Okresy Říma

Rozdělení Říma na okresy se datuje do doby starověkého Říma . První rozdělení na regiony je známé z 6. století před naším letopočtem. E. Moderní italský termín „okres“ ( italsky:  rione ) pochází z vulgární latiny ( latina:  regio ) a používá se od středověku k označení částí historického centra Říma. Počet městských částí se několikrát změnil. Řím je v současné době rozdělen do 22 okresů .

Starověký Řím

První známé rozdělení na okresy zavedl Severius Tullius v 6. století před naším letopočtem. E. Poté byl Řím rozdělen do 4 oblastí ( lat.  regiones ) v rámci pomerium .

Ne. název Originál terén
jeden Suburan Suburana Caelius
2 Esquiline Esquilina Esquiline
3 Collinsky Collina Quirinal a Viminal
čtyři Palatin Palatina Palatin a Velia

Ani Capitol nebyl zahrnut do tohoto administrativního členění , snad proto, že byl považován za samostatnou obrannou osadu a veřejné náboženské centrum, ani Aventine , který byl tehdy mimo pomerium. Za císaře Augusta v roce 7 př. E. aby plně zahrnovala všechna obydlená území Říma , byl počet městských obvodů zvýšen ze čtyř na čtrnáct. Pouze jeden ze 14 okresů (Transtiberim) se nacházel na pravém břehu Tibery .

Ne. název Mapa
jeden Porta Capena
2 II Caelimontium
3 III Isis et Serapis
čtyři IV Templum Pacis
5 V Esquiliae
6 VI Alta Semita
7 VII Via Lata
osm VIII Forum Romanum
9 IX Circus Flaminius
deset X Palatium
jedenáct XI Circus Maximus
12 XII Piscina Publica
13 XIII Aventinus
čtrnáct XIV Transtiberim

Toto rozdělení Říma na 14 regionů trvalo až do 7. století, kdy byl Řím znovu rozdělen na 7 regionů [1] . S pádem Římské říše a úpadkem Říma samotného bylo oficiální administrativní dělení přerušeno.

Středověk

Teprve v XII. století se začalo rýsovat nové rozdělení na 12 okresů, které nevzniklo na základě nařízení úřadů, ale na základě konsensu mezi místním obyvatelstvem. Hranice a názvy okresů byly definovány a oficiálně stanoveny ve století XIII. Včetně Trastevere jich bylo 13. Ve středověku zůstávaly hranice mezi regiony často nezřetelné, protože byla obydlena pouze jejich centra a okrajové části zůstaly opuštěné a přesné hranice nebyly potřeba. V renesanci začala intenzivní reorganizace města. Mnoho bývalých pustin uvnitř zdí pevnosti bylo obydleno. Začala výstavba nových ulic a kašen. Bylo potřeba definovat jasné administrativní členění. V roce 1586 doplnil papež Sixtus V. plán města o čtrnáctý obvod Borgo . Toto rozdělení se díky slabému demografickému růstu prakticky nezměnilo až do 19. století.

Nový čas

Během francouzské okupace města v roce 1798, Řím byl rozdělen do 12 obvodů:

Ne. název Originál terén
jeden Terme Terme Monty
2 Suburra Suburra Monty
3 Quirinale Quirinale Trevi
čtyři Pincio Pincio Sloupec
5 březen Marte Campo Marzio
6 Bruto Bruto Ponte
7 Pompeo Pompeo Regola a Parione
osm Flaminio Flaminio Sant Eustaquio
9 Panteon Panteon Pigna a Sant'Angelo
deset Campidoglio Campidoglio Campitelli a Ripa
jedenáct Gianicolo Gianicolo Trastevere
12 vaticano Vatikán Borgo

Brzy byl napoleonský Řím rozdělen na 8 částí, nazývaných „soudy“ ( italsky  giustizie ):

