Kostel Nanebevzetí Panny Marie - nachází se v obci Uzla ( okres Myadel ) v XIX - p.p. XX Čl. V současné době neexistuje.
Kostel byl dřevěný a postaven v lidovém stylu charakteristickém pro uniatské kostely.
Podle „Polymnských matrik Vilnského vojvodství za rok 1690 “ měl otec Emanuel Lomonovič, presbyter kostela Zanarochskaja a Uzlyanskaja, nemovitosti ve farnosti Kobylnik [1] .
Metrická kniha uzlánské uniatské církve za rok 1828 je uložena v Národním historickém archivu Běloruska [2] .
V roce 1839 byla dekretem polotské katedrály uniatská církev na území západních provincií zakázána. Farní kostely byly převedeny pod pravoslavnou jurisdikci.
„Litevský diecézní věstník“ z 15. března 1863 uvádí následující:
„Kněžské místo v uzlyanském kostele okresu Vileika je u příležitosti úmrtí (19. ledna letošního roku) kněze Matouše Vyržikovského prázdné“ [3] .
25. února 1864 byl bývalý dozorce Vilnské teologické okresní školy Michail Rožkovskij [4] vysvěcen na kněze v uzdjanské církvi v okrese Vileika .
15. listopadu 1869 byl kněz uzljanské církve Michail Rožkovskij schválen do funkce děkana Vileika, kněz Hilarion Vyrzhiklvsky byl asistentem děkana. Zástupcem děkanátu Vileika je kněz izhanské církve Adam Andrushkevich [5] .
15. září 1870 bylo v uzlyanském kostele v okrese Vileika otevřeno poručnictví, schválené litevskou duchovní konzistoří [6] .
V roce 1871 činil příspěvek uzlyanské církve děkanátu Vileika litevské diecéze z příjmu hrnků, peněženek a svíček místo sbírky svíček 3 rubly. 50 až [7] .
Dne 30. listopadu 1871 byl usnesením Jeho Eminence č. 1265 vyznamenán kněz uzlánské církve vileiského děkana Michail Rožkovskij za užitečnou službu lehotou [8] .
V „Seznamu farností a duchovenstva litevské diecéze okresu Vileika“ ( 1876 ), kostel Nanebevzetí Panny Marie v obci. Uzlach měl 1 rektora a 1 čtenáře žalmů. Farnost zahrnovala tyto osady: Uzly. Vesnice: Andreiki, Starinki, Russaki, Bondy, Yazhdzhentsy, Puddles, Brusy, Taluts, Sivtsy, Steberaki, Zagery, Lubovichi, Budki, Ozerody, Svatki, Rudevichi a Zamoshye [9] .
„ Litevský diecézní věstník “ ze dne 16. května 1876 uvádí následující:
„Ocenění pro litevskou diecézi. Kamilavkami: okres Vileika, obec Uzlov, kostel Nanebevzetí Panny Marie, kněz Michail Mirkovič“ [10] .
V roce 1878 bylo v uzlyánském kostele děkanátu Vileika 2245 duší obou pohlaví [11] .
„ Litevský diecézní věstník “ z 30. srpna 1881 obsahuje korespondenci o zahájení stavby nového kostela:
„Ze stanice metra Krivichi , okres Vileika (Kor. Vil. Vest.). ..
Rektor uzlyanského kostela Fr. M. Rožkovskij pronesl k farníkům projev, ve kterém vyzval lid, aby při návštěvě nově postaveného kostela měl vždy v srdci obraz zesnulého císaře Alexandra Nikolajeviče v Bose a modlil se za spočinutí sv. duši toho, kdo celý svůj život zasvětil slávě, cti a štěstí ruského lidu a nakonec svou službu zpečetil mučednickou smrtí...“
Ve školním roce 1885/1886 fungovaly v Uzlyanské farnosti děkanátu Vileika provincie Vilna tyto farní a gramotné školy: ve vesnici Talutsi - 38 studentů, ve vesnici Zazerye - 12 studentů, ve vesnici Andreyki - 17 studentů, ve vesnici Starinki - 12 studentů, ve vesnici Brusakh - 23 studentů, ve vesnici Budki - 12 studentů [12] .
