Tyrozinémie (tyrozinóza [1] ) je vrozené onemocnění spojené s nedostatkem aktivity fumarylacetoacetáthydrolázy. "vinný" gen je lokalizován na 15. chromozomu : 15q23-q25. Mutace vedou k narušení metabolismu tyrosinu s poškozením jater , ledvin a periferních nervů. Prvním postiženým orgánem jsou játra, v prvních měsících života se objevují počáteční projevy jaterní dysfunkce s dlouhodobým vyústěním v cirhózu a karcinom jater . Zpravidla dochází k poškození tubulárního transportu s rozvojem těžké křivice v důsledku ztráty fosfátů. U některých pacientů se rozvine nefrokalcinóza a selhání ledvin.
Zvýšení hladiny tyrosinu a methioninu v séru způsobuje u pacientů vzhled "zelí".
Tyrosinemie typu I je způsobena nedostatkem enzymu fumarylacetoacetát hydrolázy, což vede k závažnému onemocnění jater a ledvin, které způsobuje smrt. Cílem dietní léčby je zabránit hromadění fenylalaninu , tyrosinu a v některých případech methioninu předepsáním nízkoproteinové diety. Požadavky na bílkoviny jsou splněny zavedením směsi aminokyselin bez tyrosinu, fenylalaninu a/nebo methioninu do stravy. Pokud je předepsán a užíván [NTBC], obvykle se používá proteinová náhrada bez fenylalaninu a tyrosinu. Směs bez fenylalaninu, tyrosinu a methioninu se používá pouze v případě, že pacient není citlivý na [NTBC] nebo v jeho nepřítomnosti. Zatímco dietní léčba zůstává u tyrozinemie relevantní, [NTBC] má výrazný vliv na léčbu a přežití u tyrozinemie I. typu.
Tyrosinemie typu II je způsobena nedostatkem tyrosinaminotransferázy, což vede k oční patologii, kožním poruchám a neurologickým komplikacím. Cílem dietní léčby je zabránit hromadění fenylalaninu a tyrosinu předepsáním nízkoproteinové diety. Požadavky na bílkoviny jsou splněny zavedením směsi aminokyselin bez tyrosinu a fenylalaninu do stravy.
Tyrozinémie typu III je velmi vzácná forma tyrozinemie způsobená nedostatkem enzymu hydroxyfenylpyruváthydroxylázy. Projevuje se křečemi, ataxií a mentální retardací. Cílem dietní léčby je zabránit hromadění fenylalaninu a tyrosinu předepsáním nízkoproteinové diety. Požadavky na bílkoviny jsou splněny zavedením směsi aminokyselin bez tyrosinu a fenylalaninu do stravy.
Základem terapie je podávání nízkotyrosinové diety s nízkým obsahem fenylalaninu, vedoucí ke snížení poškození ledvin, ale vliv diety na poškození jater je méně jistý. S progresí onemocnění je pacientům indikována transplantace jater. Ve většině případů však nelze progresi onemocnění u dětí s tyrozinémií 1. typu kontrolovat pouze dietou. Proto se dodnes za účinnou léčbu považuje použití nitisinonu (Orfadin), látky, která potlačuje enzym 4-hydroxyfenylpyruvátdioxygenázu. Akutní jaterní krize a neurologické krize se u pacientů léčených nitisinonem nevyskytují.