Schiz

Schiz
řecký  Σχίζα
Charakteristika
Náměstí	12,13 km²
nejvyšší bod	201 m
Počet obyvatel	0 lidí (2011)
Umístění
36°43′38″ s. sh. 21°46′08″ palců. e.
Souostroví	Při použití
vodní plocha	Jónské moře
Země	Řecko
Obvod	Peloponés
Periferní jednotka	Messinia
Schiz
Schiz

Schíza [1] [2] ( řecky Σχίζα [3] ) je ostrov v Řecku v Jónském moři . V minulosti byla známá jako Cabrera [4] ( Καμπρέρα ή Καβρέρα ). Část Inuse skupiny ostrovů . Nachází se na jihozápadním cípu Peloponésu , západně od mysu Akritas [2] ( Ακρίτας ). Na jihovýchodě je úžina Elafonisos, důležitá námořní cesta. Administrativně patří do komunity Finikus v komunitě (dima) Pylos-Nestor v periferní jednotce Messinia na periferii Peloponésu. Neobydlený podle sčítání lidu z roku 2011 [3] . S rozlohou 12,13 kilometrů čtverečních [5] a pobřežím 23 kilometrů [6] je největším z ostrovů Inuse. Nejvyšším bodem ostrova je Vigla ( Όρος Βίγλα ) 201 metrů nad mořem v severní části ostrova.

Na severozápadě jsou ostrovy Agia Mariani a Sapiendza , na jihovýchodě - Venetico . Na západě je příkop Calypsohloubka 5267 metrů.

Ostrov je 6,7 km dlouhý a 3 km široký. Ostrov je skalnatý a řídký na vegetaci. V jižní části ostrova je výhodná zátoka. Používá se jako pastva pro kozy .

Atrakcí ostrova je jeskyně Mavri-Tripa ( Μαύρη Τρύπα , „černá díra“), 350 metrů od pobřeží v západní části ostrova. Jeskyně je vytvořena v paleocénních a eocénních vápencích . Vchod do jeskyně je obtížně přístupný. V jeskyni je síň s stalaktity a stalagmity . V jeskyni byla nalezena hrubá keramika.

Ostrov je součástí sítě Natura 2000 [7] . Řecké ozbrojené síly využívaly ostrov jako cvičiště až do roku 2007.

Populace

Poznámky

1. ↑ Chyba ve výrazu: neidentifikovaný interpunkční znak „—“ Schiz  // Slovník zeměpisných názvů cizích zemí / Ed. vyd. A. M. Komkov . - 3. vyd., revidováno. a doplňkové - M  .: Nedra , 1986. - S. 310-354.
2. ↑ 1 2 Řecko: Referenční mapa: Měřítko 1:1 000 000 / Ch. vyd. Ya. A. Topchiyan ; redakce: G. A. Skachkova , N. N. Ryumina . - M. : Roskartografiya, Omsk kartografická továrna , 2001. - (Země světa "Evropa"). - 2000 výtisků.
3. ↑ 1 2 3 Πίνακας αποτελεσμάτων Μόνιμου Πληθυσμού-Απογραφής 2011  (Řecko) . Ελληνική Στατιστική Αρχή (20. března 2014). Získáno 22. října 2017. Archivováno z originálu 13. listopadu 2015.
4. ↑ Oenussae  // Skutečný slovník klasických starožitností  / ed. F. Lübker  ; Editovali členové Společnosti klasické filologie a pedagogiky F. Gelbke , L. Georgievsky , F. Zelinsky , V. Kansky , M. Kutorga a P. Nikitin . - Petrohrad. , 1885.
5. ↑ Eπιφάνεια, πραγματικός και μόνιμος πληθυσμός των κατοικημένων νήσων της Eλλάδος  (греч.)  // Σtatiσtikh eπethpiδa τησ Eλλαδοσ 2009 & 2010. — Πειραιάς: Ελληνική Στατιστική Αρχή , 2011. — Σ. 46 . - ISSN 0081-5071 . Archivováno z originálu 13. prosince 2013.
6. ↑ Eπιφάνεια εληνικών εδαφών και μήκος ακτών  (řečtina)  // σtatiσTikh eπethpi τησ ε Vášή λ λ λ λ λ λ λ λ λ λ λ λ λ λ . 28 . - ISSN 0081-5071 . Archivováno z originálu 13. prosince 2013.
7. ↑ GR2550003  (anglicky)  (odkaz není k dispozici) . Natura 2000 . Evropská agentura pro životní prostředí (květen 2009). Staženo 3. 2. 2018. Archivováno z originálu 17. 5. 2018.
8. ↑ 1 2 Μόνιμος και Πραγματικός Πληθυσμός της Ελλάδος. Σύνολο Ελλάδος νομοί Απογραφές πληθυσμού 2001 και 1991  (řečtina)  (nedostupný odkaz) . Ελληνική Στατιστική Αρχή . Získáno 22. června 2017. Archivováno z originálu 16. července 2006.