Rahimov, Ilham Mammadhasan oglu
Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 13. prosince 2019; kontroly vyžadují 40 úprav .| Ilham Mammadhasan ogly Rahimov | |
|---|---|
| ázerbájdžánu İlham Məmmədhəsən oğlu Rəhimov | |
| Datum narození | 14. ledna 1951 (71 let) |
| Místo narození | |
| Země | |
| Vědecká sféra | judikatura |
| Alma mater | |
| Akademický titul | doktor práv |
| Akademický titul | Profesor |
| vědecký poradce | Nikolaj Alexandrovič Běljajev |
| Ocenění a ceny | |
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
Ilham Mammadhasan oglu Rahimov ( Ázerbájdžán İlham Məmmədhəsən oğlu Rəhimov ) ( 14. ledna 1951 , Karakhanly , Tovuz region ) je ruský a ázerbájdžánský právní kriminalista, obchodník, profesor, miliardář a specialista na právo v oboru práva. republiky, zahraniční člen Ruské akademie věd, spolužák a blízký přítel V.V. Putin .
Životopis
Ilgam Mammadhasan oglu Rahimov se narodil 14. ledna 1951 v oblasti Tovuz v Ázerbájdžánské SSR .
V letech 1970-1975 získal vyšší právnické vzdělání na Právnické fakultě Leningradské státní univerzity . V letech 1975-1978 byl postgraduálním studentem katedry trestního práva Leningradské státní univerzity.
V roce 1978 získal hodnost kandidáta právních věd. Jeho školitelem byl doktor práv, profesor, ctěný vědec RSFSR , vedoucí katedry trestního práva Leningradské státní univerzity Nikolaj Alexandrovič Beljajev .
V roce 1988 obhájil na Leningradské státní univerzitě doktorskou disertační práci na téma „Účinnost zbavení svobody a způsoby jejího zlepšení“ a stal se nejmladším doktorem věd v oboru trestního práva v SSSR. V roce 1996 byl schválen v akademické hodnosti profesor.
Vědecká činnost
Svou vědeckou kariéru zahájil jako pomocný vědecký pracovník v Ústavu filozofie a práva Ázerbájdžánské akademie věd , poté dlouhou dobu působil jako vedoucí oddělení Ministerstva spravedlnosti Ázerbájdžánské SSR .
V letech 1982-1992 působil jako vedoucí odboru legislativy Ministerstva spravedlnosti a byl členem kolegia. V tomto období připravil mnoho návrhů předpisů, ale i stanovisek k legislativě. V letech 1992 až 1996 působil jako ředitel Vědecko-výzkumného ústavu pro problematiku vědeckých expertiz, kriminalistiky a kriminologie. V letech 1996-2000 vyučoval právo na různých vysokých školách a byl také prorektorem pro výzkum na Higher Diplomatic College (v současnosti Baku Eurasia University ).
Autor více než 100 vědeckých publikací z oblasti penologie, kriminologie a penitenciárního práva a několika monografií o základních problémech trestního trestání.
Je prvním autorem koncepce reformy soudnictví, zpracované v letech 1993-1993. V roce 1994 připravil státní program boje proti kriminalitě.
Ocenění
- V roce 2005 mu byla Akademií bezpečnosti, obrany a vymáhání práva udělena Řád Petra Velikého druhého stupně za osobní přínos k rozvoji přátelských vztahů a spolupráce mezi Ruskem a Ázerbájdžánem. Je prvním Ázerbájdžáncem, který toto vysoké ocenění získal.
- Dne 27. srpna 2009 byl zvolen čestným členem představenstva Mezinárodního fondu pro spolupráci a partnerství Černého a Kaspického moře. Za zásluhy o sbližování národů a náboženství a také o rozvoj společnosti mu byl udělen diplom a medaile Mezinárodní nadace. První diplom nadace byl vydán zástupci Ázerbájdžánu.
- V roce 2011 mu byl dekretem prezidenta Ázerbájdžánské republiky udělen titul Ctěný právník Ázerbájdžánské republiky.
- V roce 2011 mu byl udělen Mezinárodní Řád půlměsíce a hvězdy I. stupně (nejvyšší) od francouzské mezinárodní asociace „Mezinárodní výbor na obranu lidských práv“ a titul Rytíř Mezinárodního řádu půlměsíce a hvězdy .
- V únoru 2014 jí byl udělen titul laureáta Mezinárodní nadace Alberta Einsteina se sídlem v New Yorku.
- Za mimořádné zásluhy o organizaci mu byla 9. března 2014 v Istanbulu udělena čestná cena Mezinárodního fondu spolupráce pro země Černého a Kaspického moře.
- Dne 12. listopadu 2014 mu bylo uděleno nejvyšší ocenění „Dr. Honoris Caus“ Bulharské akademie věd v Sofii.
- V roce 2015 mu byla udělena Themis Higher Legal Prize za přínos k vytvoření demokratické společnosti a rozvoji institucí právního státu.
- V roce 2016 mu byl udělen titul čestného profesora Akademie vyšetřovacího výboru Ruské federace.
- V roce 2016 mu byl udělen čestný odznak Cechu ruských právníků: „Za přínos k rozvoji advokátní komory“.
