Tamman, Gustav
| Gustav Tamman | |
|---|---|
| Němec Gustav Heinrich Johann Apollon Tammann | |
| Datum narození | 28. května ( 9. června ) 1861 |
| Místo narození | |
| Datum úmrtí | 17. prosince 1938 [1] [2] (ve věku 77 let) |
| Místo smrti | |
| Země | |
| Vědecká sféra | chemie |
| Místo výkonu práce |
Yuryev University ; Univerzita v Göttingenu |
| Alma mater | Univerzita v Dorpatu (1882) |
| Studenti | Petrenko, Georgij Ivanovič |
| Ocenění a ceny | Bunsenova medaile [d] ( 1921 ) Liebigova medaile ( 1925 ) Orlí štít německého státu ( 20. dubna 1936 ) |
 Pracuje ve společnosti Wikisource | |
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
Gustav Heinrich Johann Apollon (Gustav Genrikhovich) Tammann ( německy: Gustav Heinrich Johann Apollon Tammann ; 28. května [ 9. června ] 1861 , Yamburg (nyní Kingisepp ) – 17. prosince 1938 , Göttingen ) byl německý fyzikální chemik pobaltského původu [3] . Objevil polymorfní modifikace ledu, přispěl ke studiu skelných a pevných roztoků, heterogenních rovnováh, krystalizačních procesů a metalurgie. Zahraniční čestný člen Ruské akademie věd (1927, člen korespondent od roku 1912).
Životopis
Narozen v roce 1861 v rodině lékaře ve městě Yamburg v provincii St. Petersburg . Archivní výzkum profesora univerzity v Tartu Uno Palm ukázal, že Tammanovi předci byli estonští rolníci na panství Surgavere v kraji Viljandi . Vědcův dědeček žil v Sangaste , na panství rodiny von Berg , poté se vědecův otec Heinrich Tamman přestěhoval do Tartu studovat lékařskou fakultu. Jako pokrokoví myslitelé poskytovala rodina von Berg Heinrichu Tammannovi finanční podporu během jeho univerzitních studií. Po smrti Heinricha Tammanna v roce 1864 se rodina Tammanových přestěhovala do Tartu, kde mladý Gustav získal základní a střední vzdělání [4] . Po absolvování gymnázia v Dorpatu nastoupil Tamman na Fyzikálně-matematickou fakultu Univerzity v Dorpatu , poté byl v roce 1882 laboratorním asistentem v chemické laboratoři, poté byl od roku 1887 soukromým, později plnohodnotným době docent, od roku 1892 profesor a ředitel chemické laboratoře.laboratoře téže univerzity. Od roku 1903 působil na univerzitě v Göttingenu .
Byl pohřben na městském hřbitově v Göttingenu .
Sborník
Fyziologicko-chemické práce
- "Hledání fluoru v organismech" ("Zeitschrift fur physiol. Chem.", 12, 1886);
- „Osud síry při klíčení hrachu“ (ib., 9, 1885);
- „Působení neorganizovaných enzymů v závislosti na čase, teplotě, koncentraci enzymu a substrátu, vliv produktů štěpení a cizorodých látek“ (ib., 4, 1889; 14, 1892, „Journal of the Russian Physico-Chemical Society“, 1892 a "Zeitschrift f. physiol. Chem.", 1895);
- „O zachování svalové dráždivosti v solných roztocích“ (ib., 8, 1891);
- "Oddělení ledvin z hlediska osmotického tlaku" (ib., 20, 1896).
O anorganické chemii
- "Analytické stanovení fluoru" ("Zeitschrift fur analyt. Chem.", 24, 1885);
- "O peroxidu vodíku" ("Zeitschrift f. physiol. Chem.", 6, 1889);
- "On Salts of Metaphosphoric Acids" (ib., 6, 1890, a "Journ. f. prakt. Chem.", 1892);
- "O rozpustnosti hořečnaté soli kyseliny platinocynové" ("Zeitschrift f. anal. Chem.", 15, 1887, s Buxhoeveden).
