Burjatský autonomní okruh Usť-Orda

Předmět Ruské federace
Burjatský autonomní okruh Usť-Orda
Ust-Ordyn (Ust-Ordagai) Buryaadai avtonomito
toyrog
Vlajka Erb
52°48′36″ severní šířky sh. 104°46′15″ východní délky e.
Země  Rusko
Obsažen v
Administrativní centrum vesnice Usť-Ordynsky
Vedoucí administrativy Anatolij Prokopjev
Historie a zeměpis
Náměstí

22 138 km²

Časové pásmo MSC+5
Největší města vesnice Usť-Ordynsky
Počet obyvatel
Počet obyvatel

134 320 [1]  lidí ( 2008 )

Hustota 6,07 osob/km²
Digitální ID
Telefonní kód +7
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Ust-Ordynsky Burjatský autonomní okruh (UOBAO, Bur. Ust-Ordyn (Ust-Ordagai) Buryaadai avtonomito toyrog ) je bývalý subjekt RSFSR a Ruské federace , zrušen 1. ledna 2008 . Okres byl sloučen s Irkutskou oblastí a stal se územím se zvláštním postavením v rámci regionu - okresem Ust-Orda Burjat .

Rozloha AO je 22,138 tisíc km².

Obyvatelstvo - 134,32 tisíc lidí. (2008); hustota obyvatelstva - 6,07 lidí / km² (2008). Burjatský autonomní okruh Usť-Orda byl jediným subjektem Ruské federace, ve kterém nebylo žádné městské obyvatelstvo. Nachází se zcela v Irkutské oblasti.

Historie

V lednu 1922 byla vytvořena Mongolsko-Burjatská autonomní oblast se zaměřením na město Irkutsk .

V roce 1923 se mongolsko-burjatská autonomní oblast stala součástí Burjatsko-mongolské ASSR .

V září 1937 byl jako součást Irkutské oblasti vytvořen Burjatsko-mongolský národní okruh Ust-Orda .

V roce 1958 byl okres přejmenován na Ust-Orda Buryat National Okrug .

V roce 1978 byl okres přeměněn na Ust-Orda Buryat Autonomous Okrug [2] .

Dne 3. září 1990 byla přijata deklarace o hospodářském sebeurčení okresu, kde byl prohlášen subjektem Ruské federace a Irkutské oblasti.

Sjednocení Irkutské oblasti a Ust-Orda Burjatského autonomního okruhu

11. října 2005 mezi úřady Irkutské oblasti a Ust-Orda Burjatským autonomním okruhem ve vesnici Usť-Ordynsky podepsali dohodu o sjednocení území. Dokument vymezuje pravomoci státních orgánů subjektů federace a rozpočtové procesy v rámci rozšířeného regionu.

Nový subjekt Ruské federace se nazývá Irkutská oblast a je nástupcem obou subjektů. Ust-Ordynsky Burjatský autonomní okruh se stal jeho součástí se zvláštním administrativním statusem a nazývá se Ust-Ordynsky Burjatský okruh .

Dne 11. října 2005 přijaly parlamenty Irkutské oblasti a Ust-Orda Burjatský autonomní okruh výzvu k prezidentovi Ruské federace „O vytvoření nového subjektu federace“. Dne 16. dubna 2006 se konalo referendum o sjednocení Irkutské oblasti a Usť-Ordského burjatského autonomního okruhu, v jehož důsledku se 1. ledna 2008 Usť-Ordský burjatský autonomní okruh stal součástí Irkutska. Kraj. Bývalý AO tvoří Ust-Orda Buryat Okrug v rámci regionu.