V roce 1886 byl knězem Uzlyanské církve Michail Rožkovskij, který má kamilavku a je spojen s Řádem sv. Anna 3. článek [13] .
V roce 1893 N. Izvekov ve své knize "Statistický popis pravoslavných farností litevské diecéze" popisuje pravoslavnou farnost v obci. uzel takto:
"Uzlyansky - děkanství Vileika. Kostel si vystačí s nádobím. Pozemek 37 dess., z toho orná a panství 29 dní a senoseč 8 dní. Prostory úředníka jsou zchátralé. Dvory 324. Farníci m. patro 1297 a ženy. 1299" [14] .
30. dubna 1896 byl kněz uzljanské církve M. Rožkovskij předsedou zkušební komise při preferenčních zkouškách pro studenty veřejných škol Knyagininského a Krivičského v provincii Vilna. Místem konání zkoušek bylo Knyaginin z okresu Vileika [15] .
Dne 18. února 1896 bylo uděleno arcipastýřské požehnání Jeho Eminence se zařazením do seznamů kněz uzlyánské církve okresu Vileika Michail Rožkovskij [16] .
9. dubna 1897 byl Mark Ivanov Bulygo, rolník z vesnice Zazerja, schválen jako církevní správce uzlyanské církve na další tři roky [17] .
V roce 1897 školní komise na základě písemného návrhu na svých dvou schůzích ve dnech 27. listopadu a 19. prosince vzala v úvahu stanovisko k této otázce předsedy zemské pobočky v Grodně Diecézní školní rady Jeho Milosti Josefa. , biskupa z Brestu, ze dne 10. prosince 1896 č. 908, rozhodl otevřít devět knihoven v provincii Grodno, pět v provincii Vilna a tři v provincii Kovno, včetně ve vesnici. Knots (okres Vileika), protože téměř všechny vesnice ve farnosti mají gramotné školy a mnoho gramotných farníků [18] .
25. března 1900 byl Mark Ivanov Bulygo, rolník z vesnice Zazerja, schválen jako hlava církve Uzlyanskaya v okrese Vileika (pro 2. triennium) [19] .
19. července 1900 bylo uvolněné kněžské místo ve vesnici Uzla v okrese Vileika uděleno Alexandru Chvalynskému, učiteli farní školy v Zakretské ve Vilně, který dokončil kurs Pskovského semináře [20] . 14. září 1900 byl Alexandr Chvalynskij vysvěcen na kněze v Uzlyanské církvi [21] .
17. února 1902 byl v okrese Vileika kromě tří stávajících děkanátů - Vileika, Myadel a Molodechno vytvořen ještě čtvrtý děkanát - Radoshkovichi. Děkanství Vileika zůstalo s těmito farnostmi: 1) Vileika Georgievsky; 2) Vileika Mariinsky; 3) Gnezdilovský; 4) Dolginovský; 5) Ižanský; 6) Kasutsky; 7) Knyagininsky; 8) Krivichi; 9) Kurenetsky; 10) Narochsky; 11) Rabunskiy; 120 Řechkovský; 13) Uzlyanský [22] .
V roce 1915 Fr. Alexandr Chvalynskij [23] .
Matrika regionálního výkonného výboru Myadel uchovává farní matriky uzlyanského kostela o narození, sňatku, úmrtí za roky 1928-1931, 1932-1935, 1936-1938 (pro rok 1930 jsou pouze záznamy o narození).
Dne 10. prosince 1969 napsal arcikněz A. Maevskij zprávu č. 58 otci rektorovi Knyagininského kostela : „Zaznamenejte do pamětního synodikonu vaší církve kněze pátera Boželko Athanasius, který zemřel 18. listopadu v myadelské nemocnici od r. vážná operace, který žil mimo stát v Uzlyanské farnosti“ .
V sovětských dobách byl chrám rozebrán. Část materiálu byla použita na stavbu obytné budovy, z druhé části byla vybudována tělocvična na místní škole.
Chrám byl postaven ve tvaru obdélníku, krytý sedlovou šindelovou střechou. Při přestavbě byla k oltáři na jižní straně přistavěna obdélná sakristie a na západní straně dvoupatrová zvonice se stanem a kupolí. Zvenčí byl kostel opláštěn svisle uspořádanými deskami [24] .