Město | |||
Ramla | |||
---|---|---|---|
hebrejština רַמְלָה arabština . | |||
|
|||
31°55′54″ s. sh. 34°52′24″ východní délky e. | |||
Země | Izrael | ||
okres | Centrální | ||
starosta | Michael Vidal | ||
Historie a zeměpis | |||
Založený | 716 | ||
Náměstí |
|
||
Výška nad hladinou moře | 80 m | ||
Časové pásmo | UTC+2:00 , letní UTC+3:00 | ||
Počet obyvatel | |||
Počet obyvatel | 76 246 lidí ( 2020 ) | ||
národnosti |
Židé – 74 % Arabové – 22,4 % Drúzové – 0,1 % ostatní – 3,5 % |
||
zpovědi |
Židé a Karaité – 74 % sunnitští muslimové – 17,9 % křesťané – 4,5 % drúzové – 0,1 % nezařazení – 3,5 % |
||
Digitální ID | |||
Telefonní kód | +972 892 | ||
PSČ | 40050 | ||
ramla.muni.il (hebrejština) (anglicky) |
|||
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Ramla ( hebrejsky רַמְלָה „Ramla“, arabsky الرملة „ar-Ramla“) je město v Izraeli , ležící na izraelské pobřežní pláni a patřící do Centrálního správního obvodu . Je sídlem správního dílčího obvodu Ramla . Nachází se 24 km východně od Tel Avivu .
Počet obyvatel pro rok 2020 je 76 246 obyvatel. Město je převážně židovské s významnou arabskou menšinou.
Ramla byla založena kolem 705-715 CE. Umayyadský guvernér a budoucí chalífa Suleiman ibn Abdul-Malik .
Ramla je snad jediné město v Palestině založené Araby [1] . Název je odvozen z arabského slova pro písek . Město bylo založeno v roce 716 chalífem Suleimanem , který zamýšlel učinit z něj hlavní město Palestiny místo blízké Lyddy . Pod ním byly přestavěny hradby, tržiště a velká mešita . Z tehdejších staveb se dochoval pouze 27metrový minaret („ Bílá věž “), dokončený ve 13. století Baybarsem I. .
Během první křížové výpravy se Ramla stala přední křižáckou pevností zvanou Rames . Byla také mylně nazývána Arimatea . Vzniklo feudální panství s centrem v Ramle , kterému vládli rytíři z rodu Ibelinů . V roce 1187 město dobyl Salah ad-Din , zároveň bylo zničeno jeho opevnění, na místě zničené katolické katedrály byla postavena mešita. V letech 1229-1260 město opět ovládali Ibelinové.
Od 14. století se Ramla stala významným obchodním centrem s prosperující židovskou komunitou. V 1799 Napoleonovo ředitelství bylo lokalizováno v Ramla . Místnost, kde pobýval budoucí císař, je možné navštívit ve františkánském klášteře svatých Nikodéma a Josefa.
Podle rozhodnutí OSN z 29. listopadu 1947 se Ramla měla stát součástí palestinského státu . V obavě, že se město stane odrazovým můstkem pro útok na Tel Aviv, Izraelci 12. července 1948 Ramlu dobyli. Většina obyvatel, což byli křesťanští Arabové , město opustila [1] .
Adolf Eichmann byl popraven ve věznici Ramla v roce 1962 .
V druhé polovině 20. století se Ramla stala dějištěm boje mezi dvěma velkými zločineckými klany Karadža a Jaruši, v jejichž válce byly použity i rakety [2] .
V Ramle se praktikují vraždy ze cti [3] .
V současné době je životní úroveň v Ramla pod celostátním průměrem.
Podle izraelského ústředního statistického úřadu byla na začátku roku 2020 populace 76 246 [4] .
Bílá věž
Františkánský kostel sv. Josefa a Nikodéma
Nápis na pravoslavném kostele sv. Jiří
Velká mešita
Centrální okres Izraele | ||
---|---|---|
Města | ||
místní zastupitelstva | ||
Regionální rady | ||