Rada kantonů | |
---|---|
Němec Standerat , fr. Conseil des États , italsky. Consiglio degli Stati , rétorománština. Cussegl dals Stadis | |
Typ | |
Typ | horní komory švýcarského federálního shromáždění |
Řízení | |
Předseda Rady států |
Thomas Hefti , SDP. Liberálové od 29. listopadu 2021 |
Struktura | |
členové | 46 |
Frakce |
|
Volby | |
Poslední volby | 24. listopadu 2019 |
Konferenční hala | |
Federální palác , Bern | |
Hlavní sídlo | |
parlament.ch | |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Rada kantonů ( německy Ständerat , francouzsky Conseil des États , italsky Consiglio degli Stati , rétorsky Cussegl dals Stadis ) je malá komora Švýcarského federálního shromáždění (parlamentu) . Bylo založeno federální ústavou v roce 1848 .
Portál: Politika |
Švýcarsko |
Článek v sérii |
|
Malá komora Federálního shromáždění se skládá ze 46 členů, po dvou z každého z dvaceti kantonů a po jednom z půlkantonů bez ohledu na počet obyvatel. V Radě jsou rovnoměrně zastoupeny kantony Curych s 1,2 miliony obyvatel a Uri s 35 000 obyvateli.
Členové Rady slouží čtyři roky a při hlasování nejsou vázáni pokyny kantonálních orgánů. Podle švýcarské federální ústavy si každý kanton volí postup pro volbu svého zástupce. Jedinou podmínkou je, že musí být demokratické. Ve všech kantonech, s výjimkou Zug a Appenzell-Innerrhoden , jsou členové Rady kantonů voleni současně s členy Národní rady. V polokantonu Appenzell-Innerrhoden je zástupce volen přímo shromážděním lidu ( Landsgemeinde ). Kanton Jura používá poměrný systém voleb, v ostatních kantonech jsou poslanci voleni většinou hlasů.
Předčasné odvolání člena Rady není zajištěno. Pouze v případě rezignace nebo smrti se bude konat nová volba, která jej nahradí na zbytek funkčního období.
Debaty jsou v němčině (většinou) a francouzštině . Italština a rétorománština se v diskusi nepoužívá. Během rozprav neprobíhá simultánní překlad. To znamená, že všichni poslanci musí rozumět německy a francouzsky.
Rada kantonů a Národní rada jsou politicky rovnocenné. Zákon vstoupí v platnost, pouze pokud byl schválen oběma komorami. Všechny návrhy zákonů procházejí postupně oběma radami. Předsedové rad musí společně rozhodnout, která z komor posoudí jako první ( Erstrat ).
Pokud se Národní rada a Rada států po prvním odvolání nedohodnou na společném textu, je svolána smírčí konference. Návrh zamítnutý členy smírčí konference z jedné z komor se nepřijímá.
Obě komory společně tvoří Federální shromáždění, které volí členy Spolkové rady , prezidenta a viceprezidenta, federální soudce , kancléře a velitele armády (v případě krize nebo války).
Od voleb v roce 2015 má Rada kantonů toto stranické složení:
strany | 2007 | 2011 | 2015 | |
---|---|---|---|---|
Křesťanskodemokratická lidová strana | patnáct | 13 | 13 | |
SDP. liberálové | 12 | jedenáct | 13 | |
sociálně demokratická strana | 9 | jedenáct | 12 | |
Švýcarská lidová strana | 7 | 5 | 5 | |
Strana zelených | 2 | 2 | jeden | |
Zelená liberální strana | jeden | 2 | 0 | |
Konzervativní demokratická strana | 0 | 0 | jeden | |
Nezávislý | 0 | jeden | jeden | |
Celkový | 46 | 46 | 46 | |
Zdroj: Švýcarská rada států |
Evropské země : Horní komory parlamentů | |
---|---|
Nezávislé státy | |
Závislosti | |
1 Většinou nebo zcela v Asii, podle toho, kde je nakreslena hranice mezi Evropou a Asií . 2 Hlavně v Asii. |
|