Sempopol

Sempopol ( polsky Sępopol , německy  Schippenbeil ) je město v Polsku , součást Varmijsko-mazurského vojvodství , okres Bartoszycki . Administrativní centrum městské a venkovské obce Sempopol. Rozkládá se na ploše 4,63 km². Obyvatelstvo - 1970 lidí (k 1. lednu 2018 ). [jeden]

Historie

Od druhé poloviny 13. století se připomíná pruská osada. Městská práva udělená v roce 1351 velmistrem Heinrichem Dusemerem . Třináctileté války v letech 1454-1466 se zúčastnil na straně Pruské unie . V roce 1457, poblíž Shippenbeil, byla vojska Polska a pruských stavů poražena armádou Řádu německých rytířů . Samotné město se však vzdalo až po dvouměsíčním obléhání v roce 1461. Podle torunského míru z roku 1466 zůstal ve stavu řádu a následně Pruského vévodství .

V roce 1749 ji postihl požár, vyhořela zejména radnice v horní části tržnice. Další zkázu přinesla přítomnost ruských vojsk v roce 1807 - vyhořela nová barokní radnice (dolní tržnice). V 19. století se Shippenbeil prakticky nerozvíjel.

V roce 1912 město získalo vodovod a plynárnu a v roce 1923 elektrickou rozvodnu. V roce 1925 zde žilo 2509 lidí. V roce 1939 dosáhl Shippenbeil populaci 3 434 obyvatel.

Během 2. světové války zde bylo vybudováno velké vojenské letiště pro Hitlerovo velitelství v Gerlozu . Zvláštní pozornost byla věnována rozšíření tohoto letiště v roce 1944. Zde dokonce zorganizovali pobočku tábora Stutthof, ležící nedaleko Gdaňsku, střeženou SS. 90 % vězňů byly dívky a mladé ženy židovské národnosti z Maďarska a Řecka (masový hrob desítky lidí byl nalezen v Mostově ulici, kde za války sídlili esesmani).

V roce 1945 bylo město vážně zničeno. Začleněna do polského státu jako vesnice a její obyvatelstvo bylo deportováno do Německa. V poválečném období bylo centrum Sempopolu obnoveno jen v malé míře. V roce 1973 však opět získal statut města.

Geografie

Město leží na Sempopolské nížině, na soutoku řeky Guber s lávou . Fyzickogeografickým makroregionem je Pregolská (staropruská) nížina. Vzdálenost ke státní hranici s Ruskem  je 12 km, do Kaliningradu  asi 70 km, do Olsztyna (centrum vojvodství) 85 km. Je přímo spojena silnicemi se sousedními městy Bartoszyce a Korše a také hustou sítí vedlejších silnic s okolními venkovskými sídly. Nejbližší železniční stanice (5 km jihozápadně) je Vyatrovets, na trati Bialystok - Bartoszyce.

Památky

Seznam chráněných památek Varmijsko-mazurského vojvodství [2] obsahuje:

• Urbanistické plánování starého města XIV století.
• Kostel Michaela Archanděla z poloviny XIV-XIX století.
• Plebané 19. století
• Obecní hřbitov z 19. století
• hřbitovní kaple
• Hřbitovní plot s bránou
• Luteránsko-augsburský hřbitov z 19. století
• Městské hradby XIV století. (zůstává vedle kostela)
• Věž
• Dům na konci 19. století na sv. Kosciuszko, 4
• Domy na konci 19. století na ulici 22. července, 3., 9
• domy z 19. století na sv. Moniuszko, 3, 5, 7, 19, 21, 23, 27, 31, 33, 35, 37, 39
• Dům XV / XVI - XX století. na sv. Monyushko, 41
• Domy z 2. poloviny 19. století na sv. Most, 2, 4
• domy z 19. století podél náměstí Družstvo, 3, 4, 5, 6
• Vodárenská věž z roku 1912

Odkazy

• Oficiální stránka města

Poznámky

1. ↑ Počet obyvatel k 31. prosinci 2017 . Získáno 29. října 2018. Archivováno z originálu 29. září 2018. (neurčitý)
2. ↑ Registr chráněných památek Varmijsko-mazurského vojvodství, s. 9-10 . Získáno 29. října 2018. Archivováno z originálu dne 2. října 2018. (neurčitý)