Řeky Norska

Řeky Norska mají řadu rysů určených geografickou polohou země. Říční síť země je poměrně hustá. Horské řeky, hluboké, s úzkými údolími, četnými kapkami a peřejemi. Plnoproudé po celý rok. Jídlo sníh - déšť , někdy ledovcové . Vysoká voda nastává na jaře a začátkem léta. Některé řeky mají vodopády až 600 metrů vysoké. [jeden]

Seznam největších řek podle délky

Seznam nejdelších řek v Norsku. [2]

Ne.
Řeka Délka,
km
Pl. povodí ,
km²
Spotřeba vody,
m³/s
jeden Glomma 619 41 955 704,52
2 Paz (Pasvikelva) a Ivalojoki [3] 380 18 516 169,39
3 Logen (Numedalslågen, Numedalslågen) 359 5550 111,01
čtyři Vorma  - Logen (Gudbrandsdalslågen, Gudbrandsdalslågen) 358 17 547 329,97
5 Tanaelv (Tenojoki) - Anarjohka (Anarjohka) 348 16 374 197,00
6 Begna  - Dramselv 308 17 115 314,20
7 Skienselva - Tinne - Mona (Måna) - Kvenna 271 10 812 274,14
osm Snarumselv  — Hallingdalselv 257 5159 116,12
9 Otra (Otra) 247 3750 146,43
deset Altaelv  — Koutukeinuelv 240 7389 99,01
jedenáct Trysilelv 239 5426 83,65
12 namsen 229 6273 304,28
13 Nidelva (Agder) 222 4010 114,30
čtrnáct Eidselva - Tokke - Songa 205 3642 106,77
patnáct Randselva  - Dokka _ 200 3772 58,57
16 Orkla 179 3053 67,26
17 Nidelva  - Nea 177 3124 94,08
osmnáct Molselv 173 6019 170,49
19 Barduelv 171 2411 80,15
dvacet Karasjokka (Karasjohka) 166 5060 56,62
21 Vefsna (Vefsna) 161 4118 200,53
22 Goula (Gaula) 152 3661 97,27
23 sira 152 1902 129,72
24 Rena 152 4182 68,37
25 Quina 151 1453 89,33

Poznámky

  1. Šéfredaktor A. M. Prochorov. Velká sovětská encyklopedie . Třetí edice. Svazek 18. NIKKO-OTOLITS. - M .: "Sovětská encyklopedie" , 1970. - S. 105.
  2. Zaregistrujte se přes nedbørfelt (REGINE), Norges vassdrags- og energidirektorat
  3. Ivalojoki protéká Finskem, Pasvik teče nejprve podél hranice Finska a Ruska, poté podél hranice Norska a Ruska.