Skloňování ve staroslověnštině
Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od
verze recenzované 25. září 2019; kontroly vyžadují
32 úprav .
Ve staroslověnštině existovaly tyto skloňované slovní druhy: podstatné jméno , zájmeno , krátká a úplná přídavná jména , číslovky .
Bylo tam šest pádů (nominativ, genitiv, dativ, akuzativ, instrumentál, lokativ a vokativ) a tři čísla (jednotné, duální , množné číslo). V jednotném čísle se rozlišovalo všech šest pádů plus vokativní tvar, v množném čísle vokativ nebyl, v duálu se nominativ / akuzativ / vokativ, genitiv / lokál a dativ / instrumentál shodoval, tedy v dvojčísle tam byly pouze tři tvary slov.
Podstatné jméno
Staroslověnština si plně zachovala praslovanskou deklinaci , rozlišuje 6 typů s podtypy. Produktivní v ní však zůstaly pouze typy deklinace na *-ā-,*-ŏ-,*-ĭ-. Zbytek se začal aktivně hroutit a mísit s produktivními typy.
Skloňování podstatných jmen s kmeny v *-ā-, -iā-
Naprostá většina kmenů v *-ā-, -iā- jsou podstatná jména ženského rodu. Existuje také malý počet mužských slov, všechna živá. Kromě toho tento typ skloňování zahrnoval slova ženského rodu končící na -yni a slova mužského a ženského rodu končící na -ii. Mezi slovy ženského a mužského rodu nejsou rozdíly ve skloňování. Skloňování k *-ā-, -iā- organicky navazuje na odpovídající indoevropský typ k *-ā-, včetně antického typu k -ī-, což zanechalo stopu v nominativu slov jako bohyně , otrok , atd.
Kmen v *-ā- (ženský rod)
|
Jednotky |
dv. |
pl.
|
A
|
manželka |
manželka |
žena ꙑ
|
V
|
manželka |
manželka |
žena ꙑ
|
R
|
žena ꙑ |
manželka |
ženský
|
M
|
manželka |
manželka |
manželka
|
D
|
manželka |
manželka |
ženy
|
T
|
manželka |
manželka |
manželky
|
Z
|
žena |
? |
?
|
|
Kmen v *-ā- (mužský rod)
|
Jednotky |
dv. |
pl.
|
A
|
slouga |
pomaléꙃѣ |
slougꙑ
|
V
|
sloug |
pomaléꙃѣ |
slougꙑ
|
R
|
slougꙑ |
pomalu |
sloug
|
M
|
pomaléꙃѣ |
pomalu |
slougah
|
D
|
pomaléꙃѣ |
slougama |
slougam
|
T
|
sloog |
slougama |
slimáci
|
Z
|
slowgo |
? |
?
|
|
Kmen v *-iā- (ženský rod)
|
Jednotky |
dv. |
pl.
|
A
|
ꙁєmlꙗ |
ꙁєml҄i |
ꙁєmlѩ
|
V
|
ꙁєmlѭ |
ꙁєml҄i |
ꙁєmlѩ
|
R
|
ꙁєmlѩ |
ꙁємлю |
ꙁєml҄ь
|
M
|
ꙁєml҄i |
ꙁємлю |
ꙁєmlꙗхъ
|
D
|
ꙁєml҄i |
ꙁєmlꙗma |
ꙁєmlꙗmъ
|
T
|
ꙁєmlѭ |
ꙁєmlꙗma |
ꙁєmlꙗmi
|
Z
|
ꙁєmlѥ |
? |
?
|
|
Kmen v *-iā- (mužský rod)
|
Jednotky |
dv. |
pl.
|
A
|
sedia |
sedia |
sedět
|
V
|
sedni si |
sedia |
sedět
|
R
|
sedět |
sediya |
sedia
|
M
|
sedia |
sediya |
sedni si
|
D
|
sedia |
sedni si |
sedni si
|
T
|
sedii |
sedni si |
sedni si
|
Z
|
sedět |
? |
?
|
|
Skloňování podstatných jmen s kmeny v *-ŏ-, -iŏ-
Slova mužského rodu zakončená v nominativu na -ъ, -ь, -и, stejně jako slova středního rodu na -о, -е, se podle typu přikláněla k *-ŏ-, -iŏ-. Většina slov mužského a středního rodu ve staroslověnštině patří k tomuto typu skloňování.
