Severní Dobrudža ( rum. Dobrogea de Nord , Bulg. Severna Dobruja ) je oblast na východě moderní Rumunské republiky , která zemi poskytuje přístup k moři a přítomnost námořních hranic .
Představuje severozápadní část historické a geografické oblasti Dobrudža . Rozloha je 15 500 km², populace je asi 1 000 000 lidí. Severní Dobrudža zahrnuje kraje (kraje) Constanta a Tulcea . Hlavní města jsou Constanta , Tulcea , Medgidia a Mangalia .
Na počátku 20. století měla Dobrudža , včetně severu, velmi rozmanité národnostní složení. Severní Dobrudža se nachází mezi dolním Dunajem a Černým mořem a zahrnuje deltu Dunaje a rumunské pobřeží Černého moře (bulharská část Dobrudže zahrnuje nejsevernější část bulharského pobřeží Černého moře). Na státním znaku Rumunska je Dobrudža znázorněna v podobě delfína . V současné době patří Severní Dobrudža Rumunsku. Jižní Dobrudža byla převedena do Bulharska podle kraiovské mírové smlouvy v září 1940. Po podpisu smlouvy došlo k výměně titulárních národnostních menšin. Pařížské mírové smlouvy z roku 1947 stanovily bulharské hranice k 1. lednu 1941.
Národnost | 1880 [1] | 1899 [1] | 1913 [2] | 1930 1 [3] | 1956 [4] | 1966 [4] | 1977 [4] | 1992 [4] | 2002 [4] |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Celkový | 139,671 | 258,242 | 380,430 | 437,131 | 593,659 | 702,461 | 863,348 | 1,019,766 | 971,643 |
Rumuni | 43 671 (31 %) | 118 919 (46 %) | 216 425 (56,8 %) | 282 844 (64,7 %) | 514 331 (86,6 %) | 622 996 (88,7 %) | 784 934 (90,9 %) | 926 608 (90,8 %) | 883 620 (90,9 %) |
Bulhaři | 24 915 (17 %) | 38 439 (14 %) | 51 149 (13,4 %) | 42 070 (9,6 %) | 749 (0,13 %) | 524 (0,07 %) | 415 (0,05 %) | 311 (0,03 %) | 135 (0,01 %) |
Turci | 18 624 (13 %) | 12 146 (4 %) | 20 092 (5,3 %) | 21 748 (5 %) | 11 994 (2 %) | 16 209 (2,3 %) | 21 666 (2,5 %) | 27 685 (2,7 %) | 27 580 (2,8 %) |
Tataři | 29 476 (21 %) | 28 670 (11 %) | 21 350 (5,6 %) | 15 546 (3,6 %) | 20 239 (3,4 %) | 21 939 (3,1 %) | 22 875 (2,65 %) | 24 185 (2,4 %) | 23 409 (2,4 %) |
Lipovan | 8 250 (6 %) | 12 801 (5 %) | 35 859 (9,4 %) | 26,210 (6 %)² | 29 944 (5 %) | 30 509 (4,35 %) | 24 098 (2,8 %) | 26 154 (2,6 %) | 21 623 (2,2 %) |
Rusíni | 455 (0,3 %) | 13 680 (5 %) | 33 (0,01 %) | 7 025 (1,18 %) | 5 154 (0,73 %) | 2 639 (0,3 %) | 4 101 (0,4 %) | 1 465 (0,1 %) | |
Němci | 2 461 (1,7 %) | 8 566 (3 %) | 7 697 (2 %) | 12 023 (2,75 %) | 735 (0,12 %) | 599 (0,09 %) | 648 (0,08 %) | 677 (0,07 %) | 398 (0,04 %) |
Řekové | 4 015 (2,8 %) | 8 445 (3 %) | 9 999 (2,6 %) | 7 743 (1,8 %) | 1 399 (0,24 %) | 908 (0,13 %) | 635 (0,07 %) | 1 230 (0,12 %) | 2 270 (0,23 %) |
Cikáni | 702 (0,5 %) | 2 252 (0,87 %) | 3 263 (0,9 %) | 3 831 (0,88 %) | 1 176 (0,2 %) | 378 (0,05 %) | 2 565 (0,3 %) | 5 983 (0,59 %) | 8 295 (0,85 %) |
Historické oblasti Rumunska | |
---|---|
|
Oblast Černého moře | ||
---|---|---|
Severní oblast Černého moře | ||
Pobřeží Černého moře na Kavkaze | ||
Jižní Černé moře | ||
Západní Černé moře | ||
viz také
Jižní Besarábie
Budjak
Edisan
Džambailuk
Edishkul
Novorossijsko
Colchis
Pont
Východní Rumélie
Dobrudža
Severní
Jižní
Moesia
|