Přepínání kódů (též kódové míchání ) znamená v lingvistice proces konverzace, věty nebo řečové složky, při kterém dochází k náhlému, spontánnímu přepnutí mluvčího z jednoho jazyka do druhého jazyka nebo dialektu a naopak. Přepínání kódu je často závislé na kontextu . Tento jev se může projevit jak v ústním, tak písemném projevu. Na rozdíl od interference dochází při přepínání kódů k úplné změně jazyka. Například hlavní věta může být vyslovena v jednom jazyce a vedlejší věta v jiném. Přepínání kódů je běžným jevem ve smíšených etno-lingvistických regionech.
Rozlišují se následující typy přepínání jazykových kódů :
Přepínání kódů může být způsobeno použitím konceptu, který není přítomen v jednom z jazyků. Může být také kombinován s kalky , interferencemi, výpůjčkami a tak dále. kontaktní akce.
Jazykové konverze se obvykle vyskytují v regionech, kde je většina populace nositeli určitého idiomu , často, ale ne vždy autochtonního, který kvantitativně převažuje, ale je kvalitativně horší než jiný jazyk, pokud jde o socioekonomickou prestiž, vývoj terminologie. V případě, že jsou oba jazyky blízce příbuzné, jako je ruština a ukrajinština , mají blízkou jazykovou strukturu, snáze se mísí a mění se v jakýsi smíšený jazyk - v tomto případě surzhik . Pokud však dva nebo více jazyků spolu nesouvisí, je jejich míchání obtížné, s výjimkou období dlouhých jazykových kontaktů .
Dobrým příkladem je frankofonní populace Montrealu . Navzdory početní převaze frankofonů (70 %) ve městě byla francouzština, pokud jde o socioekonomickou prestiž, dlouhou dobu nižší než angličtina. Samotní anglofoni po dlouhou dobu prakticky nemluvili francouzsky a frankofonní naopak uměli plynně anglicky a uchýlili se k jeho službám s nedostatkem nebo neznalostí francouzských termínů.
V Malajsii zástupci národnostních menšin (Číňané a Tamilové) komunikují s představiteli titulárního národa (Malajci) prostřednictvím smíšeného jazyka, přičemž používají stejnou měrou angličtinu a malajštinu.
V Singapuru, v rodinách, kde angličtina postupně nahrazuje národní čínštinu, si obyvatelstvo volí jazyk pro komunikaci v závislosti na předmětu konverzace.
V Rusku je fenomén rusko-tatarského bilingvismu a s ním spojené přepínání kódů dobře prostudován.
Částečné začlenění francouzštiny do ruské řeči šlechty v první polovině devatenáctého století ilustruje román Vojna a mír .