Kmen v *-ŏ- (mužský rod)
|
Jednotky |
dv. |
pl.
|
A
|
vlk |
vlka |
vltsi
|
V
|
vlk |
vlka |
vlkꙑ
|
R
|
vlka |
vlkow |
vlk
|
M
|
vltsѣ |
vlkow |
vltsekh
|
D
|
vlkow |
vlkoma |
vlkom
|
T
|
vlkom |
vlkoma |
vlkꙑ
|
Z
|
vlche |
? |
?
|
|
Kmen v *-ŏ- (neutrální)
|
Jednotky |
dv. |
pl.
|
A
|
vesnice |
vesnice |
vesnice
|
V
|
vesnice |
vesnice |
vesnice
|
R
|
vesnice |
vesnice |
vesnice
|
M
|
vesnice |
vesnice |
vesnice
|
D
|
vesnice |
vesnice |
vesnice
|
T
|
sёlom |
vesnice |
sobota ꙑ
|
Z
|
vesnice |
= Im |
= Im
|
|
Kmen v *-iŏ- (mužský rod)
|
Jednotky |
dv. |
pl.
|
A
|
nůž |
nůž |
nože
|
V
|
nůž |
nůž |
nože
|
R
|
nůž |
nůž |
nůž
|
M
|
nože |
nůž |
nože
|
D
|
nůž |
nůž |
nůž
|
T
|
nůž |
nůž |
nože
|
Z
|
nůž |
? |
?
|
|
Kmen v *-iŏ- (neutrální)
|
Jednotky |
dv. |
pl.
|
A
|
pole |
polovina |
podlahaꙗ
|
V
|
pole |
polovina |
podlahaꙗ
|
R
|
podlahaꙗ |
pole |
polovina
|
M
|
polovina |
pole |
polovina
|
D
|
pole |
polema |
pole
|
T
|
pole |
polema |
polovina
|
Z
|
pole |
= Im |
= Im
|
|
Skloňování podstatných jmen s kmeny v *-ŭ-,*-ĭ-,*-ū-.
Pouze šest podstatných jmen mužského rodu pravidelně inklinovalo podle typu k *-ŭ-: сꙑнъ, vol, врхъ, med, podlaha, led. Pádové koncovky *ŭ-skloňování lze také nalézt u některých podstatných jmen (například dům, hlas, dar, tyč, smutný, ꙗd).
Kmen v *-ŭ- (mužský rod)
|
Jednotky |
dv. |
pl.
|
A
|
сꙑнъ |
сꙑнꙑ |
s ꙑnové
|
V
|
сꙑнъ |
сꙑнꙑ |
сꙑнꙑ
|
R
|
cꙑ vědět |
s ꙑnové |
od ꙑnové
|
M
|
cꙑ vědět |
s ꙑnové |
сꙑнъхъ
|
D
|
znovu s ꙑ |
sꙑn'ma |
сꙑнъмъ
|
T
|
s ꙑn'm |
sꙑn'ma |
s ꙑnmi
|
Z
|
cꙑ vědět |
? |
?
|
|
Kmen v *-ĭ- (mužský rod)
|
Jednotky |
dv. |
pl.
|
A
|
host |
Hosté |
Hosté
|
V
|
host |
Hosté |
Hosté
|
R
|
Hosté |
hostitel |
hostitelé
|
M
|
Hosté |
hostitel |
host
|
D
|
Hosté |
host |
host
|
T
|
host |
host |
Hosté
|
Z
|
Hosté |
? |
?
|
|
Základ na *-ĭ- (ženský rod)
|
Jednotky |
dv. |
pl.
|
A
|
kost |
kosti |
kosti
|
V
|
kost |
kosti |
kosti
|
R
|
kosti |
kost |
kosti
|
M
|
kosti |
kost |
kost
|
D
|
kosti |
costma |
kost
|
T
|
kosti |
costma |
kosti
|
Z
|
kosti |
? |
?
