Hani skript

Písmo Hani  je písmo používané k psaní několika blízce příbuzných jazyků tradičně považovaných za dialekty Hani v Čínské lidové republice . V Číně existují 3 hlavní dialekty jazyka Hani – Haya, Bika a Haobai [1] . Podle moderní jazykové klasifikace se však obecně uznává, že neexistuje jediný jazyk Hani a to, co je v Číně tradičně považováno za jazyk Hani, je ve skutečnosti asi 10 různých, i když úzce příbuzných jazyků [2] .

Jazyky Hani se mluví v Číně , Myanmaru , Thajsku , Laosu a Vietnamu . Tak široká geografie byla důvodem pro vznik různých systémů psaní pro jazyky Hani v různých dobách. V současné době vlastní jazyk Hani (v Číně je považován za dialekt Haya ), stejně jako jazyk Akha (v Číně je považován za dialekt Yani ), mají psaný jazyk. V minulosti byly také pokusy vytvořit písmo pro jazyky Bika (v ČLR je považováno za dialekt Bika ) [1] [3] .

V různých dobách a v různých zemích používaly jazyky Hani následující systémy psaní:

Misijní abecedy

První abecedy pro jazyky Hani vytvořili evropští misionáři. V roce 1927 italský katolický misionář Francesco Portaluppi, který sloužil v barmském městě Chengtung [4] , vyvinul písmo pro jazyk Akha na základě latinské grafiky. Iniciály v tomto systému psaní byly označeny znaky ph, p, th, t, kh, k, b, d, g, phy, py, by, my, m, n, ng, ny, qh, q, h , s, z, sh, gh, c, ch, ts, tc, dz, y, l . Finále se přenášely znaky i, ů, e, oe̊, è, ë, a, ü, o, ò, äng, m, am, ao, aè, òa, òe, òè, èo, ee, èè, òò . K označení tónů se používaly znaménka horní a dolní index, umístěné na konci slabiky za písmenem (uvádějí se například v kombinaci s písmenem a ): aˉ aˇ aˍ a˯ a˰ [5] .

V roce 1952 americký baptistický misionář Paul Lewis, také pracující v Chengtungu, vyvinul nové romanizované písmo pro Akha. Obecně se tato abeceda podobala „katolické“ verzi, ale měla také rozdíly, zejména v zobrazení finále. Takže iniciály byly označeny znaky p, t, k, b, d, g, h, s, z, sh, y, k', g', ts, dz, c, j, m, n, ng , l, py , by, my . Finále - se znaky i, e, eh, oi, oe, o, eu, a, ah, u, o, aw . Pro označení tónů byly použity 4 znaky (uvádějí se např. v kombinaci s písmenem a ): aˇ a˄ a˯ a˰ [5] .

Lewisova abeceda byla dále vyvinuta v Thajsku v roce 1997, kdy ji upravil Chaiyot Kukaewkasem. Upravená abeceda obsahovala znaky pro iniciály p, t, k, k', b, d, g, g', h, m, n, ng, ny, py, by, my, s, sh, z, ts, dz, c, j, y, l ; pro finále - i, e, eh, a, oe, oi, eu, ui, o, u, ah, aw, ai, am, ao . Tóny byly určeny podobně jako v Lewisově „Baptistickém hláskování“ [5] .

Tvorba písma v Čínské lidové republice

Hani žijící v Číně neměl psaný jazyk až do poloviny 50. let 20. století, i když se vyskytly případy pokusů přizpůsobit čínské znaky pro psaní textů v Hani. V roce 1952 byla v Yunnan Institute of Nationalities založena sekce jazyka Hani . Specialisté této sekce zahájili studium jazyka, dokončené na jaře 1957. Materiály studie ukázaly, že „dialekty jazyka Hani“ mají extrémně silnou divergenci. Tedy pouze 3 % kořenů ve vzorku „dialektů“ Haya a Bika se ukázalo být stejných, 37 % bylo podobných a zbytek neměl žádné společné rysy. Zároveň se ukázalo, že „dialekt“ Haobai je velmi blízký dialektu Haya. Vzhledem k tomu, stejně jako ke skutečnosti, že 330 tisíc lidí mluvilo Haya, 120 tisíc Bika a 70 tisíc Haobai, bylo rozhodnuto vytvořit 2 abecedy pro Hani - jednu pro Hai, druhou pro Bika. Pokud jde o ostatní národnostní menšiny v jižní Číně, pro abecedy Hani bylo v té době rozhodnuto o smíšené abecedě sestavené za účasti sovětského vědce G. P. Serdjučenka . Na konferenci konané v březnu 1957 v Kunmingu byly obě abecedy oficiálně schváleny [1] .

