Portugalská abeceda

Portugalská abeceda , používaná jako písmo pro portugalský jazyk , je založena na latinském písmu . Tato abeceda se používá v Portugalsku , Brazílii a dalších bývalých koloniích Portugalska. Standardní portugalská abeceda má 26 písmen, ale existují i ​​písmena s diakritikou, která se nepovažují za samostatná písmena. Jsou to písmena: Áá, Ââ, Ãã, Àà, Çç, Éé, Êk, Ín, Óy, Ôô, Õõ, Úú. Písmena K, W a Y se používají pouze ve slovech cizího původu a ve jménech.

Abeceda

Dopis název Fonetické
hodnoty
název Výslovnost
aa A /A/ /a/ , /ɐ/ nb 3
bb být /být/ /b/
CC cê /se/ /k/ ; /s/ nb 1
Dd dê /de/ /d/ ~ [dʑ] nb 2
ee é (BR nebo EP) nebo ê (pouze v některých dialektech BP) /ɛ/ , /e/ /e/ , /ɛ/ , /i/ nb 3 , /ɨ/ , /ɐ/ , /ɐi/
FF efe /ˈɛfi/ (BP), /ˈɛfɨ/ (EP) /F/
gg gê (BP nebo EP) nebo guê (pouze EP) /ʒe/ , /ɡe/ (EP) /ɡ/ ; /ʒ/ nb 1
hh aga /ɐˈɣa/ němý v rodných slovech, /ʁ/ ve výpůjčkách nb 4
II i /i/ /i/ nb 3
jj jota /ˈʒɔtɐ/ /ʒ/
Kk cá (BP) nebo capa (EP) /ka/ , /ˈkapɐ/ nb 5
Ll ele /ˈɛli/ (BP), /ˈɛlɨ/ (EP) /l/ ~ [ɫ ~ w] nb 6
mm eme /ˈẽmi/ (BP), /ˈɛmɨ/ (EP) /m/ nb 7
Nn ene /ˈẽni/ (BP), /ˈɛnɨ/ (EP) /n/ nb 7
Ach ó (EP nebo BP) nebo ô (pouze v některých dialektech BP) /ɔ/ , /o/ /o/ , /ɔ/ , /u/ nb 3
str pê /pe/ /p/
Qq que /ke/ /k/
Rr érre (EP a BP) nebo rê (hlavně EP) /ˈɛʁi/ (BP), /ˈɛʁɨ/ , /ˈʁe/ (EP) /ɾ/ , /ʁ/ nb 8
Ss esej /ˈɛsi/ (BP), /ˈɛsɨ/ (EP) /s/ , /z/ nb 9 , /ʃ/ , /ʒ/
Tt te /te/ /t/ ~ [tɕ] nb 2
U u u /u/ /u/ nb 3
vv ve /ve/ /proti/
www dáblio (BP) nebo dâblio (EP) / duplo vê /ˈdaβʎu/ (BP), /ˈdɐβlju/ (EP) nb 5
xx xis (BP) nebo chis (EP) /ʃiʃ ~ ʃis/ /ʃ/ , /ks/ , /z/ , /s/ , /S/
yy ípsilon (BP nebo EP) nebo i grego (EP) /ˈipsilõ/ (BP), /ˈipsɨlɔn/ (EP) nb 5
Zz ze /ze/ /z/ ; /S/

Poznámky

  1. ↑   Před písmenye,i,ynebo scedilla.
  2. ↑   S alofonemafrikátapřed /i/ (psánoi, nebo někdye), v BP.
  3. ↑   Lzeaproximovatredukcí v nepřízvučné pozici před nebo za jinou souhláskou. Slova jakobóiaaproase vyslovují [ˈbɔj.jɐ] a [ˈpɾow.wɐ] . [jeden]
  4. ↑  Tichona začátku nebo na konci slova. Také část digrafůch,lh,nh. Viz. níže.
  5. ↑   Do roku 2009 nebyl oficiálně zařazen do abecedy (viz výše). Používá se pouze v cizích slovech,osobních jménecha jejich odvozeninách.
  6. ↑   Velarizováno na [ɫ] v EP a v konzervativních registrech jižní BP. Vokalizovánov [u̯] , [ʊ̯] nebo vzácně v [o̯] (jako vliv španělštiny nebo japonštiny), na konci slabiky, hlavně v Brazílii.
  7. ↑   Obvykle němý neboneznělýna konci slabiky (nna konci slova někteří mluvčí vyslovují /n/ v několikapřejatých). Viz také část Nasalizace níže.
  8. ↑   Na začátku slabiky (ve všech dialektech) nebo na konci slabiky (v některých dialektech BP)se vyslovujer /ʁ/ (zvukové variace viz poznámky k souhláskám níže). Jinde se vyslovuje jako /ɾ/ . Koncové rhotic souhlásky mohou být také němé, když je poslední slabika zdůrazněna v rychlé hovorové řeči, zejména v Brazílii (běžné kromě vzdělaných lidí a někdy v hovorové řeči) a také v některých zemích Asie a Afriky.
  9. ↑   Singlesse vyslovuje jako znělý /z/ mezi samohláskami.

Poznámky

  1. ↑ (port.) Delta: Dokumentace studií z teoretické a aplikované lingvistiky – Problémy v časované variantě řeči carioca Archived 8. března 2021 na Wayback Machine . 

Odkazy