Slovanský sjezd v Praze a Vratislavi v roce 1868 - sjezd, který se konal v Praze a Vratislavi v květnu 1868. Někdy označovaný jako Druhý pražský slovanský sjezd.
Setkala se s různými slovanskými osobnostmi, kteří se dohodli, že od nynějška se budou slovanské sjezdy konat pravidelně. Je důležité si uvědomit, že rok před tím padlo v Moskvě rozhodnutí pořádat Slovanské sjezdy každoročně. Přibližné datum příštího kongresu bylo uvedeno v 70. letech 19. století a jako místo konání byl vybrán Bělehrad. Slovanský sjezd v Bělehradě se nekonal kvůli několika válkám a povstáním, které se odehrály na Balkáně v 70. letech 19. století.
Sjezdu se zúčastnilo asi 150 delegátů – Rusů, Poláků, Slováků, Lužičanů a Jihoslovanů. Také se stal posledním z prvních tří sjezdů (1848, 1867 a 1868), kde byli vůdčí stranou Rusové - další 2 sjezdy ( 1908 a 1910 ) uspořádali neoslavisté , kteří se zasazovali výhradně o jednotu a spolupráci Slovanů, nikoli však pro jejich sjednocení v jeden stát. Sjezd z roku 1868 byl v jistém smyslu pokračováním sjezdu z roku 1867, nebo, jak se o něm také říkalo, opětovnou návštěvou Rusů v Rakousku.
Zástupci kongresu se ve dnech 16. – 17. května zúčastnili pokládky Českého národního divadla v Praze a 18. května tajně sešli v restauraci parku Stramovka, která nebyla nikde zastřešena, což dalo vzniknout jednomu názvů tohoto sjezdu - "Tajný slovanský sjezd v Praze" . Také 19. května bylo rozhodnuto o přidělení finanční pomoci rakouským Slovanům a opakovaných pokusech o centralizaci všeslovanského hnutí.
| slovanské sjezdy | |
|---|---|