Švýcarská rada států

Rada kantonů
Němec  Standerat , fr.  Conseil des États , italsky.  Consiglio degli Stati , rétorománština. Cussegl dals Stadis
Typ
Typ horní komory švýcarského federálního shromáždění
Řízení
Předseda Rady států Thomas Hefti , SDP. Liberálové
od 29. listopadu 2021
Struktura
členové 46
Frakce
Volby
Poslední volby 24. listopadu 2019
Konferenční hala
Federální palác , Bern
Hlavní sídlo
parlament.ch
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Rada kantonů ( německy  Ständerat , francouzsky  Conseil des États , italsky  Consiglio degli Stati , rétorsky Cussegl dals Stadis ) je malá komora Švýcarského federálního shromáždění (parlamentu) . Bylo založeno federální ústavou v roce 1848 .

Členové Rady

Portál: Politika
Švýcarsko

Článek v sérii
Politický systém
Švýcarska

Malá komora Federálního shromáždění se skládá ze 46 členů, po dvou z každého z dvaceti kantonů a po jednom z půlkantonů bez ohledu na počet obyvatel. V Radě jsou rovnoměrně zastoupeny kantony Curych s 1,2 miliony obyvatel a Uri s 35 000 obyvateli.

Volby

Členové Rady slouží čtyři roky a při hlasování nejsou vázáni pokyny kantonálních orgánů. Podle švýcarské federální ústavy si každý kanton volí postup pro volbu svého zástupce. Jedinou podmínkou je, že musí být demokratické. Ve všech kantonech, s výjimkou Zug a Appenzell-Innerrhoden , jsou členové Rady kantonů voleni současně s členy Národní rady. V polokantonu Appenzell-Innerrhoden je zástupce volen přímo shromážděním lidu ( Landsgemeinde ). Kanton Jura používá poměrný systém voleb, v ostatních kantonech jsou poslanci voleni většinou hlasů.

Předčasné odvolání člena Rady není zajištěno. Pouze v případě rezignace nebo smrti se bude konat nová volba, která jej nahradí na zbytek funkčního období.

Pracovní jazyky

Debaty jsou v němčině (většinou) a francouzštině . Italština a rétorománština se v diskusi nepoužívá. Během rozprav neprobíhá simultánní překlad. To znamená, že všichni poslanci musí rozumět německy a francouzsky.

Funkce

Rada kantonů a Národní rada jsou politicky rovnocenné. Zákon vstoupí v platnost, pouze pokud byl schválen oběma komorami. Všechny návrhy zákonů procházejí postupně oběma radami. Předsedové rad musí společně rozhodnout, která z komor posoudí jako první ( Erstrat ).

Pokud se Národní rada a Rada států po prvním odvolání nedohodnou na společném textu, je svolána smírčí konference. Návrh zamítnutý členy smírčí konference z jedné z komor se nepřijímá.

Obě komory společně tvoří Federální shromáždění, které volí členy Spolkové rady , prezidenta a viceprezidenta, federální soudce , kancléře a velitele armády (v případě krize nebo války).

Členství ve straně

Od voleb v roce 2015 má Rada kantonů toto stranické složení:

strany 2007 2011 2015
Křesťanskodemokratická lidová strana patnáct 13 13
SDP. liberálové 12 jedenáct 13
sociálně demokratická strana 9 jedenáct 12
Švýcarská lidová strana 7 5 5
Strana zelených 2 2 jeden
Zelená liberální strana jeden 2 0
Konzervativní demokratická strana 0 0 jeden
Nezávislý 0 jeden jeden
Celkový 46 46 46
Zdroj: Švýcarská rada států

Odkazy