Fries, Jan de

Jan de Vries
Jan Pieter Marie Laurens de Vries

Datum narození	11. února 1890( 1890-02-11 ) [1] [2] [3] […]
Místo narození	Amsterdam , Nizozemsko
Datum úmrtí	23. července 1964( 1964-07-23 ) [4] [1] [2] […] (ve věku 74 let)
Místo smrti	Utrecht , Nizozemsko
Země	Nizozemsko nacistické Německo
Vědecká sféra	lingvistika , medievistika , religionistika
Místo výkonu práce	Leidenská univerzita [5]
Alma mater	Amsterdamská univerzita
Mediální soubory na Wikimedia Commons

Jan de Vries ( Nizozemština. Jan Pieter Marie Laurens de Vries , 11. února 1890 , Amsterdam - 23. července 1964 , Utrecht ) - holandský religionista , medievista , specialista v oboru germánských a skandinávských studií, zaměstnanec Ahnenerbe .

Životopis

Kariérní rozvoj

Narodil se v rodině režiséra Laurence de Vriese a jeho manželky Antonetty Christiny Fermast. Studoval sanskrt , páli , prakriti a starou germánštinu a holandštinu na univerzitě v Amsterdamu . V roce 1915 obhájil doktorandskou práci na téma „Studie faerských balad“. Ve stejném roce se oženil s Marií Machteld Vogelovou, v manželství se mu narodil syn a dvě dcery. Za první světové války sloužil jako důstojník v armádě. V letech 1919-1926. učil nizozemštinu na Higher School v Arnhemu . Od roku 1926 zastával funkci řádného profesora germánských starožitností na univerzitě v Leidenu .

Spolupráce s nacisty

Po obsazení Nizozemska Německem během druhé světové války začal spolupracovat s nacisty. V letech 1940-1941. předseda „Algemeen-Nederlands Verbond“ (všeholandský svaz), který se zabýval kulturní výměnou s Flandry . Od roku 1942 vedoucí „Institutu nizozemského jazyka a lidové kultury“ v Haagu . Spolupracoval také s Ahnenerbe , ale vůdci společnosti zacházeli s de Vriesem s nedůvěrou. V roce 1943 mu byla udělena Rembrandtova cena Nadace Alfreda Toepfera (Alfred Toepfer Stiftung FVS) na univerzitě v Hamburku .

V září 1944 uprchl do Lipska , kde pokračoval ve své práci a stal se členem Německé výzkumné společnosti prostřednictvím Ahnenerbe .

Po válce

V roce 1946 byl vyloučen z Královské akademie věd, zbaven profesury v Leidenu a internován. V roce 1948 byl shledán vinným z kolaborace, ale trest odnětí svobody se mu započítával do doby internace. Po propuštění pracoval jako učitel.

Skladby

Studien nad Færösche Balladen. Amsterdam 1915; Heidelberg 1922. (Diss.)
De Wikingen v de lage landen bij de zee. Haarlem 1923.
Henrik Ibsen, Zes Voordrachten. Maastricht 1924.
Het Sprookje. Opstellen. Zutphen 1929.
De Germaansche Oudheid. Haarlem 1930. (Později bewerkt tot: De Germanen. Haarlem 1941.)
Příspěvky ke studiu Jiného zejména v jeho vztahu k zemědělským praktikám v moderní lidové tradici. FFC 94. Helsinky 1931.
Problém Lokiho. FFC 110, Helsinky 1933.
Die Welt der Germanen. Lipsko 1934.
Altgermanische Religionsgeschichte I. (Grundriß der german. Philol. 12.1), Berlin-Leipzig 1935 (2e ed. 1956).
Wulfilae Codices Ambrosiani Rescripti, Epistularum Evangelicarum Textum Goticum Exhibentes. Fototypy editi et prooemio instructi a Jano de Vries. Bibliothecae Ambrosianae Codices quam simillime expressi. Turijn 1936. (3 dln.)
Altgermanische Religionsgeschichte II. (Grundriß der german. Philol. 12.2), Berlín-Leipzig 1937 (2e ed. 1957).
Edda. Vertaald en van inleidingen voorzien. Amsterdam 1938. (Herziene herdrukken v roce 1942, 1943, 1944, 1952, 1978, 1980, 1988).
De Wetenschap der Volkskunde. (Hoekstenen onzer Volkskultuur 1). Amsterdam 1941.
Altnordische Literaturgeschichte I. (Grundriß der german. Philol. 15), Berlin-Leipzig 1941 (2e ed. 1964).
Altnordische Literaturgeschichte II. (Grundriß der german. Philol. 16). Berlín 1942 (2e herz. vyd. 1967).
Die geistige Welt der Germanen. Halle ad Saale 1943. (2e vyd. 1945, 3e vyd. Darmstadt 1964).
De Goden der Germanen. Amsterdam 1944.
Het Nibelungenlied, I Sigfried, de držel van Nederland, II Kriemhilds wraak. Vertaald en ingeleid dveře. Antverpy 1954.
Etymologický Woordenboek. Co říkáte na to? Utrecht-Antwerpen 1958, herz. 2. vyd. 1959, 11e ed. (setkal se s Pietem Tummersem) 1976, 23e ed. 2004.
Heldenlied en holdensage. Utrecht-Antwerpen, 1959. (Engelse vertaling: Heroic Song and Heroic Legend. Oxford 1963.)
Kelten a Germanen. (Bibliotheca Germanica 9). Bern 1960.
Altnordisches etymologisches Wörterbuch. Leiden 1961 (2e ed. 1963).
Keltské náboženství. (Die Religionen der Menschheit 18). Stuttgart 1961.
Godsdienstgeschiedenis in vogelvlucht. Utrecht-Antverpy 1961.
Forschungsgeschichte der Mythologie. (Orbis Academicus I, 7). Freiburg 1961.
Woordenboek der Noord-en Zuid-Nederlandse plaatsnamen. Utrecht-Antverpy 1962.

Poznámky

↑ 1 2 Jan de Vries // Babelio (fr.) - 2007.
↑ 1 2 Jan PML De Vries // ID člena KANTL
↑ Jan PML de Vries // KNAW Minulí členové
↑ Jan Pieter Marie Laurens de Vries - 2009.
↑ Leidse Hoogleraren (holandština)

Literatura

Gerrold P. van der Stroom, setkal medew. van René Kruis, 'Sicherheitsdienst aan Germanisches Forschungsinstitut in den Niederlanden: Jac. van Ginneken "deutschfeindlich"'. Voortgang. Jaarboek voor de neerlandistiek 26 (2008), 325-363.
Willem Hofstee, „Podstata konkrétní individuality. Gerardus van der Leeuw, Jan de Vries a národní socialismus“. Studium náboženství pod vlivem fašismu. Ed. od Horsta Jungingera. Leiden atd.: Brill 2008, 543-552.