Abeceda Haya: Aa Bb Сс Dd Ee Ff Gg Hh Ii Kk Ll Mm Шш Nn Иŋ Oo Өө Pp Qq Rr Ss Tt Uu Ww Xx Yy Zz Зз .

Fonetický význam písmen [1]

Iniciály

Dopis POKUD Dopis POKUD Dopis POKUD Dopis POKUD Dopis POKUD
b [p] pj [pʰʲ] z [dz] gi [dʑ] G [k]
p [pʰ] mj [mʲ] C [tsʰ] ki [tɕʰ] k [kʰ]
m [m] d [t] s [s] ŋi [ɲ] ŋ [ŋ]
F [F] t [tʰ] h [z] Ahoj [ɕ] h [X]
bj [bʲ] n [n] l [l] ci [j] w [ɣ]

finále

Dopis POKUD Dopis POKUD Dopis POKUD Dopis POKUD Dopis POKUD Dopis POKUD
i [i] A [A] E [ɤ] ir [i̲] ar [A] ehm [ɤ̱]
y [y] ө [ɔ] u [u] rok [y̱] nebo [ɔ̱] ur [u̱]
ei [E] Ó [Ó] sh [ɯ] eir [E] nebo [Ó] shr [ɯ̱]

tón

Dopis Tón Dopis Tón Dopis Tón
X vysoká dokonce není určeno středně hladká q střední klesající

Bika abeceda: Aa Bb Dd Ee Ff Gg Hh Ii Shsh Jj Kk Ll Mm Nn ​​​​Иŋ Oo Өө Pp Qq Rr Ss Tt Uu Xx Зз Yы .

Fonetický význam písmen [1]

Iniciály

Dopis POKUD Dopis POKUD Dopis POKUD Dopis POKUD Dopis POKUD Dopis POKUD
b [p] F [F] d [t] s [s] l [l] k [kʰ]
p [pʰ] bi [bʲ] t [tʰ] h [z] h [h] ŋ [ŋ]
m [m] mi [mʲ] n [n] gj [j] G [k] h [X]

finále

Dopis POKUD Dopis POKUD Dopis POKUD Dopis POKUD Dopis POKUD Dopis POKUD Dopis POKUD Dopis POKUD Dopis POKUD Dopis POKUD Dopis POKUD
i [i] ө [Ó] E [ɤ] ir [i̱] nebo [ə̲] shr [ɾ̲] iau [iau] eiŋ̩ [eŋ̩] aŋ̩ [aŋ̩] ua [ua] ueiŋ̩ [ueŋ̩]
ei [E] Ó [u] sh [ɾ] eir [E] ur [ʏ̲] rok [ɭ̲] iu [iu] ai [ai] eu [ɤu] uai [uai] uaŋ̩ [uaŋ̩]
A [A] u [ʏ] s [ɭ] ar [A] ehm [ɤ̱] IA [IA] v [v] au [au] eŋ̩ [ɤŋ̩] ui [ui] na [uŋ̩]

tón

Dopis Tón Dopis Tón Dopis Tón Dopis Tón
X vysoká dokonce není určeno středně hladká q střední klesající F vysoko stoupající

Již v druhé polovině roku 1957 byla v ČLR tendence opustit smíšenou abecedu a převést abecedy národnostních menšin na grafický systém založený na pinyinu . V roce 1958 byly abecedy pro Hani revidovány. Začaly zahrnovat 26 standardních latinských písmen. V červnu 1958 bylo rozhodnuto opustit samostatnou abecedu pro Bika a učinit z Haya literárně psaný jazyk pro všechny Hani. Nová varianta abecedy Haya se používala až do roku 1960, kdy se z politických důvodů přestalo používat a čínské Hani se opět stalo nepsaným [6] .

