Romance o Brutovi

Romance o Brutovi
Autor ty [1]
Původní jazyk Norman
datum psaní 1155 [1]

Roman about Brutus ( anglo-norman.  Roman de Brut ) je rytířský románek Vasa  , dokončený v roce 1155 [2] :XII , kde je historie Británie vyprávěna ve verších v anglo-normanštině .

Děj

Příběh začíná činy Bruta, potomka Aenea , který po mnoha vítězstvích, nejprve nad Řeky , pak nad Franky , přijíždí do Albionu a zakládá tam Londýn . Poté básník vypráví příběh potomků Bruta, králů Velké Británie, jejich hrdinství a vítězství nad nepřáteli; mezi jednotlivými epizodami zaujme příběh krále Leara a jeho tří dcer a příběh nájezdu dánských imigrantů Genksta a Gorse. Vas částečně čerpal materiál pro svůj román z latinské kroniky Historie králů Británie od Geoffreye z Monmouthu . Judith Weissová naznačuje [2] , že Vasův zdroj byla Varianta II ("Verze jedna") Historia, ačkoli jiní učenci navrhli, že naopak Vasův text ovlivnil neznámého písaře, který tuto verzi sestavil [3] .

Funkce

Vas oproti Galfrid posiluje motiv rytířského chování hrdinů, komplikuje jejich vztahy a přidává romantické detaily. Jasně formuluje dvorské ideály, které se pak stanou nepostradatelným doplňkem následujících rytířských románků. Vojenská zdatnost a velkorysost, láska ke slávě a smysl pro proporce, ochrana slabých a sirotků a velkorysost - to vše není ve Vasa oděn do náboženských šatů, které se stanou typickými pro jednu z oblastí rytířské romance, která bude deklarovat sama na prahu příštího století. Křesťanský prvek je zde sotva viditelný. Přitom vše tajemné a úžasné , obecně motivy keltského folklóru , básníka jednoznačně uchvacuje.

Jste široce uvedeni do jeho knihy s popisy dvorních slavností a rytířských soubojů, zejména v tomto ukazuje jeho talent. Milostné motivy, tak konstruktivní pro vývoj dvorního románu, nehrají ve Vasově knize prim, zabírají málo místa.

Další odlišností od Galfridovy kroniky  je motiv „ kulatého stolu “ vynalezený Vasem, který je tak důležitý pro další vývoj rytířského románu. Král Artuš v interpretaci Vasy kraloval nejen celému západnímu světu; díky kulatému stolu se ukázal být hlavou, „prvním mezi rovnými“, jakéhosi abstraktního světa rytířství , jehož symbolem se stal kulatý stůl. Je zosobněním nejen rovnosti všech, kteří mu byli připuštěni, ale také jakýmsi rytířským bratrstvem, vázaným vzájemnou odpovědností, nutícím každého člena tohoto bratrstva, aby se navzájem respektoval, vycházel si na pomoc, šel hledat jeho bratr, pokud nedodrží určitý termín, dorazil do hodovní síně krále Artuše, kde byl umístěn Kulatý stůl. Dobytí práva sedět vedle ostatních u tohoto stolu, hledání rytíře, který se neobjevil u společného jídla – to vše se stane vůdčími motivy rytířského románu v další fázi jeho vývoje. Myšlenka kulatého stolu, která nevznikla náhodou na dvoře raných Plantagenetů , obsahovala žádost o jakousi světovou nadvládu nebo alespoň vedoucí roli britské koruny.

Krása románu spočívá v pravdivosti vypravěče, který začíná slovy: "Jo ne dis mia fable, ne jo ne voil fabler" ("Nikdy nevyprávím pohádky, nechci si vymýšlet") . Román o Brutovi obsahuje 18 000 veršů v osmi slabikách. Jednou z nejzajímavějších částí je první kniha, která vypráví o vzniku Kulatého stolu , turnajů a rytířských slavností.

Dochovalo se více než 30 rukopisů románu z 13.–15. století [2] :XXVIII, XXIX .

Překlady

Existuje několik moderních anglických překladů The Romance of Brutus .

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ 1 2 Souard F. Geoffrey z Monmouthu // Encyklopedie středověku  (anglicky) / A. Vauchez - 2005. - ISBN 978-0-19-518817-2 - doi:10.1093/ACREF/97802907601.003
  2. ↑ 1 2 3 4 Waceho Roman de Brut : Historie Britů: Text a překlad / Per. a comm. Judith Weissová. - ed. 3. (stereotypní). - Exeter ( UK ): University of Exeter Press, 2010. - 385 s. - ISBN 0-85989-734-6 .
  3. ↑ Neil Wright. Předmluva editora // The Historia Regum Britannie of Geoffrey of Monmouth II: Verze první varianty: Kritické vydání . - 1988. - P.vii. - ISBN 978-0-85991-212-9 .
  4. ↑ Eugene Mason (tr.). Arthurian Chronicles , Wace a Layamon  . — Londýn: Dent, 1912.
  5. ↑ Wace, Arthur Wayne Glowka (tr.). Le Roman de Brut: Francouzská kniha Brutus. - Arizona Center for Medieval Renaissance Studies, 2005. - 434 s. — (Medieval & Renaissance Texts & Studies, sv. 279). — ISBN 0866983228 .
  6. ↑ Raymond Cormier. Le Roman de Brut: Francouzská kniha Brutus od Wace, přeložil Arthur Wayne Glowka  : [ eng. ] // Arturiana. - 2006. - Sv. 16, č. 4. - S. 115-117. - doi : 10.1353/art.2006.0022 .
  Přejděte na položku Wikidata  Slovníky a encyklopedie