Norsko | |
---|---|
Isbjørnene ( norsky pro lední medvědy) | |
Země | |
Federace | Norský hokejový svaz |
Trenér | Peter Thoresen |
Kapitán | Jonas Holos (MS 2019) |
Hry | |
Většina her | Tommy Jacobsen (135) |
První hra |
Švýcarsko 12:2 Norsko ( Londýn , Spojené království ; 13. února 1937 ) |
Největší výhra |
Norsko 24:0 Belgie ( Sofie , Bulharsko ; 5. března 1975 )
|
Největší porážka |
Finsko 20:1 Norsko ( Hämeenlinna , Finsko ; 12. března 1947 ) |
Hokejová uniforma | |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() forma |
|
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() forma |
|
Světový šampionát | |
Úspěchy | 4. ( 1951 ) |
hockey.no/landslag/a-lan… |
Norský národní hokejový tým ( Norges herrelandslag i ishockey ) reprezentuje Norsko na mezinárodních turnajích v ledním hokeji . Ve světovém žebříčku IIHF je od roku 2019 na 11. místě.
Nejvyšší úspěchy: 4. na Mistrovství světa 1951 , 3. na Mistrovství Evropy 1951 a 1962
Norský hokejový svaz byl založen v roce 1934, členem IIHF se stal v roce 1935 [1] [2] . Reprezentace se však objevila až v roce 1937, protože předtím svaz neměl dostatek prostředků na podporu mužstva. Před vypuknutím druhé světové války se norský tým téměř neúčastnil turnajů, poprvé se ve stejném roce 1937 vydal na mistrovství světa v Londýně . Norové odehráli svůj první zápas 17. února , kdy drtivě prohráli s Československem 0:7. Následná prohra se Švýcarskem skóre 2:13 vyřadila Nory z turnaje [3] . Norové se také zúčastnili mistrovství světa v roce 1938 , ale příští rok odmítli účast na příštím mistrovství světa. Norům se před začátkem války nepodařilo vyhrát jediný zápas: nejlepším úspěchem byla jen minimální porážka od Švédska se skóre 3:4 (hra se odehrála 20. ledna 1939 a stala se první hrou Norů proti Švédům) [4] .
V poválečných letech se Norům podařilo zlepšit sportovní infrastrukturu: v roce 1952 byla otevřena ledová aréna Jordal Amfi v Oslu , která se stala domovem Norů [5] . Největší porážku však Norové utrpěli na začátku své poválečné cesty v roce 1947 se skóre 20:1 od Finů . Od roku 1949 začala „zlatá éra“ norského hokeje: na mistrovství světa v roce 1949 Norové poprvé ve své historii vyhráli, když porazili Belgii 2:0 . V roce 1951 se trenérem národního týmu stal Kanaďan Bud McEachern, který ve hře věnoval velkou pozornost fyzické přípravě a nacvičoval s týmem silové pohyby [6] . Ovoce McEachernovy práce se projevilo v témže roce: mistrovství světa přineslo Norům 4. místo, v boji, o který se Skandinávcům podařilo rozdrtit týmy USA a Spojeného království . Následující rok se Norové zúčastnili olympijských her . V roce 1953 se norský národní tým stal prvním západoevropským týmem, který hrál s týmem SSSR , nicméně na pozadí smrti a pohřbu Josifa Stalina nebyl zápas široce pokryt.
Od 60. let však přišla v norském hokeji krize: i přes vysokou oblibu hry v samotné zemi předváděl tým neuspokojivé výsledky, které byly dány špatnými tréninkovými podmínkami. Mírné zimy, které v Norsku vládly, znemožnily ospravedlnění nedostatku ledu pro kluziště a mnozí politici ani nechtěli převzít odpovědnost za rozvoj hokeje v zemi [7] . A od roku 1965 se Norové vůbec neúčastnili mistrovství světa a vlétli do skupiny B [7] , což jim nezabránilo v postupu na OH 1964 a 1968 . Norové se v 70. letech úplně propadli do skupiny C, ze které se dlouho nemohli dostat. Kvůli sérii neúspěšných setkání se Norové nedostali na OH 1976 [7] .
Situaci zhoršoval fakt, že mnoho norských hráčů jednoduše odmítlo hrát za norský národní tým [7] . Naděje na návrat se objevila poté, co tým vedli Georg Smefjell a Olaf Dalsoren, kteří jej vedli v letech 1978 až 1980. Norský tým se dokázal kvalifikovat na MS 1979 na OH 1980 v Lake Placid , kde sice získal jediný bod, ale zároveň předvedl celkem slušnou hru [8] . V roce 1980 se trenérem stal Švéd Ronald Pettersson a od této chvíle bylo do norského týmu zváno stále více švédských specialistů, kteří zde působili devět let.
Práce Ronalda Petterssona nezanechala příjemný dojem: na mistrovství světa 1981 dokázali Norové přežít ve skupině B, porazili pouze Jugoslávii a Japonsko . Pettersonův nástupce Arne Strömberg situaci nezlepšil: v roce 1982 se naděje na další postup zhroutily po senzačních porážkách od Číny a Rakouska [8] . Situaci se rozhodl zachránit Hans Westberg, který Nory vytáhl díky svým nestandardním metodám přípravy na OH 1984 . Mistři předchozích zápasů z USA dokázali remizovat s Nory 3:3, což se stalo senzací pro celé Norsko [8] [9] . V roce 1985 byli Norové seřazeni zpět do skupiny B, což byl třetí takový neúspěch [10] . V roce 1989 se uskutečnil další návrat do skupiny A, kde Norové opět dlouho nevydrželi.
Po sérii reforem IIHF v roce 1991 se Norsko konečně etablovalo v nejvyšší divizi a až do konce 90. let hrálo téměř vždy hlavní mistrovství světa, startovalo až v roce 1997. V roce 2001 Norové znovu sestoupili do první divize, ale v roce 2006 se znovu vrátili do nejvyšší divize. Nejvyšším úspěchem Norů v moderním formátu mistrovství světa bylo 6. místo v roce 2011.
Tým pro mistrovství světa 2018 .
Hráči | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
trenérský personál | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
1964-1969
1973-1977
1978-1983
1985-1987
1989-1990
1990-1994
1995
1996-1997
1998
2006-2008
OI-2014
OI-2018
2018–2021
2022
Národní týmy ledního hokeje | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
| |||||||
| |||||||
|