| okres / městská část | |||||
| Tugulymský okres Tugulymský městský obvod | |||||
|---|---|---|---|---|---|
|
|||||
| 57°03′34″ s. sh. 64°38′00″ východní délky e. | |||||
| Země | |||||
| Zahrnuje | 52 osad | ||||
| Adm. centrum | Tugulym [7] | ||||
| Vedoucí městské části | Čerepanov Nikolaj Dmitrijevič | ||||
| Historie a zeměpis | |||||
| Datum vzniku | 17. června 1925 [1] / 31. prosince 2004 [2] , 1. ledna 2006 [3] | ||||
| Náměstí | 3332,51 [4] km² | ||||
| Počet obyvatel | |||||
| Počet obyvatel |
↘ 19 078 [5] lidí ( 2021 )
|
||||
| Hustota | 5,72 osob/km² | ||||
| Digitální ID | |||||
| OKATO | 65 250 | ||||
| OKTMO | 65 725 | ||||
| Oficiální stránka | |||||
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |||||
Městský obvod Tugulymsky je obec ve Sverdlovské oblasti v Rusku . Patří do východního správního obvodu Sverdlovské oblasti.
Správním centrem je osada městského typu (do 1. října 2017 pracovní osada) Tugulym .
Z hlediska administrativně-územní struktury kraje se městský obvod nachází v hranicích administrativně-územního celku Tugulymský okres .
Městský obvod Tugulymsky se nachází na jihovýchodě regionu a hraničí s městskými obvody Baikalovský a Slobodo-Turinsky , městským obvodem Talitsky a regiony Kurgan a Tyumen .
Tugulymský okres byl vytvořen na základě výnosu prezidia Uralského regionálního výkonného výboru Všeruského ústředního výkonného výboru ze dne 17. června 1925 jako součást Ťumeňského okresu Uralské oblasti .
Okres zahrnoval obecní rady: z okresu Lipchinsky - Borzikovsky, Shelkonogovsky, z okresu Talitsky - Bolshe-Ramylsky, Verkhne-Talmansky, Deminsky, Kilinsky, Markovsky, Potaskuevsky, z okresu Tyumensky - Zavodouspensky, Luchininsky, Ostrovskij, Mesedovsky , Oshkukovsky, Piskulinsky, Skorodumsky, Tugulymsky, Tseposhnikovsky, Jushkovsky.
7. prosince 1925 – obecní rada Oshkukovsky byla přejmenována na Zhuravlevsky, Jushkovsky – Zolotovsky. 15. září 1926 - obecní rada Bolshe-Ramylsky byla přejmenována na Ramylsky, Verkhne-Talmansky - na Talmansky. 10. července 1931 – Zařazeny rady vesnic Burmakinskij, Galaševskij, Dvinskij, Dubrovskij, Yolkinskij, Zubkovskij, Kaluginskij, Lipičinskij, Michajlovský, Šadrinský z okresu Lipčinskij.
4. prosince 1934 - převelen do Čeljabinské oblasti . V roce 1938 byl okres převeden do Sverdlovské oblasti . V letech 1961-1963 byl okres Tugulymsky zrušen, jeho území bylo součástí okresu Talitsky .
1. února 1963 vznikla průmyslová oblast Tugulym [8] .
22. listopadu 1966 byly osady čtvrť N 112 a čtvrť N 190 přejmenovány na Krasnyj Bor a Gribnoj [9] [10] .
Dne 17. prosince 1995 byla na základě výsledků místního referenda vytvořena obec Tugulymský okres [11] . Dne 10. listopadu 1996 byla obec zařazena do rejstříku krajů [12] .
Od 31. prosince 2004 je čtvrť Tugulymsky obdařena statutem městské části [13] . Dělnické osady Ertarsky , Zavodouspenskoye , Lugovskoy , Yushala byly přeměněny na venkovská sídla [14] .
1. ledna 2006 byla obecní formace „Tugulymsky okres“ přejmenována na městský obvod Tugulymsky [15] .
