| Rif Mukhsinovič Raimov | |
|---|---|
| hlava Útes Mohsin uly Raimov | |
| Datum narození | 30. prosince 1904 |
| Místo narození | vesnice Kuyanovo , Birsk Uyezd , guvernorát Ufa , Ruská říše [1] |
| Datum úmrtí | 15. února 1953 (48 let) |
| Místo smrti | |
| Země | |
| Vědecká sféra | příběh |
| Místo výkonu práce | Historický ústav Akademie věd SSSR |
| Alma mater | |
| Akademický titul | Doktor historických věd |
| Akademický titul | Profesor |
Rif Muhsinovič Raimov ( Bašk. Rif Mohsin uly Raimov ; 30. prosince 1904 , Kujanovo , provincie Ufa [1] - 15. února 1953 , Moskva ) - sovětský baškirský historik , doktor historických věd (1950).
Základní vzdělání získal v mekteb své rodné vesnice, poté studoval na madrase Gusmaniya . V roce 1920 absolvoval První tatarský učitelský seminář v Ufě . Později působil jako učitel, byl veřejným činitelem a aktivistou hnutí Komsomol . V letech 1937-1941 byl vedoucím vědeckým pracovníkem Historického ústavu Akademie věd SSSR . Se začátkem Velké vlastenecké války vstoupil do řad lidových milicí.
V letech 1942-1943 - docent Baškirského státního pedagogického institutu pojmenovaného po K. A. Timiryazevovi , zároveň - tajemník Bashkirského regionálního výboru Všesvazové komunistické strany bolševiků .
V posledních letech žil v Moskvě, pracoval v Historickém ústavu. Zemřel 15. února 1953 v Moskvě, byl pohřben na hřbitově Vvedenskoye (13 chodů) [2] .
V roce 1950 obhájil disertační práci „Vzdělávání BASSR“.
Hlavní oblasti výzkumu: účast Baškirů ve vlastenecké válce roku 1812 , Baškortostán během let první ruské revoluce , vznik Baškirské ASSR.
Autor mnoha vědeckých článků o historii a historiografii Baškortostánu, sběratel archivních materiálů.