Jordan Rules jsou obranná strategie , kterou používají Detroit Pistons proti Michaelu Jordanovi k omezení jeho ofenzivní účinnosti. Byl vyvinut Isaiahem Thomasem v roce 1988 a spočíval v tom, že Jordan hrál těsněji a používal proti němu dvojitý a někdy i trojitý střeh. Cílem strategie bylo udržet Michaela Jordana mimo cestu a po celou dobu ho hlídat. Tato strategie se také někdy používá proti jiným obráncům s vysokým skóre. Jordan Rules byly klíčovými body v konfrontaci mezi Detroit Bad Boys a Chicago Bulls Michaela Jordana na konci 80. a na začátku 90. let. Nejdůležitější roli v této strategii sehráli Dennis Rodman a Bill Laimbeer , kteří se snažili udržet Jordana mimo třísekundové pásmo.
Jordanova pravidla byla nejúčinnější v prvních třech sériích play off mezi Detroitem a Chicagem. V semifinále Východní konference v roce 1988 porazili Detroit Pistons Chicago Bulls 4:1 v sérii. Ve finále konference v roce 1989 Detroit porazil Chicago a vyhrál 4-2. V roce 1990 také v konferenčním finále slavili hráči Detroitu opět vítězství 4:3. Po těchto dvou vítězstvích se Detroit Pistons stali šampiony NBA. Teprve v roce 1991 byli Chicago Bulls schopni zneškodnit Jordan Rules pomocí trojúhelníkového útoku vyvinutého jejich trenérem Philem Jacksonem a jeho asistentem Texem Winterem . Ve finále konference dokázali porazit Bad Boys of Detroit 4:0. Ve stejném roce získal Jordan a společnost svůj první titul v NBA tím, že porazil Los Angeles Lakers ve finále NBA v pěti zápasech. Detroit Pistons se poté v letech 1992, 1996, 1997, 1999 a 2000 probojovali do play-off a až do roku 2002 nikdy neprošli prvním kolem play-off.
Tato strategie byla následně používána New York Knicks v letech 1992 až 1998. Nicméně, Knicks nebyli tak úspěšní jako Pistons v zadržení Michaela Jordana. Jordan čelil New York Knicks v play-off NBA v letech 1991, 1992, 1993 a 1996. Ve všech čtyřech případech byli Chicago Bulls silnější a nakonec vyhráli šampionát NBA.