Tate, Franku

Frank Tate
Státní občanství  USA
Datum narození 27. srpna 1964 (58 let)( 1964-08-27 )
Místo narození Detroit
Hmotnostní kategorie střední (72,6 kg)
Nosič levostranný
Růst 183 cm
Rozpětí paží 183 cm
Profesionální kariéra
První boj 7. prosince 1984
Poslední vzdor 9. října 1998
Počet soubojů 46
Počet výher 41
Vyhrává knockoutem 24
porážky 5
Světová série v boxu
tým Gymnázium Kronk
Medaile
olympijské hry
Zlato Los Angeles 1984 do 71 kg
Servisní záznam (boxrec)

Frank Tate ( narozen  Frank Tate ; 27. srpna 1964 , Detroit ) je americký boxer střední váhy . Hrál za národní tým USA v první polovině 80. let, šampion letních olympijských her v Los Angeles. V období 1984-1998 úspěšně boxoval na profesionální úrovni, vlastnil titul mistra světa podle IBF .

Životopis

Frank Tate se narodil 27. srpna 1964 v Detroitu , Michigan . Boxu se začal aktivně věnovat již v raném věku, ohromen výkony svého staršího bratra Johna , trénoval v místní boxerské tělocvičně Kronk Gymnasium. Prvního vážného úspěchu v ringu dosáhl v roce 1983, kdy vyhrál národní turnaj Golden Gloves v první střední váze - od té chvíle se začal dostávat do hlavního týmu amerického týmu a jezdit na velké mezinárodní soutěže. Zejména v zápasovém setkání s národním týmem SSSR porazil silného sovětského boxera Alexandra Koshkina . Díky sérii úspěšných výkonů mu bylo uděleno právo hájit čest země na domácích Letních olympijských hrách 1984 , kde porazil všechny své soupeře a získal zlatou medaili.

Po získání celosvětové slávy se Tate rozhodl vyzkoušet mezi profesionály a již v prosinci téhož roku měl svůj první profesionální zápas - v prvním kole porazil krajana Mikea Pucciarelliho technickým knockoutem. Během následujících tří let porazil mnoho boxerů a v říjnu 1987 získal uvolněný světový titul ve střední váze podle Mezinárodní boxerské federace (IBF). Mistrovský titul však obhájil pouze jednou, v červenci 1988 o něj přišel s neporaženým Michaelem Nunnem (technický knockout v devátém kole). Tate se brzy přesunul do druhé střední váhové kategorie a pokusil se znovu získat pás IBF, ale jeho soupeř Lindell Holmes se ukázal být příliš vážným soupeřem - dva ze tří rozhodčích mu dali vítězství.

Navzdory dvěma porážkám Tate pokračoval v úspěšném vstupu do ringu, nyní v polotěžké váze: vyhrál pás mezikontinentálního šampiona IBF, stal se šampionem Severoamerické boxerské federace a porazil olympijského vítěze Andrewa Maynarda . V září 1992 bojoval o uvolněný světový titul World Boxing Association (WBA), ale jednomyslným rozhodnutím prohrál s partnerem olympijského týmu Virgilem Hillem . O dva roky později se odehrála odveta, ale výsledek byl stejný – po dvanácti kolech jednomyslné rozhodnutí ve prospěch aktuálního mistra. Tate následně pokračoval v vstupu do ringu až do roku 1998, do bojů o prestižní mistrovské tituly se však již nezapojil. Celkem bojoval v profesionálním boxu 46 zápasů, 41krát vyhrál (z toho 24 v předstihu), 5krát prohrál.

Jeho mladší bratr Thomas byl také známým profesionálním boxerem, který opakovaně prohlašoval světové tituly podle verzí různých organizací.

Odkazy