Obyvatelstvo a národnostní složení

Počet obyvatel
1939 [3]1959 [4]1970 [5]1979 [6]1989 [7]1990 [8]1991 [8]
119 621↗ 147 285↘ 146 412↘ 132 732↗ 136 306↘ 127 138↗ 128 114
1992 [8]1993 [8]1994 [8]1995 [8]1996 [8]1997 [8]1998 [8]
↗ 129 981↗ 132 053↘ 131 823↘ 131 809↗ 132 552↗ 133 486↗ 134 463
1999 [8]2000 [8]2001 [8]2002 [9]2003 [10]2004 [11]2005 [12]
↘ 134 461↗ 134 694↗ 134 735↗ 135 327↘ 135 032↘ 134 574↘ 134 105
2006 [13]2007 [14]2008 [1]
↘ 133 849↗ 133 873↗ 134 320
Porodnost (počet porodů na 1000 obyvatel)
1970 [15]1975 [15]1980 [15]1985 [15]1990 [15]1995 [15]1996 [15]1997 [15]1998 [15]
19.3↗ 21.6↗ 24.5↗ 27↘ 24.5↘ 15.3↘ 15.1↘ 14→ 14
1999 [15]2000 [15]2001 [15]2002 [15]2003 [16]2004 [16]2005 [16]2006 [16]
→ 14↘ 13.5↗ 13.9↗ 14.1↗ 14.7↗ 15.3↘ 14.7↗ 16
Úmrtnost (počet zemřelých na 1000 obyvatel) [15] [16]
197019751980198519901995199619971998199920002001
8.1↗ 9.4↗ 10.3↗ 10.6↘ 9.6↗ 13.1↘ 11.9↗ 12.5↘ 11.5↗ 13.4↗ 14↘ 13.7
20022003200420052006
↗ 14.1↗ 15↗ 16.2↘ 16↘ 13.9
Přirozený přírůstek populace (na 1000 obyvatel, znaménko (-) znamená přirozený úbytek populace)
1970 [15]1975 [15]1980 [15]1985 [15]1990 [15]1995 [15]1996 [15]1997 [15]1998 [15]
11.2↗ 12.2↗ 14.2↗ 16.4↘ 14.9↘2,2 _↗ 3.2↘ 1.5↗ 2.5
1999 [15]2000 [15]2001 [15]2002 [15]2003 [16]2004 [16]2005 [16]2006 [16]
↘0,6 _↘ −0,5↗ 0,2↘ 0↘ −0,3↘ −0,9↘− 1.3↗ 2.1
Naděje dožití při narození (počet let) [17]
199319941995199619971998199920002001200220032004
59,1↘ 57.4↗ 58.8↗ 61↘60,6 _↗ 62.1↘ 59.8↘ 59.3↗ 59.8↗ 60.1↗ 60.6↘ 58.7
2005200620072008
↗ 58.9↗ 61.9↗ 64.1↘63,7 _

Národní složení v letech 1959-2002:

Lidé 1959 [18] 1970 [19] 1979 [20] 1989 2002 [21]
Rusové 56,4 % 58,8 % 58,1 % 56,5 % 54,4 %
Burjati 33,7 % 33,0 % 34,4 % 36,3 % 39,6 %
Tataři 3,2 % 3,9 % 3,6 % 3,2 % 3,0 %
Ukrajinci 3,2 % 2,1 % 1,8 % 1,7 % …
Bělorusové 1,0 % … … … …

Administrativně-územní struktura a místní samospráva

Okresy a regionální centra

V roce 1938 byla Burjatsko-mongolská nevládní organizace Ust-Orda rozdělena do 4 okresů:

  1. Alarsky okres  - s. Kutulík
  2. Bochanskij okres  - s. Bohan
  3. Oblast Nukut  - s. Nukuty
  4. Ekhirit-Bulagatsky okres  - s. Usť-Orda

V roce 1941 byla obec Ust-Orda přeměněna na Ust-Ordynsky. Ve stejném roce byl od části okresu Ekhirit-Bulagatsky oddělen nový okres Bayandaevsky s centrem ve vesnici Bayanday .

V roce 1941 byla obec Kutulik přeměněna na město. V témže roce byl z části Bochanského okresu přidělen nový Osinský okres s centrem ve vesnici Osa . V roce 1948 vznikla vesnice Zabituy , okres Alar.

V průběhu reforem za účelem rozšíření okresů zůstaly do ledna 1965 v nevládní organizaci Ust-Orda Buryat tři okresy: Alarskij, Bokhanskij a Ekhirit-Bulagatsky. V roce 1965 Bokhan získal status města.

V roce 1971 byla obnovena oblast Nukut a v roce 1975 oblasti Bayandaevsky a Osinsky.

V roce 1992 byla všechna městská sídla okresu (Zabituy, Kutulik, Bokhan a Ust-Ordynsky) přeměněna na venkovská sídla [22] .

V době zrušení zahrnoval autonomní okruh Ust-Orda Buryat:

  1. Alarsky okres  - vesnice Kutulik
  2. Bayandaevsky okres  - osada Bayandai
  3. Okres Bokhan  - vesnice Bokhan
  4. Nukutsky okres  - Novonukutsky vesnice
  5. Osinský okres  - obec Osa
  6. Ekhirit-Bulagatsky okres  - vesnice Ust-Ordynsky

Obce

Od roku 2004 existuje 83 obcí v Okrug  - 6 městských obvodů (Alarsky, Bayandaevsky, Bochansky, Nukutsky, Osinsky, Ekhirit-Bulagatsky) a 77 venkovských osad . Počet venkovských sídel za rok 2007 je 319.

Vedoucí

Posledním šéfem administrativy byl Alexandr Georgievič Tišanin , který byl zároveň hlavou administrativy Irkutské oblasti.

