Bitva u Sokolova | |||
---|---|---|---|
Hlavní konflikt: Velká vlastenecká válka | |||
datum | 8. - 13. března 1943 | ||
Místo | Sokolovo (Charkovská oblast) , Ukrajinská SSR | ||
Výsledek | vítězství sovětských a československých vojsk | ||
Odpůrci | |||
|
|||
velitelé | |||
|
|||
Boční síly | |||
|
|||
Ztráty | |||
|
|||
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Bitva u Sokolova ( česky Bitva u Sokolova ) - bitva Velké vlastenecké války sovětských a československých vojsk s německými vojsky, která trvala od 8. března do 13. března 1943 u obce Sokolovo, oblast Charkov. Této bitvy se zúčastnil 1. československý samostatný pěší prapor , který se stal první československou jednotkou, která za druhé světové války nastoupila na východní frontu německé jednotky.
Vojska 1. československého praporu byla přesunuta z města Buzuluk na nádraží Valuyki , odkud pěšky provedla 350 kilometrů dlouhý pochod do Charkova . Železniční spojení nefungovalo, protože silnice byly zničeny. Přechod se uskutečnil v noci, protože přes den hrozily nálety Luftwaffe . Do osvobozeného Charkova vstoupil prapor 1. března 1943. Po denním odpočinku 2. března se jednotky vydaly na jih k Sokolovu. Zde jednotky dostaly svůj první bojový úkol – držet pozice na řece Mža od elitních jednotek 3. tankové divize SS „Totenkopf“ . Přístupy k Sokolovu byly odraženy sovětským 78. gardovým střeleckým plukem , který se probíjel k Taranovce , který bojoval proti dalším německým silám. To pomohlo československým jednotkám připravit se na obranu pozic. Problém byl v tom, že řeka Mzha byla pokryta ledem, což Němcům umožnilo řídit tanky po ledu.
Velitel praporu Ludwik Svoboda rozhodl, že se 1. čs. rota přesune do Mzhu do opevněného postavení u Sokolova. K vyřešení tohoto problému vyslal poručíka Otakara Yaroshe, velitele první roty. Vesnice byla dobře opevněna a sovětská vojska poskytla na její obranu dvě protitanková děla. Další obrněná vozidla, která zahrnovala Kaťuše a 10 tanků T-34 , byla rozmístěna přes řeku jako záloha. 6. března vstoupily průzkumné jednotky do boje s Němci a během potyček zabily několik nacistů. Tohle byl začátek boje.
8. března 1943, přibližně ve 13:30 místního času, se 14 německých tanků přesunulo směrem k Sokolovu, ale palba sovětských raketometných minometů přinutila osádky tanků otočit se zpět. U obce zůstaly hořet tři tanky, které Čechoslováky uvedly v omyl. Německá posádka jednoho z tanků určila sovětská a československá obranná postavení, načež asi po 2 hodinách Němci zorganizovali druhý útok a částečně prolomili obranu u obce. Jedno protitankové dělo bylo zničeno a Němci ukořistili i těžký kulomet.
Následovala těžká bitva, ve které česká vojska nezpanikařila a zahájila palbu na německé tanky z protitankových pušek, přičemž házela na nepřátele granáty. Protože děla a pušky nepronikly do čelního pancíře tanků, Čechoslováci stříleli vozidla z boku nebo zezadu a také se snažili vyřadit motor. Češi odrazili několik útoků pěchoty, ale počet německých jednotek převyšoval Svobodný oddíl. Pět hodin vojáci bránili sokolovský pravoslavný kostel. Svoboda se rozhodl poslat sovětské tanky do protiútoku, ale hned první z nich prorazil led, což vyloučilo možnost tankové podpory. Tím se ale odřízla ústupová cesta i Němcům – ledy začaly rychle tát.
Kolem 19:00 vydal Ludwik Svoboda vojákům rozkaz, aby zaujali obranná postavení u řeky, protože spoje byly přerušeny minometnou palbou. Úkolem bylo nedovolit nepříteli zabrat Sokolovo a neobnovit cestu do vesnice. O vesnický kostel se strhla bitva, v níž Čechoslováci prokázali opravdovou odvahu. Například voják Černý prvním granátem vyřadil tank a druhým granátem vážně poškodil několik obrněných vozidel a zabil 20 německých vojáků. V bitvě zemřel poručík Otakar Yarosh , který se vrhl pod tank se svazkem granátů. Yarosh byl zabit dávkou z tankového kulometu, ale tank byl vyhozen do vzduchu granáty (podle jiných zdrojů se Yarosh odpálil sám). Po setmění boje ustaly a Čechoslováci ustoupili. Jejich bojová mise byla dokončena: zabránit Němcům překročit Mzhu.
9. března byly boje obnoveny. Dvě roty čs. praporu přešly na Němce u Sokolova a způsobily jim těžké ztráty. 11. března zachytili Čechoslováci německou rozhlasovou zprávu o příštích protiútokech. Sovětské dělostřelectvo začalo střílet na místa, kde byly soustředěny německé jednotky. Poté, co Němci 15. března 1943 dobyli Charkov zpět, hrozila porážka a smrt 1. roty čs. praporu, a tak Čechoslováci zahájili taktický ústup.
Zajatých 20 Čechoslováků bylo Němci popraveno za velezradu (Češi, kteří sloužili v československém sboru, byli občany Protektorátu Čechy a Morava ). Těžce ranění Čechoslováci byli posláni do nemocnice v Charkově, kde je Němci dopravili. Z dvaceti Čechů bylo pět deportováno do protektorátu a odtud do Říše. Jeden z nich byl pak po válce nucen pracovat v sovětském gulagu.