Florina

Florina [3] [4] ( řecky Φλώρινα [2] ) je město na severozápadě Řecka , poblíž řecko-severo-makedonských a řecko-albánských hranic. Nachází se v nadmořské výšce 650 m nad mořem na řece Sakulevas , 55 km severozápadně od Kozani , 159 km západně od Soluně a 571 km severozápadně od Athén . Správní centrum stejnojmenné komunity (dima) a stejnojmenná periferní jednotka na periferii Západní Makedonie [5] . Počet obyvatel 17 686 obyvatel při sčítání lidu v roce 2011 [2] .

Městem prochází státní silnice 2, část evropské silnice E86 a státní silnice 3, část evropské silnice E65 .

Florina je centrem metropole Florin, Prespia a Eordea . Katedrála sv. Panteleimon byl vysvěcen v roce 1972.

Historie

Florina vznikla během byzantského období . Název města pravděpodobně pochází z byzantského φλῶρος „zelený“ – kvůli klimatu a vegetaci regionu. Slované (tvořící přibližně 50 % obyvatel města) nazývají Florina - Lerin ( Maced. Lerin , Bolg. Lerin ).

Po dobytí Konstantinopole křižáky v roce 1204 byla Florina postoupena Michaelu I. Comnenus Duca , který vládl v Artě. V roce 1259 - do Nicejské říše . V letech 1331-1353 vlastnil město srbský král Stefan Urosh IV Dušan . Od roku 1371 Florinu vlastnil srbský král Marko . V roce 1385 se Florina za sultána Murada I. dostala pod kontrolu Osmanské říše [6] .

Během první balkánské války 7. listopadu 1912 bylo město obsazeno řeckou armádou. Během první světové války bylo město v srpnu 1916 obsazeno Bulhary . 18. září město osvobodila vojska Dohody [6] .

Po invazi nacistického Německa 6. dubna 1941 byla Florina obsazena. 1. listopadu 1944 řecká armáda osvobodila Florina [6] .

Město mělo významnou tureckou a slovanskou populaci. Po nucené výměně obyvatelstva kemalistickým Tureckem v roce 1922 se téměř celá turecká populace města a regionu přestěhovala do Turecka a na jejich místo přišli řečtí uprchlíci z Malé Asie, zejména z Pontu . Po 40. letech 20. století výrazně ubylo Slovanů.

Během let řecké občanské války v letech 1946-1949 se hory obklopující Florinu staly dějištěm zuřivých bitev mezi vládními královskými silami a prokomunistickou Demokratickou armádou Řecka . 12. února 1949 se Demokratická armáda zoufale pokusila obsadit město [6] s cílem prohlásit je za dočasné hlavní město Svobodného Řecka, ale i přes to, že její jednotky pronikly do města, nedokázaly podrž to. 800 bojovníků Demokratické armády bylo pohřbeno v hromadném hrobě v centru města. V roce 2009 koupila pozemek řecká komunistická strana , aby nad hromadným hrobem postavila pomník.

V současné době ve městě existuje slovanská makedonská národní strana Raduga hájící zájmy slovanské etnické makedonské komunity .

Klima

Kontinentální klima s chladnými zimami, spoustou dešťů a sněhových srážek, vzhledem ke geografické poloze města, nadmořské výšce, velkým horským pásmům ( Voras ( Kaymakchalan ) 2524 m, Varnus ( Pelister ) 2600 m [7] a Vernon ( Vitsi) 2128 m) a přítomnost jezer v oblasti. Průměrná roční teplota je 12,1 °C [5] .

Teplota vzduchu se během roku obvykle pohybuje od -3,3 °C do 28,3 °C, zřídka klesne pod -8,8 °C nebo stoupne nad 32,7 °C [8] .

Ekonomie

Florina je finančním a obchodním centrem zemědělské a chovatelské oblasti. Hlavní pěstované plodiny jsou: obiloviny, fazole, jahody, jablka, hrušky, paprika, rajčata, vinná réva a další. Vyrábí se také masné a mléčné výrobky a také dřevařské výrobky [5] .

Nejznámějšími místními produkty jsou červené papriky, tradiční bonbóny, luštěniny a místní vína [5] .

Díky bohatým ložiskům hnědého uhlí byla postavena a provozována tepelná elektrárna Meliti s jedním energetickým blokem o instalovaném výkonu 330 MW [5] , vlastněná Státní energetickou korporací Řecka ( ΔΕΗ ) [9] . . TPP byla postavena za účasti Svazu zahraničního obchodu Technopromexport , který dodal parní turbínu a generátor vyrobený v roce 2000 Leningradským kovovým závodem [10] .