Fonetický význam písmen abecedy z roku 1958 pro Haya [6]

Iniciály

Dopis POKUD Dopis POKUD Dopis POKUD Dopis POKUD
b [p] mi [mj] l [l] y [j]
p [ph] d [t] z [ʈs] G [k]
bb [b] t [th] C [ʈsh] k [kh]
m [m] dd [d] j [tɕ] gg [G]
F [F] n [n] q [tɕh] ng [ŋ]
bi [bj] zz [dz] jj [dʑ] h [X]
pí [phj] s [s] ni [ɲ] hh [ɣ]
bbi [bj] ss [z] X [ɕ]

finále

Dopis POKUD Dopis POKUD Dopis POKUD Dopis POKUD
ii [i] Ó [Ó] iiv [i̱] ov [Ó]
yy [y] E [ɤ] yuv [y̱] ev [ɤ̱]
ei [ei] u [u] eiv [E] UV [u̱]
A [A] ee [ɯ] prům [A] eev [ɯ̱]
ao [ɔ] i [ɪ] aov [ɔ̱] iv [ɪ̱]

tón

Dopis Tón Dopis Tón Dopis Tón
l vysoká dokonce není určeno středně hladká q střední klesající

Barmské a thajské abecedy

V 60. letech 20. století byly učiněny pokusy vytvořit scénář pro Akha na základě barmského a thajského písma. V roce 1963 v Barmě vyvinul U Ba Twe abecedu Akha založenou na barmské grafice. Tato abeceda měla následující známky: souhlásky - ဖ, ပ, ဘ, ဗ, မ, ပျ, ဘျ, ဗျ, မျ, တ, ဒ, ဓ, န, ကှျ, ချ, ဂျ, ချ, ဂျ, ချ, ချ, ချ, ချ, ချ, ချ, ချ, ချ, ချ, ချ, ချ, ချ, ချ, ချ, ချ, ဂျ, ဂျ, ချ, ချ, ချ, ချ, ချ, ချ, ချ, ချ, ချ, ချ, ချ, ချ, ချ, ချ, ချ, ချ, ချ, ချ, ချ, ချ, ချ, ချ, ချ, ချ, ချ, ချ, ချ, ချ, ချ, ချ, ချ, ချ, ချ, ချ, ချ, ချ, ချ, ချ, ချ, ချ, ချ, ချ, , ဂျ, ဂ, င, ခှ, ကှ, စ, စျ, ဆျ, ဃ, ဟ, ဆ, ကျ, ဇ, ရ, လ . Samohlásky a tóny byly indikovány pomocí diakritiky, která je standardní pro barmské psaní. V této abecedě byla vydána řada tištěných publikací [5] .

V roce 1968 v Thajsku misionář Peter Wyss sestavil abecedu pro Akha založenou na thajské grafice [7] . Zahrnovala následující souhláskové znaky: ป, ปย, ต, จ, ก, พ/ผ, พย/ผย, ท/ถ, ช/ฉ, ค/ย, บ,ย, บ,อ, ฌ /หฌ, ฆ/หฆ, ม/หม, มย/หมย, น/หน, ญ/หญ, ง/หง, ซ/หห,ซ/หย, ย/ย/ล, , ฏ . Zvuky a tóny samohlásek byly indikovány pomocí diakritiky, standardní pro thajské psaní. V této abecedě se objevila i řada tištěných publikací [5] .

Oživení psaní v ČLR

Na konci 70. let se v Číně, která procházela obdobím demokratizace, obnovil proces rozvoje jazyků národnostních menšin. Obnovilo se také neoficiální používání písma Hani. V roce 1982 začalo školení učitelů jazyka Hani v autonomní oblasti Honghe-Hani-Ii . V roce 1983 byla stará abeceda Haya (verze z roku 1958) revidována a schválena v nové verzi, která používala jako dříve standardní latinku:

Fonetický význam písmen abecedy Haya 1983 [8]