|
|
Kmen v *-ū- (ženský rod)
|
Jednotky |
dv. |
pl.
|
A
|
nevlastní otec |
nevlastní matka |
nevlastní matka
|
V
|
nevlastní matka |
nevlastní matka |
nevlastní matka
|
R
|
nevlastní matka |
nevlastní matka |
nevlastní matka
|
M
|
nevlastní matka |
nevlastní matka |
svєkrvah
|
D
|
nevlastní matka |
nevlastní matka |
nevlastní matka
|
T
|
nevlastní matka |
nevlastní matka |
tchyně
|
Z
|
? |
? |
?
|
|
Skloňování kmenů na souhlásky
Základ na *-n- (mužský rod)
|
Jednotky |
dv. |
pl.
|
A
|
den |
dní |
dní
|
V
|
den |
dní |
dní
|
R
|
dní |
den |
den
|
M
|
dní |
den |
den
|
D
|
dní |
dnma |
den
|
T
|
den |
dnma |
dní
|
Z
|
? |
? |
?
|
|
Základ na *-n- (mužský rod)
|
Jednotky |
dv. |
pl.
|
A
|
kamꙑ |
kameny |
kámen
|
V
|
kámen |
kameny |
kameny
|
R
|
kámen |
kamenou |
kámen
|
M
|
kámen |
kamenou |
kámen
|
D
|
kameny |
kámen |
kámen
|
T
|
kámen |
kámen |
kameny
|
Z
|
? |
? |
?
|
|
Základ na *-r- (ženský)
|
Jednotky |
dv. |
pl.
|
A
|
matka |
matky |
matky
|
V
|
matka |
matky |
matky
|
R
|
matka |
materou |
matka
|
M
|
matka |
materou |
matka
|
D
|
matky |
matka |
matka
|
T
|
materiálů |
matka |
matky
|
Z
|
matka |
? |
?
|
|
Základ na *-n- (střední rod)
|
Jednotky |
dv. |
pl.
|
A
|
čas |
čas |
čas
|
V
|
čas |
čas |
čas
|
R
|
čas |
čas vědět |
čas
|
M
|
čas |
čas vědět |
čas
|
D
|
čas |
čas |
čas
|
T
|
čas |
čas |
čas
|
Z
|
? |
? |
?
|
|
Základ na *-s- (střední rod)
|
Jednotky |
dv. |
pl.
|
A
|
slovo |
slova |
slova
|
V
|
slovo |
slova |
slova
|
R
|
slova |
rozsévat slovo |
slova
|
M
|
slova |
rozsévat slovo |
slova
|
D
|
slova |
slova |
slova
|
T
|
slova |
slova |
slovoєсꙑ
|
Z
|
? |
? |
?
|
|
Kmen v *-nt- (neutrální)
|
Jednotky |
dv. |
pl.
|
A
|
tělo |
telѧtѣ |
tělo
|
V
|
tělo |
telѧtѣ |
tělo
|
R
|
telѧtє |
tєlѧtou |
tel
|
M
|
telѧtє |
tєlѧtou |
telѧtkh
|
D
|
nemoc |
tma |
tma
|
T
|
tma |
tma |
telѧtꙑ
|
Z
|
? |
? |
?
|
|
Heteroklitická podstatná jména
Slova mužského rodu s příponami -in-, -ar҄-, -tєl҄- byla divergentní. V jednotném a duálním čísle byly skloňovány jako jména s kmeny v *-ŏ-,*-iŏ-; v množném čísle oni byli odmítnuti jako jména s kmenem v souhlásce. Existovali i heteroklitikové středního rodu: oko, obličej, ucho. V jednotném a množném čísle se přiklánějí podle vzoru kmene k souhlásce *-ĕs-, v duálu - podle vzoru skloňování jména s kmenem k *-ĭ-.
