Ilham Mammadhasan ogly Rahimov | |
---|---|
ázerbájdžánu İlham Məmmədhəsən oğlu Rəhimov | |
Datum narození | 14. ledna 1951 (71 let) |
Místo narození | |
Země | |
Vědecká sféra | judikatura |
Alma mater | |
Akademický titul | doktor práv |
Akademický titul | Profesor |
vědecký poradce | Nikolaj Alexandrovič Běljajev |
Ocenění a ceny | |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Ilham Mammadhasan oglu Rahimov ( Ázerbájdžán İlham Məmmədhəsən oğlu Rəhimov ) ( 14. ledna 1951 , Karakhanly , Tovuz region ) je ruský a ázerbájdžánský právní kriminalista, obchodník, profesor, miliardář a specialista na právo v oboru práva. republiky, zahraniční člen Ruské akademie věd, spolužák a blízký přítel V.V. Putin .
Ilgam Mammadhasan oglu Rahimov se narodil 14. ledna 1951 v oblasti Tovuz v Ázerbájdžánské SSR .
V letech 1970-1975 získal vyšší právnické vzdělání na Právnické fakultě Leningradské státní univerzity . V letech 1975-1978 byl postgraduálním studentem katedry trestního práva Leningradské státní univerzity.
V roce 1978 získal hodnost kandidáta právních věd. Jeho školitelem byl doktor práv, profesor, ctěný vědec RSFSR , vedoucí katedry trestního práva Leningradské státní univerzity Nikolaj Alexandrovič Beljajev .
V roce 1988 obhájil na Leningradské státní univerzitě doktorskou disertační práci na téma „Účinnost zbavení svobody a způsoby jejího zlepšení“ a stal se nejmladším doktorem věd v oboru trestního práva v SSSR. V roce 1996 byl schválen v akademické hodnosti profesor.
Svou vědeckou kariéru zahájil jako pomocný vědecký pracovník v Ústavu filozofie a práva Ázerbájdžánské akademie věd , poté dlouhou dobu působil jako vedoucí oddělení Ministerstva spravedlnosti Ázerbájdžánské SSR .
V letech 1982-1992 působil jako vedoucí odboru legislativy Ministerstva spravedlnosti a byl členem kolegia. V tomto období připravil mnoho návrhů předpisů, ale i stanovisek k legislativě. V letech 1992 až 1996 působil jako ředitel Vědecko-výzkumného ústavu pro problematiku vědeckých expertiz, kriminalistiky a kriminologie. V letech 1996-2000 vyučoval právo na různých vysokých školách a byl také prorektorem pro výzkum na Higher Diplomatic College (v současnosti Baku Eurasia University ).
Autor více než 100 vědeckých publikací z oblasti penologie, kriminologie a penitenciárního práva a několika monografií o základních problémech trestního trestání.
Je prvním autorem koncepce reformy soudnictví, zpracované v letech 1993-1993. V roce 1994 připravil státní program boje proti kriminalitě.
V knize byly na základě vědeckých údajů navrženy způsoby, jak zlepšit soudní činnost pomocí predikce matematických a statistických metod. Zvláštní pozornost byla věnována problematice tvorby a rozvoje teoretických a metodologických základů individuálního justičního programování.
Kniha vznikla ve spolupráci E. G. Gasanova, Y. S. Abdullajeva a I. A. Javadova a je věnována aktuálním problémům tvorby výzkumných programů v boji proti kriminalitě.
Kniha byla napsána ve spolupráci s Ya. S. Abdullaevem, I. A. Javadovem, S. V. Fominou, M. Z. Kazimovem na základě analýzy materiálů z různých trestných činů, které byly spáchány v letech 1987-1993.
Kniha podala vysvětlení objektivních možností trestů a jejich účinnosti. Zvláštní pozornost byla věnována důležitosti etických kategorií při určování trestu. Rovněž byla analyzována role subjektivních faktorů při určování trestu.
Kniha byla vydána v ruštině a přeložena do turečtiny a ázerbájdžánu. Kniha zkoumá podstatu a příčiny kriminality, podstatu trestu za spáchané zločiny, jejich formy a druhy. Byly také naznačeny meze spravedlnosti při ukládání trestů a vyjasněna role státu při zajišťování právního státu během tohoto procesu.
Kniha byla vydána v ruštině a přeložena do ázerbájdžánštiny, turečtiny, angličtiny, italštiny a hebrejštiny. Kniha se zabývá základními problémy trestního práva souvisejícími s kriminalitou a trestem. Autor se z filozofické pozice zamýšlí nad otázkami po příčinách a původu zločinu, podstatě trestu, budoucnosti zločinu a trestu.
Kniha vychází v ruštině. Kniha je pokračováním autorových úvah o filozofické podstatě trestu, které již dříve nastínil v knihách „Zločin a trest“ (M., 2012), „Filozofie zločinu a trestu“ (Petrohrad, 2013).
|