Severní Katalánsko ( kat. Catalunya del Nord nebo Catalunya Nord , francouzsky Catalogne Nord ) je termín vytvořený ve 30. letech 20. století katalánským nacionalistou Alphonse Mias . Termín je běžně používán v Katalánsku a některými francouzskými zastánci katalánismu k označení území, které Španělsko postoupilo Francii v roce 1659, za podmínek Iberského míru . Oblast označená tímto termínem odpovídá současnému francouzskému departementu Pyrenees-Orientales . Historicky to zahrnovalo 5 comarcos (okresů) Katalánska: Alta Cerdanya , Valespir , Capsir , Conflans a Roussillon .
Název „Severní Katalánsko“ se ve Francii používá méně než „Roussillon“. První termín systematicky používají katalánští nacionalisté, kteří jej používají jako potvrzení spojení území se španělským Katalánskem [1] . V souvislosti s tímto regionem se také používají termíny " katalánské země " , " francouzské Katalánsko " nebo " katalánské Pyreneje " [ 2 ] .
Oficiální uznání názvu „Severní Katalánsko“ se uskutečnilo na zasedání Generální rady Východních Pyrenejí dne 10. prosince 2007, kde byl schválen „Dopis ve prospěch katalánštiny“, jehož preambule zní: "Katalánština se zrodila před více než tisíci lety, je jedním z pilířů naší identity, dědictví a bohatství východních Pyrenejí (severní Katalánsko)" [3] .
„Severní Katalánsko“ je termín běžně používaný v Katalánsku a používaný vládními agenturami katalánské vlády k označení těch částí Pyrenejí, kde se mluví katalánsky. Na druhou stranu, ve východních Pyrenejích se termín „jižní Katalánsko“ někdy používá k označení autonomního společenství Katalánsko ve Španělsku [4] .
Vzhledem k tomu, že francouzština je jediným úředním jazykem ve východních Pyrenejích, jako součásti Francie, je zde katalánština v nebezpečné situaci: mluví se jím pouze ve venkovských oblastech a předávání jazyka v rodinách bylo na třicet let přerušeno. V roce 2009 se v katalánštině učilo pouze 13,9 % žáků základních nebo středních škol na katedře [5] .