Piková dáma (film, 1965)

Piková dáma
Dáma de pique
Žánr drama, adaptace
Výrobce Leonard Keigel
Na základě Piková dáma
scénárista
_
Julien Green , založený na stejnojmenném příběhu A. S. Puškina
Operátor Alain Levent
Skladatel hudba Franze Schuberta
Filmová společnost Paris Cite Productions
Doba trvání 91 min
Země  Francie
Rok 1965
IMDb ID 0191062

Piková dáma (fr.: La dame de pique ) je francouzský film z roku 1965 režiséra Leonarda Keigela založený na stejnojmenném příběhu A. S. Puškina .

Děj

Konec 18. století. Anna Fjodorovna, ruská hraběnka a manželka velvyslance v Paříži, má mánii hrát karty. Jednoho dne jí neznámá osoba prozradí tajemství hry, kterou však bude mít právo použít pouze jednou. Hraje, vyhrává a odmítá hrát. Dojde však k Francouzské revoluci a hraběnka a její manžel prchají z Paříže, ale aby přesvědčila stráže u brány, aby je pustili ven, nabídne jim jho, prozradí tajemství svému manželovi a on získá jejich svobodu. . Manžel se ale rozhodne hrát znovu – vzápětí ho dostihne zbloudilá kulka.

O několik let později v Rusku hraběnka ze slabosti prozradila své tajemství svému mladému milenci a ten neodolal, aby si zahrál podruhé, a brzy byl zabit v souboji. Nyní žije hraběnka v ústraní. Ale Herman, posedlý hrou, který se doslechl o tajemství hry "Piková dáma" a přiblíží se k hraběnce, svede mladou chráněnku hraběnky Lisy. Hraběnka umírá na infarkt, aniž by mu prozradila tajemství, ale další noc se objeví v jeho snu a dá mu tajemství s tím, že si musí vzít Lisu, a upozorní, že tajemství může ve hře použít pouze jednou. Herman se ale ženit nechce, Lisa spáchá sebevraždu. Herman pomocí tajenky zahraje jednou, pak podruhé a potřetí – a ve hře místo pikové dámy přichází eso a eso v jeho rukou se promění v pikovou dámu. Prohraje a zblázní se.

Obsazení

Literatura

Odkazy