| Pohled | |
| Panství Düringer | |
|---|---|
| 56°59′58″ s. sh. 40°59′36″ východní délky e. | |
| Země | Rusko |
| Umístění |
Ivanovo , sv. M. Rjabinina, † 28 |
| Architektonický styl | moderní |
| Autor projektu | A.F. Snurilov |
| Architekt | A.F. Snurilov |
| Datum založení | 1910 |
| Konstrukce | 1910 – 1914 _ |
| Postavení | Identifikovaný předmět kulturního dědictví národů Ruské federace ( normativní akt ). Položka č. 3700001460 (databáze Wikigid) |
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
Panství Düringer je jedním z mála dochovaných předrevolučních sídel v secesním stylu ve městě Ivanovo . Postavil jej místní architekt Alexander Fedorovič Snurilov v roce 1914 pro Švýcara Alexandra Jakovleviče Düringera.
Panství patřilo do roku 1909 obchodníku V. I. Okhlopkovovi, a přestože se jeho rané podoby nedochovaly, ví se, že stavba byla celá dřevěná. Nový majitel, mladý a bohatý zástupce moskevské firmy Gandshin and K, A. Ya.Düringer, objednal architekta, aby navrhl zámek ve středověkých motivech. Hlavní dům reprodukuje středověký hrad se sedlovými střechami a kulatým nárožním hradem .
Stavba hlavní budovy trvala 4 roky od roku 1910 do roku 1914, poté se A. Ya.Düringer spolu s manželkou a dětmi přestěhovali do nového domu. Přes blahobyt a vnější blaho rodiny dohnala neustálá nevěra jejího manžela Düringerovu ženu k sebevraždě. O necelý rok později zemřel sám Alexander Jakovlevič Düringer. V roce 1917 byly děti zesnulých manželů částečně potlačeny, částečně poslány do sirotčince. Panství bylo využíváno k různým účelům, mimo jiné jako nemocnice. Nyní je dům pronajímán jako byty a je v havarijním stavu.
Hlavní budova je nejpozoruhodnějším a nejzachovalejším objektem panství, i když je třeba pochopit, že kromě ní komplex panství zahrnoval: hospodářskou budovu, kancelář, vrátnici, starý dům, staré a jižní brány. Hlavní dům je postaven z betonových cihel s dutinami uvnitř, vnější stěny jsou pokryty rustikálním „zdivem“. Secesní prvky ve dvoupatrové budově se projevují v půdorysu ve tvaru písmene L s asymetrickými římsami. Asymetrie se drží i sedlové střechy a projevuje se v nich i motiv středověkých gotických hradů.
Objekt je dvoupodlažní s mezipatrem ve východním křídle. Na čelní fasádě lze pozorovat motiv trojitého okna s trojúhelníkovým zakončením do všech dvou podlaží, tento motiv je v menších rozměrech duplikován na všech ostatních fasádách domu. Dříve bylo za velkým oknem vidět hlavní schodiště, ale uvnitř byla budova v sovětských dobách zcela přestavěna.
Jihovýchodní průčelí této budovy je rovnoměrně členěno úzkými vertikálními nikami a zdůrazněno jednak věží s imitací trojitého okna a jednak balkónem s malou vížkou. Okna hlavních pater jsou obdélníková, mezipatra jsou oblouková, trojdílná.
Tvar domu vytváří prostor pro patio, ve kterém se podle raných zpráv nacházela fontána se sochou, ale nyní z ní nic nezbylo. V hloubi nádvoří jsou na stěnách dodnes zachovány štukové rozety nad okny druhého patra.