V rámci administrativně-územní struktury kraje nadále existuje administrativně -územní celek Tugulymský okres .
| Počet obyvatel | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2002 [16] | 2009 [17] | 2010 [18] | 2011 [19] | 2012 [20] | 2013 [21] | 2014 [22] | 2015 [23] | 2016 [24] |
| 25 455 | ↘ 24 540 | ↘ 22 581 | ↘ 22 550 | ↘ 22 006 | ↘ 21 639 | ↘ 21 154 | ↘ 20 935 | ↘ 20 561 |
| 2017 [25] | 2018 [26] | 2019 [27] | 2020 [28] | 2021 [5] | ||||
| ↘ 20 234 | ↘ 19 958 | ↘ 19 512 | ↘ 19 331 | ↘ 19 078 | ||||
28,43 % obyvatel městské části žije v městských podmínkách (Tugulym).
Městský obvod a obvod zahrnuje 52 sídel. Tugulymský okres do 1. října 2017 zahrnoval 11 administrativně-územních jednotek : 1 pracovní osadu a 10 vesnických rad. [29]
| Seznam sídel | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| Ne. | Lokalita | Typ lokality | Počet obyvatel | Rada | Správně -územní jednotka okresu Tugulymsky [31] |
| jeden | Aleksandrovka | vesnice | ↘ 0 [18] | Nábřeží | Rada obce Nábřeží |
| 2 | Bachmetskoje | vesnice | ↘ 32 [18] | Lugovská | pracovní osada Tugulym |
| 3 | Velký Ramyl | vesnice | ↘ 93 [18] | Yarovskaya | Rada obce Ramyl |
| čtyři | Sudy | vesnice | ↘ 8 [18] | Malcevskaja | Rada obce Malcevskij |
| 5 | Verkhovino | vesnice | ↘ 1027 [18] | Verchovinská | Verchovinský obecní rada |
| 6 | Galašova | vesnice | ↘ 41 [18] | Dvinská | Rada obce Dvina |
| 7 | Gileva | vesnice | ↘ 368 [18] | Malcevskaja | Rada obce Malcevskij |
| osm | Gurina | vesnice | ↘ 90 [18] | Dvinská | Rada obce Dvina |
| 9 | Dvinská | vesnice | ↘ 29 [18] | Dvinská | Rada obce Dvina |
| deset | Demino | vesnice | ↘ 62 [18] | Yarovskaya | Rada obce Yarovsky |
| jedenáct | Dubrovina | vesnice | ↘ 75 [18] | Verchovinská | Verchovinský obecní rada |
| 12 | Yertarsky | vesnice | ↘ 1185 [18] | Jertarskaja | pracovní osada Tugulym |
| 13 | Zhuravlev | vesnice | ↘ 145 [18] | Oshkukovskaya | Rada obce Oshkukovsky |
| čtrnáct | Zavodouspenskoje | vesnice | ↘ 1285 [18] | Zavodouspenskaya | pracovní osada Tugulym |
| patnáct | Zolotová | vesnice | → 0 [18] | Tugulymská | pracovní osada Tugulym |
| 16 | Zubkovo | vesnice | ↘ 356 [18] | Zubkovská | Rada obce Zubovský |
| 17 | Ivanovka | vesnice | ↘ 90 [18] | Dvinská | Rada obce Dvina |
| osmnáct | Kalachiki | vesnice | ↘ 98 [18] | Nábřeží | Rada obce Nábřeží |
| 19 | Carmack | vesnice | ↘ 265 [18] | Malcevskaja | Rada obce Malcevskij |
| dvacet | Kolobová | vesnice | ↘ 156 [18] | Tugulymská | pracovní osada Tugulym |
| 21 | Komárová | vesnice | ↘ 0 [18] | Yarovskaya | Rada obce Ramyl |
| 22 | Lugovaya | vesnice | ↘ 265 [18] | Nábřeží | Rada obce Nábřeží |
| 23 | Lugovskoy | vesnice | ↘ 2726 [18] | Lugovská | pracovní osada Tugulym |
| 24 | Luchinkino | vesnice | ↗ 35 [18] | Tugulymská | pracovní osada Tugulym |
| 25 | Malakhov | vesnice | ↘ 26 [18] | Yarovskaya | Rada obce Yarovsky |
| 26 | Malý Ramyl | vesnice | ↘ 19 [18] | Yarovskaya | Rada obce Ramyl |
| 27 | Malcevo | vesnice | ↘ 175 [18] | Malcevskaja | Rada obce Malcevskij |
