| Rozkošné dobrodružství | |
|---|---|
| Žánr | příběh |
| Autor | Bulat Okudžava |
| Původní jazyk | ruština |
| datum psaní | 1968 |
| Datum prvního zveřejnění | 1971 |
| nakladatelství | Nakaduli |
"Okouzlující dobrodružství" je dětská pohádka od Bulata Okudžavy , napsaná koncem 60. let 20. století. Příběh byl opakovaně publikován v SSSR a Rusku, včetně kreseb autora; přeloženy do cizích jazyků.
O historii vzniku příběhu vypráví sám autor v předmluvě k jeho prvnímu vydání. Když na jaře 1968 žil nějakou dobu v Jaltě , psal svému malému synovi dopisy, ve kterých popisoval fantastická dobrodružství. Jednou ukázal tyto dopisy Belle Akhmadulina , která po přečtení řekla: „Ano, toto je hotový příběh!“. Poté se Okudžava rozhodl připravit rukopis k vydání [1] [2] .
Některé postavy v příběhu měly skutečné „ prototypy “: figurky ovce Kooteney a Sedícího lva stály na policích a gumový Dobrý had byl umístěn na stínítku staré lampy, která stála na stole [1] . Krag - Kootenay Ram dostal svůj název podle stejnojmenného románu Seton-Thompson ( anglicky Krag, The Kootenay Ram ).
Hlavní hrdina žije na pobřeží v očekávání dobrodružství. Postupem času ho doprovází ovečka Crag Kuteney, která se usadí na skříni, a Dobrý had, který se usadí na stínidlo stolní lampy. Jednoho dne všichni ve stejnou dobu sní o strašlivém „hororu“ Sea Gridig a rozhodnou se ho chytit. Sea Gridig se však ukáže být bázlivý a bezpečný, ze všeho nejvíc miluje krupici a sní o setkání se svou Gridianou. Usadí se s přáteli a žije v umyvadle.
Gridig vypráví o tom, jak zašil ústa Meduse-Gorgon , která ho chtěla sežrat, Krag - o tom, jak dal lekci Osamělému zákeřnému vlkovi, a Dobrém hadovi - o tom, jak uštkla ulpívajícího Karuda (příběh obsahuje náznak, že toto jméno by se mělo číst obráceně), která řekla, že by neměla chtít to, co chce ona sama, ale musí chtít to, co chtějí všichni.
Nakonec se přátelé rozhodli vydat se na námořní plavbu za skutečnými dobrodružstvími. Jejich loď se ale dostane do bouře, Gridig a Snake zmizí v propasti a hlavní hrdina i Crag jsou vrženi hurikánem na tajemný ostrov. Tam je chtějí dva oškliví obři upéct na hranici, ale zachrání je Gridig a Had. Všichni se vydají na mořské pobřeží, cestou jim pomáhají mravenci a hrdinové pak létají na Vážce. Vzduchem je pronásleduje čmelák s kulometem, a když dosáhnou mořského pobřeží, vrhnou se za nimi Železní brouci. Hrdinové po překonání všech překážek vyplouvají na loď a cestou na jednom z ostrovů potkávají Nesnesitelně lepkavého Karudu, který se je neúspěšně pokouší sjednotit do jediného a stejně myslícího těla.
Sedící fajánsový lev, který utekl z Karud, se připojí k přátelům a brzy se všichni vrátí domů. Gridig vplouvá do moře do Gridiany, Krag se vrací do Kooteney Mountains a Had a Lev zůstávají s hlavní postavou.
Poprvé vyšlo „Charming Adventures“ v Gruzii v roce 1971 – i když ne s autorovými kresbami, ale se zněním „kresby vymyslel autor; zlepšili umělci Eristavi a Mirzashvili“ [3] .
V roce 1974 vyšla pohádka v Polsku v překladu Ireny Lewandowské s ilustracemi Elzbiety Gaudasińské. V roce 1975 vydává Boris Gass v Tel Avivu knihu s kresbami autora; tento text by později byl reprodukován v Gassově knize Sfoukni ve mně svíčku [4] . V roce 1989 vyšel příběh s ilustracemi z gruzínského vydání z roku 1971 v dětském časopise Kolobok (č. 3-7).
V roce 1993 vyšla v Rusku "Charming Adventures" s ilustracemi I. Volkové [5] .
V roce 1997 kniha vyšla v japonském překladu a v roce 1999 vyšel polský dotisk knihy s „písněmi“, které speciálně pro nové vydání napsal autorův přítel, básník Witold Dambrovsky.
V roce 2005 byla v Rusku poprvé publikována „Charming Adventures“ s kresbami autora [6] . Tyto kresby, stejně jako autorův rukopisný úvod, jsou jedinečné v tom, že Okudžava zpravidla zanechal jen velmi málo textů psaných ručně (všechny práce psal zpravidla na psacím stroji) [7] . Na památku vydání knihy uspořádala Nadace Bulata Okudžavy 8. října 2005 před moskevským domem knih na Novém Arbatu festival dětských kreseb [8] .
Na konci roku 2015 bylo provedeno nové vydání [9] : rozšířený text příběhu (reprodukující zvukovou verzi) byl doplněn ilustracemi Jevgenije Antoněnkova a umělec dal hlavní postavě-vypravěči portrétní podobnost se samotným Okudžavou [ 10] .
V roce 1996 (rok před svou smrtí) dostal Bulat Okudžava nabídku na vydání „Okouzlující dobrodružství“ v podobě audioknihy v autorském podání. U tohoto hesla byl text pohádky přepracován tak, aby byl obsah dobře srozumitelný i bez nákresů.
Nahrávání proběhlo ve stejném roce, během jednoho dne. Vyšla teprve v roce 2009 společností ContentMedia v hudebním zpracování Alexeje Yarkina [11] .
V biografii spisovatele Dmitrij Bykov poznamenává, že příběh je „jasnou ilustrací Okudžavovy metody“ [12] :
...v zápletce není sebemenší logika. Nerozumná válka, tajemní obři se svými nepochopitelnými vztahy, nemotivované vystupování neobvyklých postav... Nic na nás nezávisí, ale vyžaduje se hodně: bez překvapení se musíme setkat s jakýmikoli incidenty, být věrní sami sobě a přátelům, nikoho se nebát , odpusť kajícím, nemstíš se těm, kdo klopýtají, aby se postarali o pohodlí skromného života ...