Iniciály

Dopis POKUD Dopis POKUD Dopis POKUD Dopis POKUD
p [ph] d [d] j [dʑ] kh [ɣ]
b [b] n [n] ni [ɲ] pv [p]
m [m] C [l] X [ɕ] pi-v [pj]
F [F] z [tsh] y [j] televize [t]
pí [phj] s [dz] k [kh] životopis. [ts]
bi [bj] ss [s] G [G] kv [tɕ]
mi [mj] l [z] ng [ŋ] kv [k]
t [th] q [tɕh] h [X]

finále

Dopis POKUD Dopis POKUD Dopis POKUD Dopis POKUD
i [i] u [u] aov [ɔ̱] IA [IA]
yy [Ó] ee [ɯ] ov [Ó] iao [iɶ]
ei [E] ii [ɭ] ev [ɤ̱] tj [iɤ]
A [A] iv [i̱] UV [u̱] uei [ue]
ao [ɔ] yuv [Ó] eev [ɯ̱] ua [ua]
Ó [Ó] eiv [E] iiv [ɭ̱]
E [ɤ] prům [A] tj [tj]

tón

Dopis Tón Dopis Tón Dopis Tón Dopis Tón
l vysoká dokonce není určeno středně hladká q střední klesající F nízký sestupně-vzestupný

V 80. letech 20. století Akha (v Číně známý jako Yani) žijící v autonomní prefektuře Xishuangbanna Dai vytvořil neoficiální systém zápisu pro svůj jazyk. V roce 1991 úřady oficiálně schválily vytvoření samostatného skriptu pro Yani a v roce 1995 bylo vyvinuto a postupně zavedeno do oblasti vzdělávání a vydávání knih. Při tvorbě písma Yani bylo rozhodnuto jej co nejvíce přiblížit písmu Haya, ale zároveň zohlednit všechny fonetické rysy Yani.

Fonetický význam písmen abecedy Yani (Akha) v roce 1995 [8]

Iniciály

Dopis POKUD Dopis POKUD Dopis POKUD Dopis POKUD Dopis POKUD Dopis POKUD Dopis POKUD Dopis POKUD Dopis POKUD
b [b] F [F] pí [phj], [pj] t [th], [t] z [dz] l [l] ni [ɲ] k [kh], [k] h [X]
p [ph], [p] w [w] mi [mj] n [n] s [s] q [tɕh], [tɕ] X [ɕ] G [G] hh [ɣ]
m [m], [m̥] bi [bj] d [d] C [tsh], [ts] ss [z] j [dʑ] y [j] ng [ŋ̩]

finále

Dopis POKUD Dopis POKUD Dopis POKUD Dopis POKUD Dopis POKUD Dopis POKUD Dopis POKUD Dopis POKUD Dopis POKUD Dopis POKUD
i [i] ei [E] ao [ɔ] E [ɤ] m [um] oiv [y̱] aiv [ɛ̲] aov [ɔ̱] ev [ɤ̱] iu [iu]
oi [y] ai [ɛ] Ó [Ó] ee [ɯ] an [aŋ̩] yuv [Ó] prům [A] ov [Ó] eev [ɯ̱] iao [iœ]
yy [Ó] A [A] u [u] dopoledne [dopoledne] iv [i̱] eiv [E] anv [a̱ŋ̩] UV [u̱] mv [um] ua [ua]

tón

Dopis Tón Dopis Tón Dopis Tón Dopis Tón
l vysoká dokonce není určeno středně hladká q střední klesající F nízký sestupně-vzestupný

Vývoj jednotného systému psaní

V roce 1988 v Thajsku Akha Assosiation vyvinula novou verzi romanizované abecedy pro Akha, blíže k čínskému písmu Hani. Používal iniciály p, t, k, x, b, d, g, q, h, m, n, ng, ny, py, by, my, s, sh, z, dz, ch, j, y, l , koncovky i, e, eh, a, oe, oi, eu, ui, o, u, um, ang, aw, ai, am, ao , jakož i znaménka l, q, v, vq pro označení tónů. Další verze abecedy pro Akha Thajska byla navržena a implementována v letech 2000-2001 Leo Althing von Goisau. V jeho verzi se iniciály označovaly znaky p, t, k, x, b, d, g, hg, h, m, n, ng, ny, py, by, my, s, sh, z, dz , ch, j, y, l , finále - i, e, eh, a, oe, oi, eu, ui, o, u, ang, aw, ai, am, ao , tóny - r, q, vr, v , vq [5] .

