Superatom
Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od
verze recenzované 1. května 2018; kontroly vyžadují
2 úpravy .
Superatom je hypotetická kvazi -atomová polovodičová heterostruktura. Skládá se z kulovitého jádra z jediného polovodičového materiálu o velikosti 3–10 nm, selektivně dopovaného donory, obklopeného čistou matricí z materiálu s menší bandgap [1] . Donorové elektrony přecházejí z jádra do matrice a v důsledku toho zůstává jádro s kladným nábojem, který je určen počtem donorových atomů . Hodnota může dosahovat několika desítek a je určena mezí rozpustnosti nečistoty v materiálu jádra. Myšlenku superatomu předložil Watanabe v roce 1986 [2] . Konfiguraci elektronických úrovní superatomu lze vypočítat pomocí Schrödingerovy rovnice [3] . Ionizační energie superatomu je asi 1 meV [1] . Ionizovaný superatom může být použit jako jeden elektronový čítač [4] . Na základě polí superatomů je možné vytvářet paměťové buňky [2] .


Viz také
Poznámky
- ↑ 1 2 Buzaneva, 1990 , s. 234-235.
- ↑ 1 2 Watanabe H., Ioshita T. Elektronická struktura a různé typy realizace superatomu // Optoelektron. dev. Tecnol. - 1986. - Sv. 1, č. 1. - S. 33-38.
- ↑ Ioshita T., Ohnishi S., Oshiyama A. Electronic Structure of the Superatom: a Quasiatomic System Based on a Semiconductor Heterostructure // Phys. Rev. Letts. - 1986. - Sv. 57, č. 20. - S. 2560-2563.
- ↑ Andryushin E. A., Bykov A. A.
From superlattices to superatoms Archival copy date 4, June 2018 at Wayback Machine // UFN - 1988, vol. 154. - S. 123-132.
Literatura
- Buzaneva EV Mikrostruktury integrované elektroniky. - M . : Rozhlas a komunikace, 1990. - 304 s.