| Lokalita | |||||
| Preševo | |||||
|---|---|---|---|---|---|
|
|||||
| 42°18′24″ s. sh. 21°39′00″ východní délky e. | |||||
| Země | |||||
| Historie a zeměpis | |||||
| Náměstí |
|
||||
| Výška středu | 463 m | ||||
| Digitální ID | |||||
| Telefonní kód | +381 17 | ||||
| PSČ | 17523 | ||||
| kód auta | VR | ||||
| presevo.rs | |||||
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |||||
Presevo ( alb. Preshevë nebo Presheva ) je osada městského typu na extrémním jihu Srbska, v okrese Pchin, správním středisku stejnojmenné komunity . Nachází se v Preševském údolí poblíž hranic se Severní Makedonií a částečně uznanou Republikou Kosovo.
Podle sčítání lidu z roku 2002 žilo v obci 13 426 obyvatel, podle sčítání z roku 1991 15 107 obyvatel.
Zde je železniční stanice Preševo.
V roce 1371 bylo Preševo jedním z mnoha míst pod vládou Dejanovičů. V dekretu císařovny Evdokie a jejího syna Konstantina z roku 1381 jsou zmíněny vesnice Preševo a Buyanovce. [1] B1400-1423. V Preševu byl vládce "chesar" Uglesh , bratr srbského krále Vukashina. . [2] Západně od Presheva jsou ruiny opevnění Hisar. Během staletí turecké nadvlády je toto místo dvakrát zmíněno v památníku Pchin (Kaludžer) z 15. století. Maďarský konzul B. Kuripesic tudy procházel již v roce 1531, rakouský konzul Khan procházel Preševem, cestoval v roce 1868 do Konstantinopole.
Preševo bylo správním centrem Preševské kazy. Poloha pod horami Karadag, poblíž železnice, přispěla k rozvoji zemědělství a řemesel. Bylo zde mnoho sadů. Hlavními řemesly bylo kovářství a hrnčířství, méně rozvinuté bylo truhlářství. Byla to vesnice s 3000 obyvateli, převážně Turky. Osminu obyvatel tvořili Yorgovci – ortodoxní cikáni.
Na konci 19. století bylo v Preševu 600 domů, z nichž pouze 30 bylo pravoslavných srbských. [3] Kromě srbské základní školy (od roku 1891) bylo v obci turecké pologymnázium, tzv. zbraně. [4] V roce 1894 bylo Preševo půl hodiny jízdy od stejnojmenného nádraží. Podle svědectví jednoho cestovatele: „Připadalo mi to jako jedno vzhledově velmi neatraktivní místo“ Ale Preševo bylo v té době důležité jako administrativní a obchodní centrum svého regionu. [5] První mešita v Preševu byla postavena v roce 1856. Později zde byla stanovena hranice s přechodem mezi Srbskem a Osmanskou říší.
Hlavní silnice, která vede u Preševa, byla postavena v roce 1865 a železnice s nádražím v roce 1888. Rozvoj města se zrychlil pod srbskou vládou od roku 1878. Tehdy zde sídlilo centrum místní správy. Po válce v roce 1878 bylo v Prešově 250 domů.
V Preševu za starých časů byl pravoslavný kostel Nejsvětější Trojice, na jehož troskách Turci postavili mešitu. Nad Preševem byl pravoslavný kostel ke cti sv. Demetrius, který se po odchodu posledních Srbů zhroutil. Oblast nad Preševem se nazývá „Manastirishte“ a údajně zde bylo staré středověké sídlo srbského despoty Dejana, zasvěcené Blahoslavené Panně Marii v „Arieljevici“. Současný preševský pravoslavný kostel sv. Demetrius byl postaven v roce 1905, ale zničen Albánci v roce 1913. Po první světové válce byl obnoven a přistavěna zvonice.
Staří srbští obyvatelé emigrovali do Srbska v roce 1878, ale v roce 1912 přišla nová vlna srbských osadníků. Mezitím zde žil malý počet cikánských rodin různých vyznání. Po skončení druhé světové války vzrostl počet Srbů na 30 %.
V osadě Preševo žije 8641 dospělých občanů. Průměrný věk obyvatel je 29,9 let (29,2 let u mužů a 30,5 let u žen). Ve vesnici žije 3073 domácností, v průměru 4,37 lidí na domácnost
Tato vesnice je osídlena převážně Albánci (87,5 %). Srbové jsou druhým největším obyvatelstvem (9,1 %). Cikáni tvoří přibližně 2,5% populace, ostatní národy - méně než 1%.