V roce 1999 byla na 3. konferenci Akha v Jinghong nastolena otázka vývoje společného pravopisu pro všechny Akhy žijící v Číně, Myanmaru a Thajsku. Pro realizaci tohoto úkolu bylo rozhodnuto zvolit latinskou abecedu. Pro rozvoj pravopisu byly zvažovány 3 možnosti psaní - čínský (založený na pinyin), myanmarský (baptistický) a thajský (von Goisauova abeceda). V roce 2008 byl sestaven jednotný pravopis Akha (v roce 2009 byl mírně pozměněn) a začal se uvádět do praxe v oblastech vzdělávání, vydávání knih a elektronických zdrojů [5] .

Oficiálně vypadá jednotná abeceda Akha takto: iniciály B b, C c, D d, G g, H h, J j, K k, L l, M m, N n, P p, S s, T t, Y y, Z z, By by, Dz dz, Gh gh, Kh kh, My my, Ng ng, Ny ny, Py py, Sh sh, Ts ts , finals a, e, i, o, u, m, ae , ai, am, an, ao, aw, eu, oe, oi, ui , znaménka pro tóny q, r, v, f, x [9] .

Korespondenční tabulka

Tabulka shod mezi písmeny Akha (Yani) skriptů je sestavena podle [5] :

POKUD Čína
1995		 Thajsko
1997		 Myanmar
1952		 United
2008		 United
2009
[b] b
[ts] C ts c/ch ts
[d] d
[G] G
[h] h
[X] h q q/qh kh
[ʤ] j
[k] k k/kh k
[l] l
[m] m
[n] n
[p] p p/ph p
[ʨ] q C c/ch C
[s] s
[t] t t/ht t
[ʃ] X sh X
[y] y
[dz] z dz
[bʲ] bi podle
[pʲ] pí py py/fy py
[mʲ] mi můj
[ɲ] ni ny
[ŋ̩] ng
[ʁ] hh gh/g gh
[z] ss z
[A] A
[i] i
[Ó] Ó
[u] u
[ɛ] ai ae eh ae
[ɑ̃] an ang Ah an
[ɔ] ao au
[E] ei E ei
[ə] E eu E
[y] oi
[Ó] yy oe
[ɯ] ee ui ee
[m] m
[ao] ao
[dopoledne] dopoledne
[ai] ai
vysoký
tón		 l r/˅ ˅ r
střední
tón		 neoznačeno
nízký
tón		 q q/˯ ˯ q
vysoký
vrzavý
tón		 vl X ale X vr
středně
vrzavý
tón		 proti proti ˄ proti
nízký
vrzavý
tón		 vq F ˰ F vq

Poznámky

  1. ↑ 1 2 3 4 5 Zhou, 2003 , str. 214-219.
  2. ↑ podčeleď Hanic . Glottolog. Získáno 18. dubna 2016. Archivováno z originálu 12. prosince 2019.
  3. ↑ JS Olson. Etnohistorický slovník Číny . - Westport: Greenwood Press, 1998. - S. 135. - ISBN 0-313-28853-4 .
  4. ↑ Diecéze Kengtung (nedostupný odkaz) . adresář UCAN. Databáze katolických diecézí v Asii. Získáno 18. dubna 2016. Archivováno z originálu 11. června 2016. 
  5. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 Panadda Boonyasanai. Vývoj systému psaní pro zachování kultury: Případ jazyka Akha v jihovýchodní Asii  . Univerzita Chiang Mai (3. dubna 2013). Získáno 18. dubna 2016. Archivováno z originálu 27. dubna 2016.
  6. ↑ 1 2 Zhou, 2003 , str. 231-233.
  7. ↑ P. Wyss. Akha  : [ anglicky ] ]  / William A. Smalley. — Pacifická lingvistika. Fonémy a pravopis. Jazykové plánování v deseti menšinových jazycích Thajska. - Canberra, 1976. - S. 149-186. - ISBN 0-85883-144-9 .
  8. ↑ 1 2 Zhou, 2003 , str. 262-266.
  9. ↑ Chaiyot Kukaewkasem. Khanqgm Aqkaq Sanqbof Dzawdmq. - Chiang Rai: Akha Outreach Foundation, 2013. - S. 2-3. — 146p. - 200 výtisků.

Literatura