K začátku roku 2015 sociální podnikání v Srbsku ještě nezískalo takovou podporu jako ve většině zemí EU , ale aktivně se rozvíjí. Stejně jako v Polsku se sociální podnikání často týká aktivit sociálních družstev. Jejich formace se částečně formovala na příkladu italských organizací [1] . Pojem sociální podnikání byl ale v Srbsku právně zakotven poprvé zákonem „O zaměstnanosti a pracovní rehabilitaci osob se zdravotním postižením“ a neoznačuje družstva, ale podniky, které poskytují služby lidem se zdravotním postižením a jejichž prostřednictvím jejich zaměstnání je vyřešeno.
Na konci druhé světové války se v Jugoslávii objevily dílny na pracovní rehabilitaci válečných invalidů. V následujících letech se rozvíjela spolupráce. V období jugoslávských válek se situace v podnikání obecně, a zejména v tom sociálním, výrazně zhoršila. Od první poloviny roku 2000 se ale o sociálním podnikání začalo hovořit již na úrovni legislativy. V roce 2010 byla v Bělehradě založena Pracovní skupina pro mikrofinance. Ujala se vývoje zákona o mikrofinancích s cílem zlepšit systém půjček chudým a fungování mikrofinančních organizací. Vývojáři srbského zákona byli také podporováni zakladatelem Grameen Bank Muhammad Yunus [2] . Do roku 2013 se službami mikrofinancování zabývaly tři nebankovní srbské společnosti: AgroInvest, MicroFinS a Micro-Development [3] .
V roce 2012 se Srbsko stalo kandidátem na členství v EU. Mnoho reforem v těchto letech zasáhlo oblast sociálního podnikání. Tvrdí to srbský statistický ústav, v roce 2012 v zemi působilo 1196 sociálních podniků [4] .
V zemi neexistuje jediný státní orgán pro sociální podnikání. Za jeho rozvoj v Srbsku odpovídá ministerstvo financí a hospodářství a také ministerstvo práce, zaměstnanosti a sociální politiky [5] .
Finančně sociální podnikání podporuje několik bankovních struktur, jako je Erste Bank a UniCredit Serbia. Poslední z těchto bank aktivně pomáhá veřejné organizaci „Skupina 484“ (organizace se zpočátku starala o rodiny Srbů, které utrpěly v důsledku operace „Bouře“ chorvatské armády a vojenských operací v Srbské Krajině , ale poté přijala podporu migrantů a uprchlíků obecně).
S uprchlíky pracuje i Nadace Ana a Vlade Divacových ( Srb. Foundation Ana a Vlade Divac ), známý srbský basketbalista . Fond také finančně podporuje mladé podnikatele. Podle oficiální koncepce Fondu pomáhá těm občanům, kteří jsou připraveni převzít odpovědnost při řešení osobních a sociálních problémů společnosti.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj uvádí několik typů organizací, jejichž činnost lze připsat sociálnímu podnikání v Srbsku:
V roce 2007 bylo v zemi registrováno 2 337 družstev a v roce 2009 již 2 126 družstev a 18 družstevních svazů (počet členů podniků se snížil z cca 125 500 na 122 000). Zákon o družstvech byl přijat v roce 1996; poslední změny pocházejí z roku 2006. V roce 2010 byl předložen k veřejnému projednání nový návrh zákona o činnosti družstev, který mimo jiné formuloval, co jsou tzv. sociální družstva. Návrh zákona se ale nepohnul za veřejná slyšení. Jeho přijetí brání akutní otázka Srbska ohledně navrácení veřejného majetku [5] .
V roce 2012 tvořila družstva 65,6 % všech sociálních podniků v Srbsku. Zatímco podniky pro zdravotně postižené - pouze 3,8 % [4] .
Pokud se mluví pouze o sociálních družstvech, pak je systém zakládání speciálních podniků pro zdravotně postižené zakotven v zákoně „O zaměstnanosti a pracovní rehabilitaci osob se zdravotním postižením“. Schválený legislativní zákon stanoví, že sociální podnik poskytuje služby osobám se zdravotním postižením a mezi jeho povinnosti patří zaměstnávání alespoň jedné osoby se zdravotním postižením.
V roce 2013 připravilo Ministerstvo práce, zaměstnanosti a sociálních věcí nový návrh zákona o sociálních podnicích. Podle dokumentu musí sociální podnik zaměstnávat určitý počet zdravotně postižených, uprchlíků nebo vnitřně vysídlených osob, lidí starších 50 let a dlouhodobě nezaměstnaných. Polovina zisku sociálního podniku jde na jeho vlastní potřeby a polovina jde do Fondu rozvoje sociálního podnikání. Návrh zákona našel mnoho odpůrců [6] a nedočkal se dalšího rozvoje. V roce 2014 vláda vytvořila novou skupinu, která měla za úkol připravit zákon.
V roce 2009 byl v Srbsku přijat zákon o veřejných sdruženích. Zjednodušil registrační schéma pro nevládní organizace a dokonce těmto organizacím umožnil zapojit se do určitých komerčních aktivit pro vlastní potřeby.
| Evropské země : Sociální podnikání | |
|---|---|
| Nezávislé státy |
|
| Závislosti |
|
| Neuznané a částečně uznané státy |
|
| 1 Většinou nebo zcela v Asii, podle toho, kde je nakreslena hranice mezi Evropou a Asií . 2 Hlavně v Asii. | |