Fossler, Carl

Karlem Vosslerem
Němec  Karlem Vosslerem
Datum narození 6. září 1872( 1872-09-06 ) [1] [2] [3] […]
Místo narození
Datum úmrtí 18. května 1949( 1949-05-18 ) [4] [1] [2] […] (ve věku 76 let)
Místo smrti
Země
obsazení lingvista , vysokoškolský pedagog , literární historik , překladatel , prozaik , filolog
Otec Otto Friedrich Vossler [d]
Manžel Esther Vossler [d]
Děti Otto Vossler [d]
Ocenění a ceny čestný doktor univerzity Complutense v Madridu [d] ( 1944 )
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Karl Vossler ( německy  Karl Vossler , 6. září 1872 , Hohenheim , u Stuttgartu  – 19. září 1949 , Mnichov ) – německý lingvista, literární kritik a filozof. Zakladatel vlastní lingvistické školy – tkz. „Vosslerova škola“, jejímž největším představitelem byl kromě něj Leo Spitzer . Jedním z Vosslerových studentů byl Victor Klemperer , známý svým výzkumem jazyka Třetí říše „LTI“.

Vosslerovou hlavní specializací (stejně jako většina jeho studentů) byl romanopisec. Jeden z největších německých předválečných filologů v této oblasti Vossler vytvořil dvousvazkovou studii Dantovy Božské komedie a její kompletní překlad v blankversu , na kterém pracoval celý život; studoval díla francouzských a italských spisovatelů.

Vossler byl ve svých filozofických názorech, odpůrce pozitivismu a idealista, stoupenec německé „filosofie života“ a Benedetta Croce , také v lingvistice zastáncem studia individuálního „stylu“ spisovatele a kolektivu „ ducha“ jazyka, kritizoval touhu vznikajícího strukturalismu omezit se na studium abstraktních jazykových systémů. Vyvinul styl . V mnoha ohledech sahá Vosslerův lingvistický koncept (jazyk jako energeia) k W. von Humboldtovi .

Vosslerova lingvistická škola se nedočkala uznání jeho současníků, kteří ji (zejména N. S. Trubetskoy , G. O. Vinokur , L. Bloomfield ) kritizovali za „nejazykovou“ (neustálý přístup k literárním a filozofickým problémům). Výjimkou byl ruský „bachtinský kruh“ ( M. M. Bakhtin a V. N. Voloshinov ), jehož autoři se k Vosslerovi chovali s respektem jako k z jejich pohledu největšímu představiteli evropské lingvistiky nabízející „subjektivistickou“ alternativu k „abstraktnímu objektivismu“ Saussureovi. a neogramaři. Stylově byl Bachtin stoupencem Vosslera (a jeho oponent V.V. Vinogradov následoval Charlese Balliho, Vosslerem kritizovaného zástupce ženevské školy).

Práce

Poznámky

  1. ↑ 1 2 Karl Voßler // Geneologická databáze Merkelstiftung
  2. ↑ 1 2 Karl Vossler // Encyklopedie Brockhaus  (německy) / Hrsg.: Bibliographisches Institut & FA Brockhaus , Wissen Media Verlag
  3. ↑ Brozović D. , Ladan T. Karl Vossler // Hrvatska enciklopedija  (chorvatsky) - LZMK , 1999. - 9272 s. — ISBN 978-953-6036-31-8
  4. ↑ 1 2 Fossler Karl // Velká sovětská encyklopedie : [ve 30 svazcích] / ed. A. M. Prochorov - 3. vyd. — M .: Sovětská encyklopedie , 1969.

Odkazy

Překlad Danteho do němčiny  (nepřístupný odkaz ze dne 26-05-2013 [3438 dní] - historie ,  kopie )

  Přejděte na položku Wikidata  Slovníky a encyklopedie
Genealogie a nekropole