Politická struktura Slovenska odkazuje na souhrn politických institucí a politických rozhodovacích procesů.
Politická struktura Slovenska je založena na principech parlamentní demokracie . Hlavní roli hrají silně konkurenční politické strany , proto je politický systém na Slovensku často nazýván stranickou demokracií .
Slovensko je parlamentní republika , hlavou státu je prezident . Státní struktura je jednotný stát . Podle Ústavy Slovenska se moc dělí na zákonodárnou , výkonnou a soudní [1] .
Hlavní zákon Slovenska byl přijat 1. září 1992 Slovenskou národní radou (jako součást České a Slovenské Federativní Republiky ) [2] . Podepsáno 3. září 1992 prezidentem Slovenska v Sále Rytířů Bratislavského hradu . Vstoupila v platnost 11. října 1992 (některá ustanovení od 1. ledna 1993) [2] . Ústava byla změněna třikrát: v roce 1998, 1999 a 2001.
Ústava deklaruje následující:
Slovenská republika je suverénní, demokratický a právní stát. Je nezávislá na jakékoli ideologii a náboženství. [jeden]
Text Ústavy se skládá z preambule a 9 hlav, rozdělených do 156 článků, které jsou zase seskupeny do samostatných oddílů [1] .
Zákonodárná moc ve státě náleží jednokomorovému parlamentu – Slovenské národní radě , skládající se ze 150 poslanců volených ve všeobecných přímých volbách na dobu 4 let podle poměrného systému .
O některých důležitých otázkách rozhodují občané státu referendem . Volební právo mají občané, kteří dosáhli věku 18 let, právo být volen mají ti, kteří dosáhli věku 21 let.
Ústava zakotvuje zásadu neslučitelnosti mandátu poslance a funkce člena vlády, po dobu členství ve vládě je tedy mandát poslance neplatný.
Národní rada přijímá zákony, státní rozpočet, tvoří složení a strukturu vlády, iniciuje celostátní referenda, schvaluje smlouvy o přistoupení k mezistátním svazkům.
Přijaté zákony podepisuje prezident.
Po parlamentních volbách 6. března 2016 zastupují zájmy lidu v parlamentu tyto politické strany [3] :
| Zkratka | název | % | Mandáty | mandáty v předchozím svolání |
|---|---|---|---|---|
| Směr SD | Předmět - Sociální demokracie | 28.28 | 49 | 83 |
| SAS | Svoboda a Solidarita | 12.1 | 21 | jedenáct |
| OĽaNO/NOVA | Obyčejní lidé a nezávislí jedinci /NOVA | 11.02 | 19 | 16 |
| SNS | Slovenská národní strana | 8,64 | patnáct | - |
| ISNS | Lidová strana je naše Slovensko | 8.04 | čtrnáct | - |
| Sme Rodina | Jsme rodina | 6.62 | jedenáct | - |
| MOST-HOD | Most | 6.5 | jedenáct | 13 |
| Siet' | Síť | 5.6 | deset | - |
| KDH | Křesťanskodemokratické hnutí | 4,94 | - | 16 |
| SDK-DS | Slovenská demokratická a křesťanská unie – Demokratická strana | 0,28 | - | jedenáct |
Nejvyšším orgánem výkonné moci je vláda Slovenska , kterou tvoří koalice stran. V čele vlády stojí slovenský premiér , který je často volen z lídrů největší parlamentní strany. Vládu tvoří 13 ministrů a několik místopředsedů vlády, jejichž počet závisí na potřebách konkrétní vlády.
Vláda předkládá svůj program parlamentu za účelem získání důvěry ( procedura investitury ). Není-li do 6 měsíců po sestavení vlády schválen její program, je prezident oprávněn Národní radu rozpustit.
Vláda nese kolektivní a individuální politickou odpovědnost vůči parlamentu.
Soudcovskou moc vykonávají orgány soudní soustavy státu, reprezentované obecnými soudy a jinými soudy. Nejvyšší soud obecné jurisdikce je Nejvyšší soud . V čele Nejvyššího soudu je předseda, který je zároveň předsedou Soudní rady Slovenské republiky.
Obecně příslušné soudy nižších stupňů jsou organizovány na základě administrativně-územního členění a principu efektivity (ne všechna okresní centra mají okresní soudy). Soudce jmenuje na dobu neurčitou prezident na návrh zvláštního orgánu - Soudcovské rady [1] .
Nejvyšší soud jako nejvyšší soud ve Slovenské republice nikdy nepůsobí jako soud prvního stupně. Posuzuje odvolání proti rozhodnutím krajských, okresních soudů a Specializovaného trestního soudu.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu Slovenska je konečné a nelze se proti němu odvolat.
Soustava obecných soudů nezahrnuje Ústavní soud a Specializovaný trestní soud.
Zvláštním soudem je Ústavní soud – nejvyšší orgán, který posuzuje vnitrostátní případy týkající se souladu určitých akcí a forem interakce mezi složkami vlády.
Ústavní soud tvoří 13 soudců, které jmenuje prezident na návrh Národní rady na dobu 12 let.
Do roku 2009 byly na Slovensku vojenské soudy. Po jejich zrušení přešla kompetence na obecné soudy.
Hlavou státu a vrchním velitelem ozbrojených sil země je prezident.
Podle současné legislativy je prezident Slovenska vybaven především ceremoniálními funkcemi , v některých případech má však zvláštní pravomoci, mezi které patří: jmenování a odvolání předsedy vlády z jeho funkce (ale i dalších členů vlády), vyhlášení referenda, právo rozpustit parlament (při splnění podmínek) a další.
Prezident je volen z přímé vůle lidu ve volbách každých 5 let. Pravomoci prezidenta může předčasně ukončit pouze Národní rada, a to buď vyhlášením lidového referenda, nebo na základě obvinění z velezrady, nebo na základě porušení platné ústavy (rozhodnutím Ústavního soudu). Soud).
Od roku 2014 zastává funkci prezidenta nestraník Andrej Kiska .