Staré Město (Zlínský kraj)

Město
Staré Město
Staré Město
Vlajka Erb
49°04′33″ s. sh. 17°26′01″ palce. e.
Země
okraj Zlínský
Plocha Uherské Hradiště
Kapitola Josef Basala [d]
Historie a zeměpis
První zmínka 1131 [1]
Bývalá jména Weligrad
Náměstí
  • 20,83246 km² [2]
Výška středu 205 m
Počet obyvatel
Počet obyvatel
jiný
staremesto.uh.cz
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Staré Město ( česky Staré Město , lit. "Staré Město") je město v České republice ve Zlínském kraji , okres Uherské Hradiště . Nachází se na jihovýchodě země na historickém Slovácku na pravém břehu řeky Moravy , přítoku Dunaje .

Spolu s městy Uherské Hradiště a Kunovice tvoří městskou aglomeraci s více než 38 000 obyvateli.

Historie

Území Starého Města bylo osídleno již od pravěku. Archeologické vykopávky dokládají osídlení v době kamenné, bronzové a železné.

Nejvýznamnějšími představiteli lidu starší doby bronzové jsou lid únětické kultury, jehož osídlení se předpokládá v místech u hřbitova, konkrétnější doklady v podobě kostrových hrobů jsou převzaty z oblasti Zahrádky. Lidé střední doby bronzové zanechali artefakty ve staroměstských osadách Špitálky a Čertůj kút. Pozdní doba bronzová zahrnuje sídliště lidí velatické kultury z oblasti Shpitalki. Do lužické kultury patří sídliště Chertov Kut, Zadní Kruhy, Zahrádky, Travnik (Trávník), Na Dědině, Za Kostelik (U Vita), Špitálky, Nový Svět, Olshi (Olší), Shpilov. Sídliště platenské kultury z Ďáblovy Kuty a z města Padelki (Padělky) patří do starší doby železné - halštatské. Keltské sídliště Zadni Krughi patří do laténské kultury. Ze starověkého římského období a období stěhování národů se předpokládá německé osídlení na Chertov Kut. Častější a zajímavější se zdají být nálezy římského původu, zejména v oblastech Shpitalki a Na Dedin.

Někde na přelomu 6. a 7. století se na ostrožně Na Valakh usadili již Slované. Na Spitalki může být další osada. V průběhu 8. století byly osídleny další osady na katastru Starého Města v polohách Na Zerzavici, Za Radnicí, Zagrada. Někde v polovině VIII. století nebo krátce po něm byla na vilové čtvrti na Hradbách postavena zeď s příkopem, v jejímž důsledku vzniklo hradiště. Kolem poloviny 9. století byl na Valu postaven zděný kostel. Akropole Starého města na hradbách vzkvétala ve druhé polovině 9. století [4] . Ve staroměstské aglomeraci bylo nalezeno mnoho zlatých, stříbrných či bronzových (i zlacených) ozdob typických pro Velkou Moravu (náušnice, prsteny, náhrdelníky, gombíky , zvonky, nástavce aj.).

Velkomoravská předměstská aglomerace - empora Staré Město, která vzkvétala spolu s Mikulčicemi na pravém břehu Moravy, Pogansko u Břeclavi ve službách karolínské říše v 9.-10. století, téměř okamžitě zanikla po změně ekonomická situace způsobená vpádem Maďarů v 10. století, i když sama nebyla bojem ovlivněna [5] . Období let 875 až 950 je podle archeologie obdobím rozkvětu moravských sídel. Nejstarší mrtvoly orientované na západ v Kyjevě a na středním Dněpru mají co do povahy a detailů pohřebního ritu přímé analogie v raně křesťanských památkách na území Velké Moravy ve Starém Městě, Mikulčici , Pohansku , Skalici . , Staraya Kourzhim, Kolina a Zhelenki [6] .

Staré Město je jediným významným církevním centrem známým na Moravě, které lze spojovat s cyrilsko-metodějskou tradicí. Jan Eisner a někteří další čeští historikové se domnívají, že zde bylo sídlo arcibiskupa Metoděje a možná i sídlo velkomoravských knížat [7] .

Úbytek obyvatelstva na Moravě je pozorován až ve druhé polovině 10. století [8] .

Komorové pohřby na Starém náměstí u Uherského Hradiště mají v povaze a detailech pohřebního ritu přímé analogie nejen v památkách na území Velké Moravy v Mikulčicích , Pogansku, Skalici, Staré Kourzi, Kolině, Zhelenkách , ale i v pohřby v nekropoli na Starokievské Goře v Kyjevě na středním Dněpru [9] . Mnoho šperkařských dílen prozkoumaných ve výrobním komplexu [10] ve Starém Městě mělo podlahy různých úrovní. Bylo to pravděpodobně způsobeno rozdílným určením jednotlivých sekcí konstrukce. V jednom z objektů ze Starého Města také našli nahromadění úlomků vypálené hlíny, jejichž jeden povrch byl pečlivě vyhlazen [11] [12] .

První písemná zmínka pochází z roku 1131.