Ne. název Originál
jeden Monty Monti
2 Trevi Trevi
3 Sloup a Campo Marzio Colonna a Campo Marzio
čtyři Ponte a Borgo Ponte a Borgo
5 Parione a Regola Parione a Regola
6 Sant Eustaquio a Pigna Sant'Eustachio a Pigna
7 Campitelli , Sant'Angelo a Ripa Campitelli, Sant'Angelo a Ripa
osm Trastevere Trastevere

Důležitým rysem nového rozdělení bylo, že na všech ulicích byly instalovány cedule s vyznačením, do jaké čtvrti daná ulice patří. V této podobě okresy zůstaly až do sjednocení Itálie.

United Italy

Po sjednocení Itálie a přenesení hlavního města do Říma v roce 1871 začala intenzivní urbanizace uvnitř i vně Aureliánské zdi . Město bylo opět rozděleno na 14 okresů, ke kterým bylo v roce 1874 přidáno Esquilino , dříve součást Monti . Na počátku 20. století získávají čtvrti moderní podoby a názvy. Jejich počet se postupně zvyšuje a ve 20. letech 20. století dosahuje moderních 22. Současně bylo administrativní členění města doplněno o čtvrti ( italsky  quartieri ) postavené mimo Aureliánskou hradbu. Prati se stalo posledním římským obvodem a jediným, kromě Borgo , mimo Aureliánskou zeď a ne zcela zahrnuto do magistrátu I.

Erb Číslo název Originál Obyvatelstvo [2] Rozloha (km²) Hustota obyvatelstva (osoba/km²) okres Mapa
R.I Monty Monti 14 381 1,6508 8711,53 Obec I
R.II Trevi Trevi 3279 0,5503 5958,57 Obec I
R.III Sloupec Colonna 2703 0,2689 10 052,06 Obec I
R. IV Campo Marzio Campo Marzio 7214 0,8817 8181,92 Obec I
R.V Ponte Ponte 4535 0,3189 14 220,76 Obec I
R. VI Parione Parione 3233 0,1938 16 682,15 Obec I
R.VII Regola Regola 3974 0,3189 12 461,59 Obec I
R. VIII Sant Eustaquio Sant'Eustachio 2450 0,1688 14 514,22 Obec I
R. IX piña Pigna 10 490 0,2063 50 848,28 Obec I
R.X Campitelli Campitelli 693 0,5990 1156,93 Obec I
R.XI sant angelo Sant'Angelo 1332 0,1376 9680,23 Obec I
R.XII Ripa Ripa 2919 0,8485 3440,19 Obec I
R.XIII Trastevere Trastevere 18 834 1,8008 10 458,69 Obec I
R. XIV Borgo Borgo 3499 0,4877 7174,49 Obec XVII
R.XV Esquilino Esquilino 22 748 1,5807 14 391,09 Obec I
R. XVI Ludovisi Ludovisi 2038 0,3251 6268,84 Obec I
R. XVII Sallustiano Sallustiano 2404 0,2614 9196,63 Obec I
R. XVIII Castro Pretorio Castro Pretorio 6499 1,0374 6264,7 Obec I , Obec III
R. XIX Celio Celio 3085 0,8254 3737,58 Obec I
R.XX Testaccio testaccio 8530 0,6628 12 869,64 Obec I
R. XXI San Saba San Saba 3657 1,1068 3304,12 Obec I
R. XXII Prati Prati 17 427 1,2743 13 675,74 Obec XVII
Celkový: 145 924

Viz také

Poznámky

  1. ↑ Platner, Samuel Ball; Ashby, Thomas. Regiones_Quattuordecim  (anglicky) . Místopisný slovník starověkého Říma . Web Billa Thayera.
  2. ↑ Zdroj: demo.istat.it (2009).

Literatura

Odkazy

 Okresy Říma
Správní rozdělení Říma Okresy Říma Předměstí Říma Zóny Říma Čtvrti Říma