Trůnní sál Ananda Samakhom

Pohled
Trůnní sál Ananda Samakhom
13°46′17″ severní šířky. sh. 100°30′47″ E e.
Země
Umístění Dusit [d]
Architektonický styl novorenesance
Architekt Mario Tamagno [d]
Datum založení 1915
webová stránka parlament.go.th
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Ananda Samakhom ( thajsky: พระที่นั่งอนันตสมาคม ) je jednou z budov královského sídla Dusit v Thajsku . Býval trůnním a přijímacím sálem, nyní je muzeem, ale občas se využívá pro jakékoliv slavnostní ceremonie spojené s královskou dynastií (Den ústavy, korunovace korunního prince, oslavy u příležitosti narození dědice , a tak dále). Rezidenční budova má dvě podlaží a velkou kopuli uprostřed s výškou 49,5 m. Délka budovy je 112,5 m [1] .

Stavba budovy začala v roce 1906 na příkaz krále Chulalongkorna (Rama V), ale byla dokončena až v roce 1915, kdy král již zemřel (jeho dědic Vachiravud vydal samostatný dekret o povinném pokračování stavby). Rozpočet stavby byl 15 milionů bahtů. Architekty stavby byli Mario Tamagno a Annibale Rigotti, přihlížející ze siamské (jak se tehdy Thajsku říkalo) strany - Yama Chao; Jako hlavní stavební materiál byl použit italský carrarský mramor, stavba byla postavena ve stylu italské neorenesance s neoklasicistními prvky [2] . Vnitřní stěny budovy a strop kupole jsou vymalovány freskami od Galilea Ciniho a Carla Rigiuliho, které zobrazují různé výjevy z historie dynastie Chakri  – od Rámy I. (Buddha Yodfa Chulaloke), prvního krále Siamu, který podnikl úspěšné tažení do Kambodže, k Rámovi VI. (tj. Vachiravudhovi, který poté nastoupil na trůn). Během revoluce v roce 1932 sloužila budova jako sídlo lidové strany.

Od roku 1932 do roku 1974 se v budově scházel thajský parlament . [3]

Odkazy

Poznámky

  1. พระที่นั่งอนันตสมาคม:ประวัตาควาาคว฀าคว฀าคว฀าคมาคม: Získáno 20. srpna 2014. Archivováno z originálu 14. června 2012. 
  2. รายการ 100 ปี ไกล ตาม รอย พระ หลวง หลวง หลวง สถานี โทรทัศน์ พีบีเอส พีบีเอส พีบีเอส (Materiály o konstrukci Dusit. Svazek 24, část 49, 8. března 2450 (1907), stránka 1321.)
  3. อาคารรัฐสภาไทย . Parliamentmuseum.go.th . Získáno 4. dubna 2022. Archivováno z originálu dne 12. dubna 2021.

Literatura