Ouse maršála Tita

Uz maršala Tita, junačkoga sina
nas neće ni pakao smest'!
Mi dižemo čelo, mi krocimo smjelo
i čvrsto stisko pest!

Rod prastari svi smo, a Goti mi nismo,
Slavenstva smo drevnoga čest.
Ko drukčije kaže, kleveće i laže,
Našu će osjetit' pest!

Sve prste na ruci u jadu i muci
Partizanska stvorila je svijest.
Pa sad kad i treba, do Sunca do neba
Visoko mi dižemo pest!

Pouta maršála Tita, synu junachkogu,
není pro nás jediné místo!
Mi dizhemo obočí, mi krochimo bold
a chvrsto stiskamo paličkou!

Rod prastari svi smo, a Goti mi nismo.
Slavenstv smo starodávná čest.
Drukchie, zdá se, chladnější a
horší, palička se dotkne našich!

Sve prste na rutsi, na Jadu a Mutsi,
partyzánská dívka složila píšťalku.
Pa zahrádka, kad a treba, k slunci k nebi,
vysoko mi digemo paličkou!

S maršálem Titem, hrdinským synem,
nás nezastaví ani sám ďábel.
A hrdě zvedáme hlavy, kráčíme směle
a pevně zatneme pěsti.

Všichni jsme ze starobylého rodu, ale nejsme Gótové,
ale jsme prastará část Slovanů.
Kdo tvrdí opak, ten pomlouvá a lže
a naši pěst na sobě ucítí.

Všechny prsty na ruce v nesnázích a mukách
partyzána vytvořily vědomí,
a teď, když je to nutné,
zvedneme pěst vysoko ke slunci a nebi!

S maršálem Titem, hrdinským synem,
nás nepřemůže ani peklo!
Zvedneme hlavy, kráčíme spolu
a pevně držíme pěsti!

Jsme ze starobylého rodu, ale nejsme Gótové, jsme
dědici Slovanů.
Kdo říká něco jiného a nazývá nás lháři,
ucítí naši pěst!

Všechny prsty v pěst, přes bolest a muka,
se zrodilo poznání partyzánů.
A teď, když potřebujeme dosáhnout slunce a oblohy,
zvedneme pěsti vysoko!

S maršálem Titem, naším synem země,
není fronta ani peklo hrozné.
S vírou v naši věc kráčíme směle
a pevně zatneme pěsti.

Jak jsme připraveni?
Nepřítel chce pošpinit slovanský druh Synů.
Kdo nám lže a lže, když dýchá,
ať to cítí naše pěst.

Olověné hurikány míjely partyzány,
Dny odpočinku byly vzácné.
Přišlo vítězství, ke slunci a k ​​nebi,
znovu zvedáme pěsti.