Legislativa

Viz také

Poznámky

  1. ↑ 1 2 Ruská statistická ročenka, 2008 . Staženo 12. 5. 2016. Archivováno z originálu 12. 5. 2016.
  2. ↑ Historie burjatského autonomního okruhu Ust-Orda (nepřístupný odkaz) . Získáno 27. dubna 2010. Archivováno z originálu 26. května 2015. 
  3. ↑ Celosvazové sčítání lidu z roku 1939. Skutečné obyvatelstvo SSSR podle regionů a měst . Získáno 20. listopadu 2013. Archivováno z originálu 16. listopadu 2013.
  4. ↑ Celosvazové sčítání lidu z roku 1959. Skutečný počet obyvatel měst a jiných sídel, okresů, krajských center a velkých venkovských sídel k 15. lednu 1959 v republikách, územích a krajích RSFSR . Získáno 10. října 2013. Archivováno z originálu 10. října 2013.
  5. ↑ Celosvazové sčítání lidu z roku 1970. Skutečný počet obyvatel měst, sídel městského typu, okresů a krajských center SSSR podle sčítání lidu z 15. ledna 1970 pro republiky, území a kraje . Datum přístupu: 14. října 2013. Archivováno z originálu 14. října 2013.
  6. ↑ Celosvazové sčítání lidu z roku 1979. Skutečné obyvatelstvo RSFSR, autonomní republiky, autonomní oblasti a okresy, území, kraje, okresy, městská sídla, centra vesnic a venkovská sídla s počtem obyvatel nad 5000 osob .
  7. ↑ Celosvazové sčítání lidu v roce 1989. Obyvatelstvo SSSR, RSFSR a jeho územní jednotky podle pohlaví . Archivováno z originálu 23. srpna 2011.
  8. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Stálý počet obyvatel k 1. lednu (lidí) 1990-2013
  9. ↑ Celoruské sčítání lidu z roku 2002. Hlasitost. 1, tabulka 4. Obyvatelstvo Ruska, federální okresy, zakládající subjekty Ruské federace, okresy, městská sídla, venkovská sídla - okresní centra a venkovská sídla s počtem obyvatel 3 tisíce a více . Archivováno z originálu 3. února 2012.
  10. ↑ Obyvatelstvo Ruské federace podle měst, sídel městského typu a okresů k 1. lednu 2004 . - M. : OPPD GMTs FSGS RF, 2004. - S. 22. - 198 s.
  11. ↑ Ruská statistická ročenka. 2004 . Získáno 9. června 2016. Archivováno z originálu 9. června 2016.
  12. ↑ Ruská statistická ročenka, 2005 . Získáno 9. května 2016. Archivováno z originálu 9. května 2016.
  13. ↑ Ruská statistická ročenka, 2006 . Staženo 10. 5. 2016. Archivováno z originálu 10. 5. 2016.
  14. ↑ Ruská statistická ročenka, 2007 . Staženo 11. 5. 2016. Archivováno z originálu 11. 5. 2016.
  15. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 5.13. Porodnost, úmrtnost a přirozený přírůstek populace podle regionů Ruské federace . Získáno 20. ledna 2014. Archivováno z originálu 4. května 2017.
  16. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 4.22. Porodnost, úmrtnost a přirozený přírůstek populace v subjektech Ruské federace . Získáno 20. ledna 2014. Archivováno z originálu 3. května 2017.
  17. ↑ Naděje dožití při narození, roky, rok, roční hodnota, celkový počet obyvatel, obě pohlaví . Získáno 20. ledna 2014. Archivováno z originálu 16. ledna 2010.
  18. ↑ Demoscope Weekly – příloha. Příručka statistických ukazatelů . Získáno 20. prosince 2009. Archivováno z originálu 26. května 2015.
  19. ↑ Demoscope Weekly – příloha. Příručka statistických ukazatelů . Získáno 20. prosince 2009. Archivováno z originálu 26. května 2015.
  20. ↑ Demoscope Weekly – příloha. Příručka statistických ukazatelů . Získáno 20. prosince 2009. Archivováno z originálu 26. května 2015.
  21. ↑ Demoscope Weekly – příloha. Příručka statistických ukazatelů . Získáno 20. prosince 2009. Archivováno z originálu 26. května 2015.
  22. ↑ http://www.perepis2002.ru/ct/html/TOM_01_P1.htm Archivní kopie ze dne 27. dubna 2012 na Wayback Machine

Odkazy

 Asociace regionů Ruska
zřizovány administrativně-územní celky se zvláštním postavením Komi-Permyatsky District (2005) Oblast Taimyrsky Dolgano-Nenets (2007) Okres Evenki (2007) Koryaksky District (2007) Ust-Orda Buryat District (2008) Aginsky Buryat District (2008)