Xie Lingyun

Xie Lingyun
Datum narození 385
Místo narození
Datum úmrtí 433
Země
  • Čína
obsazení básník , překladatel
Otec Xie Huan [d]
Děti Xie Feng [d]
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Xie Lingyun ( čínsky trad. 謝靈運, ex. 谢灵运, pinyin Xiè Lingyùn , 385–433) byl čínský státník a básník říše Jin .

Životopis

Narozen v roce 385 v Yangxia County, Chenjun County (moderní Taikang County, Zhoukou City, provincie Henan ). Pocházel ze šlechtické rodiny vojenských a dědičných úředníků. Brzy ztratil svého otce Xie Huanga. Pod vlivem toho odešel do buddhistického kláštera, ze kterého se vrátil až v roce 399.

Brzy na to - v roce 406 - byl přijat do státních služeb a získal titul guna. Zároveň získal pozici v provincii Henan. Služba však měla krátké trvání. V této době začala povstání, která výrazně oslabila říši. V roce 413 pomohl generálu Liu Yu potlačit povstání na jihu. Následně se kdo chopil moci, stal se faktickým vládcem říše. Xie Lingyun ale nadále podporoval císaře klanu Sima, takže si po nějakou dobu udržel svůj vliv u dvora a v roce 416 vstoupil do vlády. Proto poté, co Liu Yu v roce 420 svrhl vládnoucí dynastii v Jin a založil říši Liu Song , rodina Xie ztratila vliv. Lingyun sám byl degradován z gongu na hou. Následně byl poslán do vyhnanství ve městě Yunji (moderní Wenzhou v Zhejiang). V roce 421 odešel Xie do důchodu s odvoláním na zhoršující se zdraví.

Usadil se na svém panství, kde žil až do roku 426, kdy byl povolán ke dvoru nového vládce Wen-diho. Zde zůstal až do roku 428, kdy se vrátil domů. V roce 430 byl však Xie Lingyun nucen vrátit se k soudu, aby vyvrátil podezření z účasti na spiknutí. V roce 431 byl poslán do vyhnanství v moderní provincii Jiangxi a v roce 432 byl převezen do Guangzhou. V roce 433 odsoudil vládce státu Liu Song Wendi Xie Lingyuna k smrti pro podezření z povstání v Guangzhou, což se brzy stalo.

Kreativita

Hlavním žánrem, ve kterém Xie Lingyun pracoval, byl „ vítr a proudění “ ( čínské cvičení 风流). Byl mistrem krajinářské poezie, většinou popisoval hory a potoky, pole a zahrady. Nejznámějšími díly jsou "Fu po návratu z hor." Známá je také báseň „Při lezení na městskou věž“ [1] ( čínština ex. 登池上楼) a fráze z této básně „jarní tráva roste u rybníka“ ( čínština ex. 池塘生春草) se stala populární. výraz označující bratrské přátelství a pomoc [2] [3] . Xie Lingyun přišel s touto frází, když viděl svého bratra Xie Huiliana ve snu [4] , který je popsán v pojednání Zhong Rong "Kategorie básní" ("Shi Ping") [Comm. 1] . Část jeho pozůstalosti tvoří básně, které reflektují tehdejší politické dění. První sebraná díla byla vydána během dynastie Song. Skládal se z 19 juanových svitků.

Vynález

V dobách, kdy Xie Lingyun nezastával veřejnou funkci nebo nebyl u soudu, hodně cestoval v různých oblastech. Proto pro větší pohodlí vynalezl speciální typ dřevěných bot s hroty ( čínsky: 谢 公屐, pinyin xiègōngjì , pall. shogunji ) [5] , které si mohl upravovat podle toho, zda šel po svahu nahoru nebo dolů [6 ] . Toto je vyprávěno v kapitole „Život Xie Lingyuna“, umístěné v juan 67 v „ Knize písní “ [Comm. 2] .

Poznámky

Komentáře
  1. ↑ Podívejte se na čínskou citaci začínající na „康乐每对惠连“ v Zhong Rong. Střední juan // Shi Ping = 诗品/卷中 (čínština) .
  2. ↑ Odkazuje na čínský citát „登躡常著木履，上山則去前齒，下山去其後齒“ ve zdroji: 67 juan // Book of Song = 宷6書 ./Ch .升
Prameny
  1. ↑ Antologie čínské poezie / Překlad z čínštiny pod generální redakcí Guo Mo-Zho a N. T. Fedorenka . - M . : Státní nakladatelství beletrie , 1957. - T. 1. - S. 342-343.
  2. ↑ 池塘 (chítáng) // Velký čínsko-ruský slovník k ruskému grafickému systému: ve 4 svazcích  / Akademie věd SSSR , Ústav orientálních studií ; komp. pod rukou a ed. I. M. Oshanina . - M  .: Nauka , 1984. - T. IV: Hieroglyfy č. 10746 - 15505. - S. 399. - 1062 s. - Stb. 3. - 16 000 výtisků.
  3. ↑ 杜忠明. 毛主席《沁園春•雪》的傳奇故事 (čínština) . - 辽宁人民出版社, 2014. - S. 279. - ISBN 9787205077105 .
  4. ↑ Poznámka #184 // Cao Xueqin . Sen v červené komoře: ve 3 svazcích  / přel. s velrybou. V. Panasyuk ; redakční rada: L. Delyusin a další; intro. článek od Gao Mana; vyd. za. S. Khokhlova; básně v přel. I. Golubeva; Poznámka I. Golubev a V. Panasyuk. - M .  : Beletrie, Ladomir, 1995. - T. 1. - (Knihovna čínské literatury). — ISBN 528001771X .
  5. ↑ 谢公屐 (xiè-gōng-jì) // Velký čínsko-ruský slovník o ruském grafickém systému: ve 4 svazcích  / Akademie věd SSSR , Ústav orientálních studií ; komp. pod rukou a ed. I. M. Oshanina . - M  .: Nauka , 1984. - T. III: Hieroglyfy č. 5165 - 10745. - S. 34. - 1104 s. - Stb. 3. - 16 000 výtisků.
  6. ↑ Shaorong Yang. Tradiční čínské oblečení : Kostýmy, ozdoby a kultura  . - San Francisco: Long River Press, 2004. - S. 53. - ISBN 1-59265-019-8 .

Literatura

  Přejděte na položku Wikidata  Tematické stránky
Slovníky a encyklopedie