| 28 | Mesed | vesnice | ↗ 1 [18] | Tugulymská | pracovní osada Tugulym |
| 29 | měsíce | vesnice | → 0 [18] | Tugulymská | pracovní osada Tugulym |
| třicet | Bridgeři | vesnice | ↗ 6 [18] | Malcevskaja | Rada obce Malcevskij |
| 31 | Dolní Korkina | vesnice | ↘ 175 [18] | Nábřeží | Rada obce Nábřeží |
| 32 | ostrov | vesnice | ↘ 46 [18] | Malcevskaja | Rada obce Malcevskij |
| 33 | Oshkukovo | vesnice | ↘ 706 [18] | Oshkukovskaya | Rada obce Oshkukovsky |
| 34 | Pilgrimova | vesnice | ↘ 15 [18] | Nábřeží | Rada obce Nábřeží |
| 35 | poledne | vesnice | ↗ 10 [18] | Oshkukovskaya | Rada obce Shchelkonogovsky |
| 36 | polovina | vesnice | ↘ 94 [18] | Verchovinská | Verchovinský obecní rada |
| 37 | Potaskueva | vesnice | ↘ 82 [18] | Yarovskaya | Rada obce Ramyl |
| 38 | Sazhina | vesnice | → 0 [18] | Verchovinská | Verchovinský obecní rada |
| 39 | Troškovo | vesnice | ↘ 685 [18] | Dvinská | Rada obce Dvina |
| 40 | Tugulym | vypořádání [29] | ↘ 694 [18] | Tugulymská | pracovní osada Tugulym |
| 41 | Tugulym | město [29] , správní centrum | ↘ 5423 [30] | Tugulymská | pracovní osada Tugulym |
| 42 | Tyamkina | vesnice | ↘ 60 [18] | Oshkukovskaya | Rada obce Oshkukovsky |
| 43 | Filina | vesnice | ↘ 99 [18] | Tugulymská | pracovní osada Tugulym |
| 44 | Fominský | vesnice | ↘ 18 [18] | Dvinská | Rada obce Dvina |
| 45 | Tseposhnikovová | vesnice | ↘ 57 [18] | Nábřeží | Rada obce Nábřeží |
| 46 | Churaki | vesnice | ↘ 38 [18] | Yadryshnikovskaya | Rada vesnice Yadryshnikovsky |
| 47 | Šchelkonogov | vesnice | ↘ 124 [18] | Oshkukovskaya | Rada obce Shchelkonogovsky |
| 48 | Šchelkonogovský | vesnice | ↘ 79 [18] | Oshkukovskaya | Rada obce Shchelkonogovsky |
| 49 | Yushala | vesnice | ↘ 3043 [30] | Yushalinskaya | pracovní osada Tugulym |
| padesáti | Juškov | vesnice | ↘ 198 [18] | Yadryshnikovskaya | Rada vesnice Yadryshnikovsky |
| 51 | Yadryšnikov | vesnice | ↘ 352 [18] | Yadryshnikovskaya | Rada vesnice Yadryshnikovsky |
| 52 | Yar | vesnice | ↘ 563 [18] | Yarovskaya | Rada obce Yarovsky |
Základem ekonomiky regionu je zemědělství, především obilnářství a chov masa a mléka . 89 JZD v 50. letech 20. století , 8 obchodních společností a 80 rolnických farem v 90. letech 20. století . Hlavními polními plodinami jsou jarní pšenice , ozimé žito a oves . Rozvoj chovu zvířat je odůvodněn přítomností poměrně bohaté přírodní krmné základny: šťavnaté louky a pastviny, sená.
Největšími průmyslovými podniky regionu byly Uspensky papírna a sklárna Yertar . Oba podniky byly v 90. letech privatizovány a novými vlastníky a místním obyvatelstvem skutečně vydrancovány. V současné době je průmysl okresu zastoupen podniky lesnického a dřevozpracujícího průmyslu, z nichž největší jsou Tugulymsky Lespromkhoz OJSC a Yushalinsk Woodworking Plant OJSC.
Ve městě sídlí pobočka Federálního institutu průmyslového vlastnictví .
Tugulymské regionální muzeum vlastivědných děl . Ve vesnici Gilevo se nachází domovní muzeum I. I. Fedyuninského (pobočka Uralského státního vojenského historického muzea ).