Soluňská pláň

Soluňská pláň
řecký  Πεδιάδα Θεσσαλονίκης–Γιαννιτσών

Růst aluviální roviny západně od Soluně a změna pobřeží zálivu Thermaikos . Rekonstrukce (Bottema, S. 1974)
Charakteristika
Rozměry55 × 70 km
ŘekyAlyakmon , Vardar , Galikos , Loudias , Moglenitsas
Umístění
40°42′ severní šířky. sh. 22°30′ palců. e.
Země
ObvodStřední Makedonie
TečkaSoluňská pláň

Soluňská nížina [1] (Soluňská nížina [2] ), též Jenidže-vardarská (Janitskaja) nížina [3] ( řecky Πεδιάδα Θεσσαλονίκης–Γιαννιτσών ), Řecko [ 14] Kambánie [5] Kampánie [14] [5] , Καμπανία z latinského campania „pole, rovina“) je nížina v severním Řecku , na okraji Střední Makedonie , mezi městy Veria Naousa , Edesa , Janitsa a Thessaloniki  , u pobřeží zálivu Thermaikos v Egejském moři , u ústí řek Aksios ( Vardar ) a Alyakmon (Vistritsa) [3] . Délka roviny od západu na východ je asi 70 kilometrů, šířka 65 kilometrů [1] . Největší aluviální nížina na Balkáně .

Planina se nachází v tektonickém žlabu vyplněném převážně aluviálními a mořskými sedimenty [1] . Obrovské množství naplavenin unášených řekami (hlavně řekami Axios a Alyakmon) díky dlouhodobé akumulaci (akumulaci) v mělkém zálivu Thermaikos vytvořilo rozlehlou aluviální rovinu [6] [7] [8] .

Vznik planiny lze rozdělit do tří časových úseků. V prvním (5. století př. n. l.) byla Pella přímořské město, Beroya (Veria) se nacházela poblíž pobřeží. Ve druhém (II-I století před naším letopočtem) se vytvořilo ústí řeky , spojené s mořem průlivem. Ve třetím (IV-V století) úžina zmizela a ústí se změnilo v jezero Yanitsy . Vznikla řeka Ludias .

Jezero Janitsa bylo vypuštěno v letech 1928-1932. Kanál 66 byl postaven v roce 193535,5 kilometrů dlouhé k odklonění výtoku řeky Moglenitsa [8] .

V přímořské, nízko položené části Soluňské nížiny se pěstují obiloviny , bavlna , na kopcovitých okrajích - sady a vinice [1] .

Mezi řekami Loudias a Axios leží historický region Bottiea .

Část pláně, kterou Alyakmon protíná, se v osmanském období nazývala Rumluki [9] .

Poznámky

  1. ↑ 1 2 3 4 5 Soluňská pláň // Pás - Safi. - M .  : Sovětská encyklopedie, 1975. - ( Velká sovětská encyklopedie  : [ve 30 svazcích]  / šéfredaktor A. M. Prochorov  ; 1969-1978, sv. 22).
  2. ↑ Katerini  / Lobanov M. M. // Úřad pro konfiskaci - Kirgiz. - M  .: Velká ruská encyklopedie, 2009. - S. 338. - ( Velká ruská encyklopedie  : [ve 35 svazcích]  / šéfredaktor Yu. S. Osipov  ; 2004-2017, v. 13). — ISBN 978-5-85270-344-6 .
  3. ↑ 1 2 3 Benderev, Anastasy Fedorovič. Vojenská geografie a statistika Makedonie a sousedních oblastí Balkánského poloostrova / zpracoval bulharský generální štáb, kapitán Benderev. - Petrohrad: Vojenské. typ., 1890. - S. 72. - 836 str.
  4. ↑ Mapový list K-34-XXIX. Měřítko: 1:200 000. Uveďte datum vydání/stav oblasti .
  5. ↑ Mapový list K-34-117-4.
  6. ↑ Bottema, S. Pozdní kvartérní vegační historie severozápadního Řecka, disertační práce. - Groningen: Univerzita Groningen, 1974. - 190 s.
  7. ↑ Bintliff, J. Pláně Západní Makedonie a neolitické naleziště Nea Nikomedeia  //  Sborník pravěké společnosti. - 1976. - Sv. 42 . - str. 241-262 . Archivováno z originálu 13. července 2020.
  8. ↑ 1 2 Λεκάνη Λουδία - Μογλενίτσα // Έλεγχος Χημικής Ποιότητας αρδευτικών υδάτων (επιφανειακών και υπόγειων σε κλίμακα λεκανών απορροής ποταμών Μακεδονίας-Θράκης-Θεσσαλίας. — Υπουργείο Αγροτικής Ανάπτυξης & Τροφίμων.
  9. ↑ Μοσχόπουλος, Ιωάννης Δ. Ρουμλούκι  (řecky) . Δήμος Αλεξάνδρειας (2018). Získáno 18. července 2018. Archivováno z originálu 18. července 2018.

Literatura