| Jens Andreas Fries | |
|---|---|
| norský Jens Andreas Friis | |
| Datum narození | 2. května 1821 |
| Místo narození | Sogndal |
| Datum úmrtí | 16. února 1896 (74 let) |
| Místo smrti | Christiania |
| Země | Norsko |
| Vědecká sféra | lingvistika , folkloristika , kartografie |
| Místo výkonu práce | Univerzita v Oslu |
| Alma mater | Univerzita v Oslu |
| Známý jako | specialista v oblasti sámských jazyků , zakladatel lingvistického mapování; spisovatel |
| Ocenění a ceny | |
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
Jens Andreas Friis [1] ( norský Jens Andreas Friis ; 1821-1896) byl norský vědec a spisovatel. Známý především jako lingvista , jeden z nejuznávanějších specialistů v oblasti sámských jazyků ; zabýval se také studiem folklóru , kartografie . Fris je také autorem dokumentárních a hraných děl, z nichž nejznámější je příběh „Laila“ na sámské téma; toto dílo bylo přeloženo do mnoha jazyků, mnohokrát zfilmováno [2] .
Jens Andreas Fries se narodil 2. května 1821 ve městě Sogndal amta Stavanger (nyní hrabství Sognefjord ) [2] .
Od roku 1840 studoval na University of Christiania , v roce 1844 se stal kandidátem teologie. Studoval sámské a kvenské (dialekt finštiny ) jazyky; v letech 1863-1866 přešel z teologické na historickou a filologickou fakultu a zastával funkci lektora, přednášel na univerzitě o těchto jazycích. V roce 1866 byl jmenován mimořádným a v roce 1874 řádným profesorem jazyka Sami a Kven. V této pozici působil až do své smrti v roce 1896.
Fris studoval sámský folklór a publikoval několik prací na toto téma. Zápisky o jeho cestách ve Finnmarku (1871) byly velmi slavné. Fris přeložil Bibli do severního Sámského jazyka , stejně jako breviář .
Friesův příspěvek k etnografii je významný : od roku 1861 vytvářel mapy severního Norska zobrazující etnické i jazykové hranice Sámů , Finů (Kvenů) a Norů . Tento přístup předběhl dobu téměř o sto let, protože oddělení pojmů „jazyk“ a „národnost“ vstoupilo do vědeckého použití až po druhé světové válce .
Největší popularitu Frise přinesl příběh na sámské téma "Lajla" ( Lajla ). Toto dílo bylo poprvé publikováno v roce 1881 a bylo mnohokrát přetištěno a přeloženo do mnoha jazyků světa. Jsou známy tři adaptace příběhu (v roce 1929, 1937 a 1958); kromě toho byla v roce 1908 nastudována opera podle ní s hudbou a slovy Ole Olsena . Význam „Laila“ pro Saamy lze srovnat s významem, který vydání „ Kabiny strýčka Toma “ mělo pro afroamerickou populaci Spojených států amerických [2] .
Zemřel 16. února 1896 v Christianii (dnes Oslo ) [2] .