Fuss, Pavel Nikolajevič

Pavel Nikolajevič Fuss
Paul Fuss
Datum narození 1797 [1] [2] [3]
Místo narození
Datum úmrtí 1855 [1] [2] [3]
Místo smrti
Země
Vědecká sféra matematika
Alma mater
Logo Wikisource Pracuje ve společnosti Wikisource

Pavel Nikolajevič Fuss ( Paul Heinrich von Fuss ; 21. května  ( 1. června )  , 1798 , Petrohrad  - 10.  ( 22. ledna ),  1855 , Petrohrad ) - ruský matematik; člen Petrohradské akademie věd .

Životopis

Syn Nikolaje Ivanoviče Fusse , bratra E. N. Fusse , pravnuka Leonharda Eulera z matčiny strany .

Základní vzdělání získal na zemském gymnáziu v Petrohradě . Jako (od roku 1815) absolvent Petrohradské akademie věd [ upřesněte ] přeložil čtyři díla svého otce. Jeho první pokusy o samostatnou práci v matematice přitom patří . Z nich pouze dva vyšly v tisku: vědecký článek „Poznámky a doplňky ke kapitole XII 2. dílu Eulerovy algebry , týkající se řešení rovnic třetího stupně“ („Sborník Akademie věd“, I, 1821) a "Srovnávací tabulky nových francouzských měr a vah s ruskými" ("Pokračování technologického časopisu", II, 1817, část 4). Další Fussovou vědeckou prací je „De curva quadam transcendente ejusque proprietatibus“ („Mémoires de l'Akademie Impériale des sciences de St.-Pétersbourg“, VIII , 1822).

V roce 1818 byl již zvolen adjunktem akademie. V této hodnosti předložil akademii tyto články: „Solutio problematum aliquot ex geometria sublimiori“ („Mémoires“, X, 1826); „Quantum Differentat longitudo arcus curvae ab asymtota, utraque in infinitum usque protensa, inquiritur“ (tamtéž, IX, 1824); „Solution de quelques problèmes, relatifs à la méthode inverse des tangentes“ (tamtéž, X, 1826); „O parabolách vyšších řádů“ („Sborník Akademie věd“, II, 1823).

V roce 1823 byl Fuss jmenován mimořádným akademikem a v roce 1826 nahradil svého otce ve funkci stálého tajemníka akademie a téhož roku byl jmenován řadovým akademikem. Veškerá jeho následná vědecká a literární činnost byla redukována výhradně na práce o bibliografii děl jeho slavného pradědečka Eulera a na kritické analýzy děl předložených akademii: „Correspondance mathématique et physique de quelques célèbres géomètres du XVIII-e siècle, précédée d'une notice sur les travaux de Léonard Euler, par PHF“ (Petrohrad, 1843); Leonardi Eulen opera minora collecta. Komentační aritmetické sbírky. Auspici Acad. Říše. vědecký. Petropolitanae ediderunt auctoris pronepotes Dr. P. H. Fuss a Nicolaus Fuss. Insunt plura inedita“ (Petrohrad, 1849); "Leonhardi Euleri opera posthuma mathematica et physica anno 1844 detecta, ediderunt auctoris pronepotes PHF et NF" (Petrohrad, 1862); ve druhém ze tří jmenovaných vydání je jako předmluva umístěn tento článek: „Nachricht über eine Sammlung unedirter Handschriften Leonhard Euler's, und über die von der Akademie begonnene Gesammtausgabe seiner kleineren Schriften“; "Notice sur la découverte d'ouvrages inédits d'Euler" ("Bulletin de la classe physico-mathématique", III, 1845); "Doplněk" (tamtéž, IX, 1851). Recenze vydávané Akademií F., s výjimkou první, napsané za účasti akademika Collinse, byly vždy sestavovány společně s Bunjakovským.

Fussova literární činnost jako nepostradatelného tajemníka Akademie byla ve srovnání s činností jeho předchůdců velmi rozsáhlá. Již v roce svého nástupu do této funkce, u příležitosti 100. výročí Akademie, pronesl na jejím slavnostním zasedání projev: „Aperçu historique des travaux de l'Académie Impériale des sciences de St-Pétersbourg, depuis 1726 jusqu'à 1826". Zpracovával výroční zprávy o činnosti akademie a od roku 1832 zprávy o udělování Děmidovských cen .

Pro nástin Fussova života a díla viz Eloge de R. H. Fuss. Discours de Mr. Otto Struve“ („Compte rendu de l'Académie“, 1856).

Byl pohřben na luteránském hřbitově ve Smolensku .

Ocenění

Fussova úřední činnost byla poznamenána udělením hodnosti skutečného státního rady (12. června 1838) a řadou řádů:

Zahraniční, cizí:

Fuss měl navíc prsten s diamanty a monogramem E.I.V. (1849), zlatou tabatěrku od pruského krále (1827) a odznak za XXXV roky bezvadné služby (1851).

Rodina

Z potomků P. N. Fusse jsou známy:

Poznámky

  1. 1 2 Paul-Heinrich Fuss // http://digitale.beic.it/primo_library/libweb/action/search.do?fn=search&vid=BEIC&vl%283134987UI0%29=creator&vl%28freeText0%29=Fuss%20Paul-Hein
  2. 1 2 Paul Heinrich von Fuss // Knihovna dědictví biodiverzity - 2006.
  3. 1 2 P. H. Fuss // Trove - 2009.
  4. 1 2 Fuss Pavel Nikolaevič // Velká sovětská encyklopedie : [ve 30 svazcích] / ed. A. M. Prochorov - 3. vyd. — M .: Sovětská encyklopedie , 1969.
  5. Paulina Pavlovna Fuss . Získáno 10. dubna 2021. Archivováno z originálu 10. dubna 2021.

Zdroje

Odkazy