Ve fyzikální chemii
- a) "Závislost tlaku par roztoků na koncentraci, teplotě a molekulové hmotnosti rozpuštěné látky" ("Wied. Ann.", 24, 1885; "Wied. Ann.", 36, 1889);
- "Dynamická metoda pro stanovení tlaku par hydrátů" ("Wied. Ann.", 33, 1888);
- „Pružnost par hydrátů, které při ztrátě vody neztrácejí průhlednost“ (ib., 63, 1897);
- "Vapor Elasticity of Zeolites" ("Zeitschr. f. physiol. Chem.", 27, 1898);
- "Body tuhnutí kovových slitin" (ib., 3, 1889);
- "Maximální elasticita vodíku vydávaného kovy" (s Nernetem, ib., 9, 1892);
- b) "Osmotické jevy ve spojení s tlaky par a body tuhnutí roztoků" (Wied. Ann, 34, 1888);
- "Stanovení osmotického tlaku" ("Zeitschr. f. physiol. Chem.", 9, 1892);
- "Elektrolýza přes polopropustné membrány" ("Gottinger Nachrichten", 1891), jejich elektrická vodivost ("Zeitschrift fur physiol. Chem.", 8, 1890) a jejich propustnost (ib., 10, 1892);
- c) "Změna vnitřního tlaku během tvorby roztoků" ("Zeitschrift fur physiol. Chem.", 11, 1893);
- "Spalitelnost a tepelná roztažnost roztoků" (ib., 13, 1893);
- "Expanze alkoholických a éterických roztoků" (s Hirschbergem, ib., 13, 1894);
- "Závislost objemů roztoků na tlaku" (ib., 17, 1895);
- "Distribuční koeficienty a anomální difúze" (ib., 22, 1897);
- "Adiabatické změny v objemech roztoků" (ib., 20, 1896, s Rosoysky);
- d) "Vliv tlaku na rychlost chemických reakcí" (s A. D. Bogoyavlensky, ib., 23, 1897);
- "Vliv tlaku na elektrickou vodivost roztoků" (ib., 16, 1895 as Bogoyavlensky, ib., 27, 1898 a "Wied. Ann.", 69, 1899).
- e) Přechod z kapalného do pevného, krystalického stavu.
- 1) "Rychlost krystalizace 1, II a III" ("Zeitschr. f. physiol. Chem.", 24, 26 a 29, 1897-1899 a Friedländer, 24, 1897);
- 2) "Závislost počtu krystalizačních center na teplotě v podchlazených kapalinách" (ib., 25, 1898);
- 3) "Viskozita podchlazených kapalin v závislosti na teplotě" (ib., 28, 1899);
- 4) „Poloha termodynamických povrchů krystalu a jeho slitiny“ (ib., 21, 1896 a „Archives Neerlandaises“, 1901);
- 5) "Křivky tání a přeměny krystalů, I, II, III, IV a V" ("Wied. Ann.", 62, 66, 68, 1897-1899; "Ann. du Physik", 2 a 3, 1900);
- 6) "Změna tepla tání a adiabatické změny tlaku na krystalu a jeho slitině" ("Wied. Ann.", 65 a 68);
- 7) "O tzv. tekutých krystalech" ("Ann. du Physik", 4, 1901) a další.
Poznámky
- ↑ Gustav Tammann // Encyclopædia Britannica (anglicky)
- ↑ Gustav Heinrich Johann Apollon Tammann // Encyklopedie Brockhaus (německy) / Hrsg.: Bibliographisches Institut & FA Brockhaus , Wissen Media Verlag
- ↑ Tammann, Gustav Heinrich Johann Apollon (1861-1938) (německy) . // Baltisches Biographisches Lexikon Digital .
- ↑ R.A. Vikhalemm. Estonská studia dějin a filozofie vědy (neopr.) . — Springer, 2001. - S. 44. - ISBN 978-0-7923-7189-2 .
Zdroje
- Tamman, Gustav Genrikhovich // Encyklopedický slovník Brockhause a Efrona : v 86 svazcích (82 svazcích a 4 dodatečné). - Petrohrad. , 1890-1907.
- Tamman Gustav Heinrich Johann Apollo // Velká sovětská encyklopedie : [ve 30 svazcích] / kap. vyd. A. M. Prochorov . - 3. vyd. - M .: Sovětská encyklopedie, 1969-1978.
- Profil Gustava Heinricha Johanna Apollona Tammanna na oficiálních stránkách RAS
 Tematické stránky | ||||
|---|---|---|---|---|
| Slovníky a encyklopedie |
| |||
| ||||