Bývalé hradiště se proměnilo v trhovou ves zvanou Veligrad, jak dokládá známá listina olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141, která obvykle obsahuje původ této listiny, nebo listina z roku 1228 (soupis statků hl. Velehradský klášter v privilegiu Přemysla I. Otakara), ve kterém se zmiňuje Veligrad. Veligrad ztratil v roce 1257 na příkaz českého panovníka Přemysla II. Otakara „staré a známé tržní právo“ na příkaz českého panovníka Přemysla II. Otakara převést právo trhu z Veligradu a blízkých Kunovic na nově založené město na ostrově v řece Moravě, které bylo nejdříve zvané Nové Město, o rok později Nowy Veligrad a teprve později, počátkem 14. století, kdy se pro novou vesnici kolem Velegradského kláštera vžil název Velehrad, přechod na název Nové Veligrad Hradiště (nebo Hradiště nad Moravou) , ze 17. století - Uherské Hradiště .

Naposledy se osada na Starém Městě jmenovala Veligrad v listině českého krále Jana Lucemburského z 2. března 1315. V listině Alberta Zdunka z 5. února 1321 se již nazývá Staré Město. Od té doby se původní Veligrad jmenoval Antiqua civitas – Staré město.

Atrakce

Populace

Rok počet obyvatel
1869 2505 [13]
1880 2916 [13]
1890 3264 [13]
1900 3879 [13]
1910 4563 [13]
1921 5098 [13]
1930 5544 [13]
Rok počet obyvatel
1950 5973 [13]
1961 6614 [13]
1970 6245 [13]
1980 6183 [13]
1991 6882 [13]
2001 6691 [13]
2014 6807 [čtrnáct]
Rok počet obyvatel
2016 6791 [patnáct]
2017 6755 [16]
2018 6716 [17]
2019 6652 [osmnáct]
2020 6661 [19]
2021 6572 [dvacet]
2022 6552 [3]

Dvojměstí

Literatura

Poznámky

  1. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005  (Czech) : 1. díl / ed. J. Růžková , J. Škrabal - ČSÚ , 2006. - 759 s. — ISBN 978-80-250-1310-6
  2. ↑ Český statistický úřad Malý lexikon obcí České republiky - 2017 - Český statistický úřad , 2017.
  3. ↑ 1 2 Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022  (Czech) - Praha : ČSÚ , 2022.
  4. ↑ Vilém Hruby : Staré Město — Velkomoravský Velehrad
  5. ↑ Alimov D. E. „„Africký způsob výroby“ na Velké Moravě? (okrajové poznámky článku Ivo Stefana)“ Archivní kopie ze dne 5. června 2016 ve Wayback Machine St. Petersburg Slavic and Balkan Studies, č. 1 (11), s. 183, 2012.
  6. ↑ Širinskij S. S. Archeologické paralely k dějinám křesťanství v Rusku a na Velké Moravě // Slované a Rusko: Problémy a myšlenky: Koncepty zrozené ze tří století sporů, v učebnicovém podání / Comp. A. G. Kuzmin. 2. vyd., M., 1999. S. 393-394).
  7. ↑ Milada Paulová . BYZANTSKÉ STUDIUM V ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLICE V POSLEDNÍCH LETECH. BYZANTSKÉ DOČASNÉ. Svazek XII. Strana 301 Archivováno 7. ledna 2022 na Wayback Machine (1957)
  8. ↑ Hádanky prvních ruských knížat (nepřístupný odkaz) . Získáno 28. dubna 2019. Archivováno z originálu dne 28. července 2018. 
  9. ↑ Shirinsky S.S. Archeologické paralely k dějinám křesťanství v Rusku a na Velké Moravě // Slované a Rusko: Problémy a myšlenky: Koncepty zrozené ze tří století sporů, v učebnicové prezentaci / Comp. A. G. Kuzmin. 2. vyd., M., 1999. S. 393-394).
  10. ↑ Ve společnosti Vita
  11. ↑ Galuška L. 1989. Výrobní areál velkomoravských klenotníků ze Starého Města - uherského hradiště // Památky archeologické. LXXXX. Praha.
  12. ↑ Murasheva V. V., Eniosova N. V. Fetisov A. A. Kovárna a šperkařská dílna záplavové části osady Gnezdovsky Archivní kopie ze dne 5. února 2022 na Wayback Machine // Gnezdovo. Výsledky komplexního průzkumu památky. Petrohrad, 2007
  13. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011  (česky) – ČSÚ , 2015.
  14. ↑ Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2014  (Czech) - Praha : 2014.
  15. ↑ Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2016  (Czech) - Praha : 2016.
  16. ↑ Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2017  (Czech) - Praha : 2017. - ISBN 978-80-250-2770-7
  17. ↑ Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2018  (Czech) - Praha : ČSÚ , 2018. - ISBN 978-80-250-2843-8
  18. ↑ Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019  (Czech) - Praha : ČSÚ , 2019. - ISBN 978-80-250-2914-5
  19. ↑ Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020  (Czech) - Praha : ČSÚ , 2020.
  20. ↑ Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021  (Czech) - Praha : ČSÚ , 2021.

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata  V bibliografických katalozích