Seifert, Jaroslav

Jaroslav Seifert
Jaroslav Seifert
Datum narození 23. září 1901( 1901-09-23 ) [1] [2] [3] […]
Místo narození
Datum úmrtí 10. ledna 1986( 1986-01-10 ) [1] [2] [3] […] (ve věku 84 let)
Místo smrti
Státní občanství  Československo
obsazení básník , esejista , novinář
Žánr text
Ceny Nobelova cena Nobelova cena za literaturu ( 1984 )
Ocenění
Nobelova cena za literaturu Lidový umělec Československa [d] ( 1966 )
Autogram
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Jaroslav Seifert [7] ( česky Jaroslav Seifert pros.  ( inf. ) , 23. září 1901 , Praha  - 10. ledna 1986 , tamtéž) je český spisovatel a novinář . Nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1984 „za poezii, která je svěží, smyslná a nápaditá a svědčí o nezávislosti ducha a všestrannosti člověka“.

Životopis

Narodil se na okraji Prahy v rodině vedoucího prodejny, v dětství rozvážel zboží po městě. Nedostalo se mu systematického vzdělání, nedokončil ani střední školu. Ve 20. letech byl komunistou, jedním z vůdců české avantgardy , členem skupiny Devetsil ( Karel Teige , Jiří Volker , Konstantin Biebl , Jindřich Shtyrski a další). V roce 1925 jako součást oficiální delegace pro hospodářské a kulturní sblížení s novým Ruskem navštívil SSSR  - v Moskvě a Leningradu . Básně o Rusku budou zařazeny do sbírky Slavík zpívá špatně (1926).

V roce 1929 na protest proti zavedení stalinismu opustil řady KSČ . V témže roce vyšla jeho poetická kniha Poštovní holub. Velký ohlas ve společnosti našel v roce 1937 cyklus básní k úmrtí prvního prezidenta ČSR T. G. Masaryka „Osm dní“. V době okupace vytvořil básnické knihy „Uhasit světla“ (1938), „Vějíř Boženy Němcové“ (1940), „Oděný do světla“ (1940), „Kamenný most“ (1940), které odrážely básníkova touha najít oporu pro odpor vetřelcům v kořenech české historie a kultury a krásách Prahy. V květnu 1945 se Yaroslav Seifert stal účastníkem Pražského povstání a tyto události popsal ve verších sbírky Hliněná přilba (1945), která obsahuje i poděkování Rudé armádě a vzpomínky na cestu do Moskvy.

Věnoval se publicistice, po roce 1949  výhradně literatuře. Ve svém projevu v roce 1956 na sjezdu Svazu spisovatelů Československa, proneseném v rámci odhalování kultu osobnosti , vyzval spisovatele, aby mluvili pravdu. "Pokud někdo jiný skrývá pravdu, může to být taktický manévr." Pokud spisovatel o pravdě mlčí, lže!“ V roce 1968 byl zvolen předsedou Svazu spisovatelů Československa. V roce 1977 podepsal disidentskou Chartu-77 .

Na Nobelovu cenu jsem se nemohl osobně dostavit, na ceremoniálu byla spisovatelova dcera.

Byl pohřben na městském hřbitově v Kralupech nad Vltavou za velkého shromáždění tajné policie. Pohřbu se zúčastnil budoucí český prezident Václav Havel .

Poznámky

  1. ↑ 1 2 Jaroslav Seifert // Encyclopædia Britannica  (anglicky)
  2. ↑ 1 2 Jaroslav Seifert // Encyklopedie Brockhaus  (německy) / Hrsg.: Bibliographisches Institut & FA Brockhaus , Wissen Media Verlag
  3. ↑ 1 2 Databáze českého národního úřadu
  4. ↑ http://www.nobelprize.org/nobel_prizes/literature/laureates/1984/seifert-bio.html
  5. ↑ Evidence zájmových osob StB (EZO)
  6. ↑ 1 2 Archiv výtvarného umění – 2003.
  7. ↑ Je možný i přenos z němčiny - Seifert

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata  Tematické stránky
Slovníky a encyklopedie
Genealogie a nekropole