Stotinka je bulharská drobná mince , jedna setina leva . První stotinky byly raženy v roce 1881.
Mince nových stotinki první emise (1999) v nominálních hodnotách 1, 2 a 5 stotinki jsou raženy ze slitiny Cu-Al-Ni (měď, hliník a nikl) a váží 1,8, 2,5 a 3 gramy. . Mince v nominálních hodnotách 1, 2 a 5 stotinki pozdějších emisí byly raženy z ocelového jádra s elektrolytickým povlakem. Mají hladký pruh (lemování).
Mince v nominálních hodnotách 10, 20 a 50 stotinki se liší také složením. Ty z prvního vydání (1999) byly raženy ve slitině Ag-Ni (New Silver (Neusilber). Jedná se o slitinu mědi (65 %), zinku (20 %) a niklu (15 %), která však neobsahuje jeden.), zatímco novější emise ze slitiny Cu-Zn-Ni (měď, zinek a nikl) váží 3, 4 a 5 gramů. Všechny mají zubatý cop (lemování).
Od roku 1999 jsou v oběhu mince 1, 2, 5, 10, 20 a 50 stotinki.
Označení | Průměr, mm | Hmotnost, g | Přední strana | Zadní strana | okraj | Kov | Rok ražby | Obrázek přední strany | Obrácený obrázek |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
jeden | 16 | 1.8 | Číslo „1“, dole je rok ražby, dole podél oblouku je velkými písmeny nápis „STOTINKA“, nahoře podél oblouku je 12 hvězd Evropské unie. | Madara Jezdec , zabíjející lva; v horní části oblouku - nápis velkými písmeny "BULHARSKO". | hladký | Cu-Al-Ni | 1999 | ||
Galvanizovaná ocel | 2000, 2002 | ||||||||
2 | osmnáct | 2.5 | Číslo "2", dole - rok ražby, dole podél oblouku je nápis velkými písmeny "STOTINKI", nahoře podél oblouku - 12 hvězd Evropské unie. | Cu-Al-Ni | 1999 | ||||
Galvanizovaná ocel | 2000, 2002 | ||||||||
5 | 22 | 3.5 | Číslo "5", dole - rok ražby, dole podél oblouku je nápis velkými písmeny "STOTINKI", nahoře podél oblouku - 12 hvězd Evropské unie. | Cu-Al-Ni | 1999 | ||||
Galvanizovaná ocel | 2000, 2002 | ||||||||
deset | 18.5 | 3.0 | Číslo "10", dole - rok ražby, dole podél oblouku je nápis velkými písmeny "STOTINKI", nahoře podél oblouku - 12 hvězd Evropské unie. | žebrovaný | Cu-Ni-Zn | 1999, 2002 | |||
dvacet | 20.5 | 4,0 | Číslo "20", dole - rok ražby, dole podél oblouku je nápis velkými písmeny "STOTINKI", nahoře podél oblouku - 12 hvězd Evropské unie. | Cu-Ni-Zn | 1999, 2002 | ||||
padesáti | 22.5 | 4.9 | Číslo „50“, dole je rok ražby, dole podél oblouku je velkými písmeny nápis „STOTINKI“, nahoře podél oblouku je 12 hvězd Evropské unie. | Cu-Ni-Zn | 1999, 2002 |
Označení | Průměr, mm | Hmotnost, g | Průměr, mm | Kov | okraj | Zadní strana |
---|---|---|---|---|---|---|
padesáti | 22.5 | 5 | 1.7 | Cu-Al-Ni | žebrovaný | Číslo "50", dole - rok ražby, dole podél oblouku je nápis velkými písmeny "STOTINKI", nahoře podél oblouku - 12 hvězd Evropské unie |
název | Přední strana | Rok vydání | Oběh | Design | Obrázek mince |
---|---|---|---|---|---|
Vstup Bulharska do NATO v roce 2004 | Budova NATO v Bruselu, ke které míří stylizovaný bulharský lev. Nápisy v půlkruhu: nahoře „BULHARSKO“, dole – „Do NATO 2004“ | 2004 | 1000000 | Todor Vardžiev | |
Fresky z thrácké hrobky Kazanlak | Obrázek výjevu z fresky v thrácké hrobce Kazanlak (4.–3. století před naším letopočtem). Na okraji mince je 12 hvězd Evropské unie a zkratka EU - EU, vlevo nahoře je nápis: "BULHARSKO", oddělený od zbytku nápisu obrázkem růže. | 2005 | 500 000 | Bogomil Nikolov, Petr Stoykov, Vladimir Yosifov | |
Vstup Bulharska do EU v roce 2007 | Uprostřed - otevřená starobulharská kniha na sloupu z hlavního města Prvního bulharského království - města Preslav. Na hraně mince je 12 hvězd Evropské unie a nápis „BULHARSKO V EU“ | 2007 | 500 000 |
V Sovětském svazu byly až do konce 80. let 20. století v oběhu často mince Bulharské lidové republiky kvůli jejich podobnosti s tehdejšími sovětskými kopejkami [ 1] , kromě toho byly „ochotně“ přijímány příjemci mincí. telefonních automatů [2] a automatů na sodovku [3] .
Stávající měnové jednotky | |
---|---|
Od slova "sto" (včetně lat. centum ) | |
Z latinských kořenů | |
Z jiné řečtiny. δραχμή (" drachma ") | |
Z románských a germánských kořenů | |
Ze slovanských kořenů | |
Od semitských kořenů | |
Z perských kořenů | |
Z tureckých kořenů | |
Z čínských kořenů | |
Z bantických kořenů | |
jiný | |
viz také |