V roce 2018 dceřiná společnost "Λιγνιτική Μελίτης Α.Ε." (Lignitiki Melitis SA), 100% vlastněná ΔΕΗ [9] . V roce 2022 společnost převzala ΔΕΗ [11] .

Turistika

Extrémně rozmanitá přírodní krajina Floriny zde podporuje rozvoj ekoturistiky s podporou Evropské unie .

Florina je město umělců. Žije zde mnoho profesionálů i amatérů malby. K dispozici je také lyžařské středisko Pisoderi , ve městě Vigla , pouhých 18 kilometrů od Florina. Má kapacitu hostit mnoho návštěvníků a poskytovat běhy na olympijské úrovni.

Kultura

Ve městě je archeologické muzeum[12] , Museum of Modern Art , Art Gallery of Florinian Artists , Public Library "Βασιλικής Πιτόσκα" a Museum of Folk Art .

Florin Community

Komunální komunita Florina zahrnuje vesnici Simos Ioanidis . Počet obyvatel 17 907 obyvatel při sčítání lidu v roce 2011 [2] . Rozloha 26,581 km² [1] .

Populace

Dvojměstí

• Scarborough , Kanada

Poznámky

1. ↑ 1 2 Πίνακας αποτελεσμάτων ΜΟΝΙΜΟΥ Πληθυσμού κατά αστικτρ,ητικτόταιτα,ητικτότητα  , κοτόταιτα Ελληνική Στατιστική Αρχή. Získáno 15. května 2021. Archivováno z originálu dne 22. července 2021.
2. ↑ 1 2 3 4 5 6 Πίνακας αποτελεσμάτων Μόνιμου Πληθυσμού-ΑπογραφήςGreek  ) 2011 . Ελληνική Στατιστική Αρχή (20. března 2014). Získáno 22. října 2017. Archivováno z originálu 13. listopadu 2015.
3. ↑ Florina  // Slovník zeměpisných jmen cizích zemí / Ed. vyd. A. M. Komkov . - 3. vyd., revidováno. a doplňkové — M  .: Nedra , 1986. — S. 388-400.
4. ↑ Řecko: Referenční mapa: Měřítko 1:1 000 000 / Ch. vyd. Ya. A. Topchiyan ; redakce: G. A. Skachkova , N. N. Ryumina . - M. : Roskartografiya, Omsk kartografická továrna , 2001. - (Země světa "Evropa"). - 2000 výtisků.
5. ↑ 1 2 3 4 5 Η Φλώρινα σήμερα  (řecky) . Δήμος Φλώρινας (2013). Staženo: 8. října 2022.
6. ↑ 1 2 3 4 Η ιστορία της πόλης  (řecky) . Δήμος Φλώρινας (2013). Staženo: 8. října 2022.
7. ↑ Mapový list K-34-XXVIII. Měřítko: 1:200 000. Uveďte datum vydání/stav oblasti .
8. ↑ Weatherspark.com
9. ↑ 1 2 Συμβατική Παραγωγή  (řecky) . ΔΕΗ. Staženo: 29. září 2022.
10. ↑ Reference . Elektrické stroje . Staženo: 3. října 2022. (neurčitý)
11. ↑ Συγχώνευση με Απορρόφηση από την ΔΕΗ Α.Ε. των 100 % θυγατρικών της με τις επωνυμίες "Λιγνιτική ΜεγαλρόποΉης Μ.ποπηππποπ Μ.ποπππροπή και "Λιγνιτική Μελίτης Μονοπρόσωπη Α.Ε."  (řecky) . ΔΕΗ. Staženo: 2. října 2022.
12. ↑ Χριστίνα Ζιώτα. Αρχαιολογικό Μουσείο Φλώρινας. Περιγραφή  (řecky) . Οδυσσέας . Υπουργείο Πολιτισμού και Αθλητισμού (2012). Získáno 7. března 2018. Archivováno z originálu dne 4. března 2010.
13. ↑ 1 2 Μόνιμος και Πραγματικός Πληθυσμός της Ελλάδος. Σύνολο Ελλάδος νομοί Απογραφές πληθυσμού 2001 και 1991  (řečtina)  (nedostupný odkaz) . Ελληνική Στατιστική Αρχή . Získáno 22. června 2017. Archivováno z originálu 16. července 2006.