- V září 2017 mu byla udělena cena Mezinárodní nadace Mahmuda Kashgariho za zásluhy v oblasti prohlubování rusko-ázerbájdžánských a turecko-ázerbájdžánských vztahů.
- Za dlouholetou plodnou činnost v právní oblasti v Ázerbájdžánské republice mu byl 13. ledna 2021 na příkaz prezidenta Ázerbájdžánu I. Alijeva udělen Řád slávy [1] .
- Od září 2021 je čestným profesorem Institutu legislativy a srovnávacího práva při vládě Ruské federace .
Vědecké práce
- Teoretické a praktické problémy nápravného vlivu práce. - Baku, 1981;
- Teorie soudního prognózování. - Baku, 1987;
- Filosofie trestu a problematika jeho udělování. - Baku, 1998;
- Filosofie zločinu a trestu. - Petrohrad, 2015;
- O morálce trestu. - Petrohrad, 2016;
- Nesmrtelný trest smrti. - Petrohrad, 2017;
- Zločin a trest. - Petrohrad, 2018.
Anotace knihy
- Teorie soudního prognózování (Baku, 1987) [2]
V knize byly na základě vědeckých údajů navrženy způsoby, jak zlepšit soudní činnost pomocí predikce matematických a statistických metod. Zvláštní pozornost byla věnována problematice tvorby a rozvoje teoretických a metodologických základů individuálního justičního programování.
- Kriminalita a kybernetika (Baku, 1995).
Kniha vznikla ve spolupráci E. G. Gasanova, Y. S. Abdullajeva a I. A. Javadova a je věnována aktuálním problémům tvorby výzkumných programů v boji proti kriminalitě.
- Kriminalistický rozbor násilných a žoldáckých trestných činů. (Baku, 1986).
Kniha byla napsána ve spolupráci s Ya. S. Abdullaevem, I. A. Javadovem, S. V. Fominou, M. Z. Kazimovem na základě analýzy materiálů z různých trestných činů, které byly spáchány v letech 1987-1993.
- Filozofie trestu a problém jeho jmenování (Baku, 1998; Baku, 1999 v angličtině) [3] .
Kniha podala vysvětlení objektivních možností trestů a jejich účinnosti. Zvláštní pozornost byla věnována důležitosti etických kategorií při určování trestu. Rovněž byla analyzována role subjektivních faktorů při určování trestu.
- Zločin a trest (Moskva, 2012; Istanbul, 2014; Baku 2015).
Kniha byla vydána v ruštině a přeložena do turečtiny a ázerbájdžánu. Kniha zkoumá podstatu a příčiny kriminality, podstatu trestu za spáchané zločiny, jejich formy a druhy. Byly také naznačeny meze spravedlnosti při ukládání trestů a vyjasněna role státu při zajišťování právního státu během tohoto procesu.
- Filosofie zločinu a trestu (Petrohrad: ID R. Aslanova "Právní centrum", 2013; Baku, 2014; Istanbul, 2014; Londýn, 2015; Turín, 2015; Jeruzalém, 2015) [4] [5] [6] [7] .
Kniha byla vydána v ruštině a přeložena do ázerbájdžánštiny, turečtiny, angličtiny, italštiny a hebrejštiny. Kniha se zabývá základními problémy trestního práva souvisejícími s kriminalitou a trestem. Autor se z filozofické pozice zamýšlí nad otázkami po příčinách a původu zločinu, podstatě trestu, budoucnosti zločinu a trestu.
- K morálce trestu (Petrohrad: „Právní centrum“, 2016) [8] .
Kniha vychází v ruštině. Kniha je pokračováním autorových úvah o filozofické podstatě trestu, které již dříve nastínil v knihách „Zločin a trest“ (M., 2012), „Filozofie zločinu a trestu“ (Petrohrad, 2013).
Literatura
- ↑ Řád prezidenta Ázerbájdžánské republiky O udělení I. M. Ragimova Řádem „Shohrat“ . azertag.az . Získáno 16. ledna 2021. Archivováno z originálu dne 15. ledna 2021.
- ↑ Teorie soudní predikce (nepřístupný odkaz) . Datum přístupu: 19. března 2016. Archivováno z originálu 27. března 2016.
- ↑ Filozofie trestu a problém jeho jmenování (nepřístupný odkaz) . Datum přístupu: 19. března 2016. Archivováno z originálu 27. března 2016.
- ↑ Filosofie zločinu a trestu (nepřístupný odkaz) . Získáno 17. března 2016. Archivováno z originálu dne 24. března 2016.
- ↑ Filosofie zločinu a trestu (nepřístupný odkaz) . Datum přístupu: 19. března 2016. Archivováno z originálu 27. března 2016.
- ↑ Filosofia dei delitti e delle pene (nepřístupný odkaz) . Datum přístupu: 19. března 2016. Archivováno z originálu 27. března 2016.
- ↑ Recenze knihy Ilhama Ragimova . Získáno 14. března 2022. Archivováno z originálu dne 14. března 2022.
- ↑ K morálce trestu (nepřístupný odkaz) . Získáno 17. března 2016. Archivováno z originálu dne 24. března 2016.
- Ölməz ölüm cəzası (nedostupný odkaz) . lawlibrary.az . Získáno 27. 8. 2018. Archivováno z originálu 27. 8. 2018.
 |
| |||
|---|---|---|---|---|