Písemné důkazy – obsahující informace o okolnostech důležitých pro projednání a vyřešení případu, úkony , smlouvy , osvědčení, obchodní korespondenci , další dokumenty a materiály vyhotovené ve formě digitálního, grafického záznamu, včetně těch přijatých faxem , elektronickým popř. jinou komunikaci nebo jiným způsobem umožňujícím zjistit pravost dokumentu. Písemnými důkazy jsou výroky o trestech a soudních rozhodnutích, jiná soudní rozhodnutí, protokoly o spáchání procesních úkonů, protokoly ze zasedání soudu, přílohy protokolů o spáchání procesních úkonů (schémata, mapy, plány, výkresy ).
V občanskoprávním řízení se písemné důkazy předkládají v originále nebo ve formě řádně ověřené kopie (odst. 2, článek 71 občanského soudního řádu). Originály dokladů se předkládají, pokud okolnosti případu v souladu se zákony nebo jinými regulačními právními akty podléhají potvrzení pouze takovými doklady, pokud případ nelze vyřešit bez originálních dokladů, nebo pokud jsou předloženy kopie dokladu, které jsou obsahově odlišné. Kopie písemných důkazů, které soudu předložila osoba zúčastněná na věci nebo které si soud vyžádal, se zasílají dalším osobám zúčastněným na věci.
Listina přijatá v cizím státě se u soudu uznává jako písemný důkaz, není-li její pravost vyvrácena a je předepsaným způsobem legalizována. Zahraniční úřední dokumenty jsou u soudu uznávány jako písemné důkazy bez jejich legalizace v případech stanovených mezinárodní smlouvou Ruské federace.
Písemné důkazy dostupné ve věci se jim na žádost osob, které tyto důkazy předložily, vrátí po nabytí právní moci soudního rozhodnutí. Zároveň jsou ve věci ponechány kopie písemných důkazů ověřených soudcem. Před nabytím právní moci soudního rozhodnutí mohou být písemné důkazy vráceny osobám, které je předložily, pokud to soud uzná za možné.