Formule souhlasu

Formula Concordiae ( lat.  Formula Concordiae ) je jedna ze symbolických knih luteránství , podepsaná šesti luteránskými teology 29. května 1577 v klášteře Berger u Magdeburgu (odtud původní název „Berg Book“) a v roce 1584 přeložená do latiny . Těmito teology byli: Jacob Andree (autor krátké verze), Nikolaus Sellnecker , Christoph Körner , David Hitraeus , Andreas Musculus , Martin Chemnitz . Z hlediska dogmatického významu se rovná „ Augsburskému vyznání “. Mělo to sloužit jako ukončení sporu mezi ortodoxními Gnesioluterány a prokalvínskými melanchtonisty , které vznikly po Lutherově smrti .

Historie vytvoření

Po Lutherově smrti se stal hlavou luteránů jeho přítel a společník Melanchthon, ale jeho vyhovění vyvolalo reakci Gnesioluteránů v čele s Flaciem. Dva teologové Jacob Andree a Martin Chemnitz se rozhodli na jedné straně ukončit tyto spory a na druhé straně zabránit spojení s kalvíny. Práce zahájil v roce 1569 kurfiřt Augustus , který pozval Andreae do Wittenbergu ,  kolébky reformace. K dílu se přidal Chemnitz, který převzal redakční práci článku „O svobodné vůli“, a Kythreus, který se ujal problematiky přijímání. První verze Formule of Concord byla připravena v létě 1576 v Torgau . Po obdržení zpětné vazby a provedení drobných změn byl dokument v Bergu v roce 1577 slavnostně podepsán.

Záměr sjednotit všechny luteránské obce pod praporem nového symbolu však nebyl úspěšný. Formule souhlasu byla uznána u kurfiřtů v Sasku a Braniborsku , ve 20 vévodstvích, 24 krajích, 35 císařských městech; byla odmítnuta v Hesensku , Zweibrückenu , Anhaltsku , Pomořanech , Dánsku , Švédsku , Norimberku , Štrasburku atd. Formule souhlasu byla původně napsána německy ve 12 článcích a teprve později Lucas Osiander přeložil do latiny .

Obsah

• Bible je jediným kritériem správnosti víry, ostatní knihy mohou mít pouze pomocný charakter ( Sola Scriptura ).
• Vyznání tří článků víry.
• Lutherovy katechismy, obsažené v Knize svornosti , se nazývají „Bible pro laiky“
• První článek. Víra v absolutní zkaženost lidské přirozenosti.

Dědičný hřích není v žádném případě slabý a bezvýznamný, ale tak hluboká zvrácenost lidské přirozenosti, že v lidském těle a lidské duši nezůstane nic zdravého a nezkaženého.

• Druhý článek. "Vůle člověka, když se obrátí, je zcela pasivní" ( monergismus )
• Třetí článek. "Víra ospravedlňuje bez dobrých skutků"
• Čtvrtý článek. "Dobré skutky jistě a jistě následují pravou víru"
• Pátý článek ( De Lege et Evangelio – oddělení Zákona a evangelia). “ Jestliže pochopíme celé Kristovo učení... pak je evangelium kázáním pokání a odpuštění hříchů... Když však zákon a evangelium stojí proti sobě... pak je evangelium kázání útěchy a radostného poselství, které neodsuzuje “
• Šestý článek. 3 aplikace zákona: věřící potřebují zákon jako ukazatel na jejich hříchy, i když jsou pod milostí.
• Sedmý článek ( De Cœna Domini ). Kritika zwinglianismu ( sakramentarians ) a papismus v otázce společenství : Tělo Kristovo je přítomno (consubstantiatio) v chlebu, ale není symbolizováno ani transsubstanciováno (transsubstantiatio). (viz článek 10 Augsburského vyznání ). Kritika vytříbeného sakramentalismu : Kristovo tělo není duchovně přítomno, ale je skutečně pojídáno zuby, ale ne kafarnaumským způsobem.
• Osmý článek. " Božská a lidská přirozenost jsou hypostaticky spojeny v Kristu takovým způsobem, že nejsou dva Kristové, ale jeden a jediný Syn Boží a Syn člověka ." Afirmace Marie jako Matky Boží ( Mater Dei ).
• Devátý článek ( De Descensu Christi ad Inferos ). " Kristus sestoupil do pekla a zničil peklo pro všechny věřící "
• Desátý článek (O církevních obřadech). O adiaforě : „ Boží společenství na jakémkoli místě a v každém čase má moc, podle svých vlastních okolností, změnit takové obřady “
• Jedenáctý článek. Bůh předurčil vyvolené ke spáse, ale nikoho nepředurčil do záhuby [1] . ( předurčení ).
• Dvanáctý článek. O herezích ( De Aliis Hæresibus et Sectis ).
  • Anabaptisté ( Errores Anabaptistarum ), kteří potvrzují spravedlnost nemluvňat a popírají prvotní hřích.
  • Každý den: jako nemůžete vlastnit majetek; být hostinským, obchodníkem, puškařem; že existuje právo opustit manželství s nevěrným manželem, aby se oženil s věřícím.
  • Schwenkfelders ( Errores Schwencofeldianorum ), kteří potvrzují dokonalost konvertitů.
  • Noví Árijci ( Error Novorum Arianorum ), kteří popírají božství Ježíše Krista.
  • New Arians : že Kristus není pravý Bůh, ale Bůh z úřadu.
  • Antitrinitáři ( Error Antitrinitariorum ), doplňující trojici o tripartitu.

Poznámky

1. ↑ „Věčné vyvolení Boží se však vztahuje pouze na milované zbožné Boží děti, protože je příčinou jejich spásy , kterou také poskytuje, a také určuje, co se na ni vztahuje. Na tomto [Božím předurčení] spočívá naše spása tak pevně, že ji pekelné brány nepřemohou (Jan 10:28; Mt 16:18)“ (Shrnutí §5). „Z toho, že „mnoho je povolaných, ale málo vyvolených“ (Mt 22,14), však nevyplývá, že Bůh nechce spasit každého. Důvodem je to, že buď nechtějí slovo Boží vůbec slyšet , ale tvrdošíjně a svévolně jím pohrdají, zacpávají si uši a zatvrzují svá srdce, a tak blokují obvyklou cestu pro Ducha svatého, aby nemůže v nich konat Tvou práci; nebo když slyšeli Slovo, zacházejí s ním lehce a nedbají na něj s pílí – a za to [za jejich zánik] není odpovědný Bůh ani Jeho vyvolení, ale jejich vlastní nepravost. [Viz: 2. Petrova 2:1; Lukáš 11:49,52; Židům 12:25]“ (Shrnutí §12).

Literatura

• Concordia, kniha // Encyklopedický slovník Brockhause a Efrona  : v 86 svazcích (82 svazcích a 4 dodatečné). - Petrohrad. , 1890-1907.

Odkazy

• Formule souhlasu na webových stránkách Petrozavodské farnosti Ducha svatého
• Formula Concordiae (lat, eng)

Slovníky a encyklopedie	Velká Katalánština Brockhaus a Efron Britannica (online)
V bibliografických katalozích	GND : 4165031-1 VIAF : 214249558 WorldCat VIAF : 214249558