Ježek z plastelíny | |
---|---|
kreslený typ | loutka |
Žánr | příběh |
Výrobce | Vladimír Danilevič |
napsáno | Ludmila Zubková |
výrobní designér | Francesca Yarbusová |
Skladatel | Boris Saveliev |
Multiplikátory |
|
Operátor | Vladimír Sidorov |
zvukař | Boris Filčikov |
Editor | Věra Gokkeová |
Studio | " Sojuzmultfilm " |
Země | SSSR |
Jazyk | ruština |
Doba trvání | 10 minut 24 sekund |
Premiéra | 1969 |
IMDb | ID 9023294 |
Animator.ru | ID 2293 |
Plastelínový ježek je sovětský loutkový animovaný film Vladimíra Danileviče , natočený ve studiu Sojuzmultfilm v roce 1969 podle scénáře Ljudmily Zubkové .
Laskavý ježek vyrobený z plastelíny pomohl při sběru herbáře pro nemocného chlapce [1] .
Z vnější strany se na okenní sklo lepí hrudky plastelíny. Jsou slyšet výkřiky: "Vitya!" Chlapec v pyžamu s šátkem omotaným kolem krku vylézá zpod deky, vstává z pohovky, jde k oknu a dívá se ven. Na ulici je rusovlasý chlapec s prakem, volá Vityu do lesa pro horský popel. Vitya v reakci jen nesrozumitelně sípe. Pak zahodí lístek, ve kterém vysvětluje, že ho bolí v krku, a žádá, aby mu přinesl nějaké listy. Spolužák odmítá, prý je sám nemocný a sám potřebuje listy do herbáře. Vitya sbírá z okenní tabule hrudky plastelíny a začíná něco vyřezávat. Nejprve dostane žirafu. Pak ho předělá na slona. Pak dostane nepochopitelnou postavu s poměrně velkýma kulatýma ušima a kulatým bříškem. Ve váze byly jehličnaté větve a Vitya z nich otrhal jehličí a poupata. Po zapíchnutí jehel do figurky se ukázal ježek, ledviny se staly jeho očima. Vitya byl unavený, lehl si na pohovku, přikryl se dekou a usnul. Ježek se probral k životu a rozhodl se utéct, aby z něj zase nebyl vymodelován někdo jiný. Z okna se vykutálel ježek na tyči a klopýtl přímo na Vitinu notu. Ježek si chtěl lístek přečíst, ale číst neumí. Přiletěla vrána, která kdysi seděla ve škole v živém koutku, a proto umí číst. Poznala Vitiny klikyháky a přečetla lístek ježkovi. Ježek se rozhodl Vitě pomoci, ale neví jak. Pošlete do lesa vránu s plastelínovým ježkem. Našli jsme tam hlavního ježka, požádali listy o pomoc. Hlavový ježek zapískal, přiběhli další lesní ježci, vysvětlil jim úkol. Všichni ježci začali sbírat listí. Najednou jeden ježek zakřičí, že se v lese objevil lupič, chce si odnést listí. Ježci se schovali. Objevil se nedávný zrzavý kocourek, naštvaný, že nemůže vzít ježkovi listy, slibuje, že vezme všechny listy, aby je nedostal nikdo jiný. Chlapec vylezl na horský popel, natáhl se a utrhl velký trs. Najednou vidí, jak dolů jdou ježci se sbíraným listím. Lupič se chystal ježky chytit. Ježci před ním utekli. Chlapec slezl ze stromu, zachytil se kalhotami o větev a visel. Ježci běželi přes řeku po kládě a vrána pak tuto kládu trochu zatlačila, že se sotva držela. Chlapec slezl ze stromu, vyběhl na břeh, šel po kládě a spadl s ním do vody. Vrány a ježci se shromáždili u Vityině domu, určují nasbírané listy, který z kterého stromu nasbírali. Najednou přišel zrzavý kluk a odnesl všechny listy. Pak uviděl Vityin vzkaz, zastyděl se, položil listí na Vityin okenní parapet a zavolal Vityu. Vitya přešla k oknu, vzala listy a poděkovala Styopovi. A zrzek se přiznal, že nesbíral listy, ale ježka z plastelíny. A plastelínový ježek si také nepřivlastnil cizí zásluhy a ukázal na lesní ježky a vránu. A Styopa vytáhl z kapsy hromadu horského popela, podal ho Vityovi a řekl, že je to určitě od něj.
Scénárista | Ludmila Zubková [1] [2] [3] |
Výrobce | Vladimír Danilevič [1] [2] [4] [5] |
výrobní designér | Francesca Yarbusova [1] [2] [6] |
Panenky a dekorace | Roman Gurov [1] [7] (hlava) [2] , Vladimir Abbakumov [1] nebo V. Abakumov [2] , Vladimir Alisov [1] [2] [8] , Alexander Gorbačov [1] [2] [9 ] ] , Pavel Gusev [1] [2] [10] , Světlana Znamenskaja [1] [2] , V. Kalašnikova [2] , Pavel Lesin [1] [2] , Oleg Masainov [1] [2] [11 ] , Alexander Rozhkov [1] [2] , Marina Chesnokova [1] [2] , Semyon Etlis [1] [2] [12] |
Karikaturisté | Galina Zolotovskaya [1] [2] , Vladimir Puzanov [1] [2] |
Operátor | Vladimir Sidorov [1] [2] [13] |
Editor | Vera Gokke [1] [2] |
Skladatel | Boris Saveliev [1] [14] nebo G. Saveliev [2] |
zvukař | Boris Filchikov [1] [2] [15] |
Editor | Natalia Abramova [1] [2] [16] |
Ředitel | Nathan Bitman [1] [2] [17] |
název | Ježek z plastelíny [1] [2] |
Typ | loutka [1] |
Doba trvání | 10 minut 24 sekund [1] |
Studio | Soyuzmultfilm [1] (kreativní sdružení loutkových filmů) [2] |
datum výroby | 1969 [1] |
V roce 1971 vyšla jako samostatné vydání Úřadu propagandy sovětského filmového umění ve „ Film- Pohádka“ v nákladu 300 000 výtisků [18] , a v roce 1976 - přetištěno v nákladu 240 000 výtisků [19] .
Film „Plasticine Hedgehog“ je jedním z prvních čtyř filmů, na kterých se Franceska Yarbusova podílela jako produkční ve studiu Sojuzmultfilm , a jedním ze tří filmů (z těchto čtyř), které byly natočeny pod vedením režiséra Vladimira Danileviče. , pak je ještě před jejím tvůrčím spojením s Jurijem Norsteinem . Podle Giannalberta Bendazziho byla práce v divizi Vladimira Danileviče pro Yarbusovou vhodnější než spolupráce s Vladimirem Degtyarevem , ale byla stále velmi mladá a nezkušená a bála se vyjádřit svůj názor přímo řediteli, i když filmy (včetně "Ježek z plastelíny") nebyly podle jejího vkusu [20] .
Podle Taťány Lefmanové se sovětská animace mimo jiné zabývala řešením státních problémů pro mravní výchovu dětí. Zejména karikatura „Plastilínový ježek“ z roku 1969 měla u mladých diváků formovat správně orientované mravní postoje přátelství a zrady [21] .
![]() |
---|