Zájmeno
Skloňování osobních zájmen
Číslo případu
|
1. osoba
|
2. osoba
|
zpáteční sedadlo
|
I., Zvuk. Jednotky h.
|
aꙁъ
|
tꙑ
|
|
Spusť to h.
|
méně
|
vy
|
já
|
D. jednotky h.
|
mi, mi
|
ty, ty
|
sebe, si
|
V. jednotky h.
|
mѧ
|
tѧ
|
sѧ
|
T. jednotky h.
|
mnoho
|
vy
|
vy sám
|
M. jednotky h.
|
těžit
|
vy
|
vy sám
|
I., Zvuk. dv. h.
|
vѣ
|
wa
|
|
R-M. dv. h.
|
nayu
|
vayu
|
|
D.-T. dv. h.
|
nama
|
wama
|
|
V. dv. h.
|
na, nꙑ
|
wa, vꙑ
|
|
I., Zvuk. pl. h.
|
mꙑ
|
v ꙑ
|
|
R. pl. h.
|
nás
|
vy
|
|
D. pl. h.
|
my, nꙑ
|
vy, v ꙑ
|
|
V. pl. h.
|
nꙑ
|
v ꙑ
|
|
T. pl. h.
|
nás
|
vy
|
|
M. pl. h.
|
nás
|
vy
|
|
Skloňování ukazovacích zájmen se od podstatných jmen původním skloňováním pádů v několika pádech liší. Navíc v samotném zájmenném kmeni dochází ke střídání o / ѣ, jehož původ leží v praslovanském období. Ukazovací zájmena se změnila v šesti pádech, třech číslech a třech rodech.
Podle solidní variety se skloňovala slova ov, ovo, ova; on, to, ona; t, to, to; ꙗkъ, ꙗko, ꙗka; in, ino, ina, jakož i některé další.
Měkkým ssi, sѥ, sꙗ; a ѥ, ꙗ; chii, chiѥ, chiꙗ; můj, můj, moꙗ; tvůj, tvůj, můj; vlastní, vlastní, vlastní; náš, náš, náš; vaše, vaše, vaše a některé další.
tvrdá odrůda
|
Jednotky |
dv. |
pl.
|
A
|
t, to, to |
ta, te, te |
ti, ta, tꙑ
|
V
|
t, pak, te |
ta, te, te |
tꙑ, ta, tꙑ
|
R
|
to, to, to |
to, to, to |
teh, teh, teh
|
M
|
tom, tom, toi |
to, to, to |
teh, teh, teh
|
D
|
tomo, tomo, toi |
tma, tma, tma |
tma, tma, tma
|
T
|
tma, tma, to |
tma, tma, tma |
temi, temi, temi
|
|
měkká odrůda
|
Jednotky |
dv. |
pl.
|
A
|
a, ѥ, ꙗ |
ꙗ, a, a |
a, ꙗ, ѩ
|
V
|
a, ѥ, ѭ |
ꙗ, a, a |
ѩ, ꙗ, ѩ
|
R
|
yo, yo, ѥѩ |
jo, jo, jo |
uh, uh, uh
|
M
|
em, em, ee |
jo, jo, jo |
uh, uh, uh
|
D
|
emo, emo, ee |
ima, ima, ima |
jsem, jsem, jsem
|
T
|
im, im, ѥѭ |
ima, ima, ima |
oni, oni, oni
|
|
Skloňování tázacích zájmen, která nerozlišují mezi rodem a číslem
případ
|
tvrdá verze
|
soft verze
|
A.
|
SZO
|
někdo
|
R.
|
koho
|
co, co
|
D.
|
komou
|
co
|
V.
|
koho
|
někdo
|
T.
|
tѣm
|
chim
|
M.
|
hrouda
|
co
|
Literatura
- Bondaletov V.D. Samsonov N.G. , Samsonova L.N. Staroslověnština. - M., 2008.
- Gorshkov A.I. Staroslověnština. - M. 2002.
- Yolkina N. M. staroslověnský jazyk. - M., 1960.
- Khodova K. I. Systém případů staroslověnského jazyka. — M.: AN SSSR, 1963.
- Meie A. Obecný slovanský jazyk. - M., 1951.
- Soboleva L.I. Staroslověnština v tabulkách. - Minsk, 2006.
- Izotov A.I. Staroslověnština a církevní slovanské jazyky. - M. : IOSO RAO, 2001. - 240 s. — ISBN 5-7552-0045-9 .