Khareba

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 30. května 2019; kontroly vyžadují 9 úprav .
Vesnice
Khareba
náklad. ხარება
41°34′29″ severní šířky sh. 44°08′34″ východní délky e.
Země  Gruzie
Postavení Obec Tsalka
Historie a zeměpis
Časové pásmo UTC+4:00
Počet obyvatel
Počet obyvatel 268 [1]  lidí ( 2014 )
národnosti Gruzínci 95 %, Řekové 5 %

Khareba (dříve Neon-Kharaba ; gruzínsky ხარება ) je bývalá řecká vesnice v gruzínské obci Tsalka .

Nachází se na jižních svazích pohoří Trialeti na Kavkaze v nadmořské výšce asi 1530 m. Nová historie na území Ruské říše začíná v roce 1831 , kdy se objevily první vykopané domy Řeků , kteří byli osadníky. a uprchlíci z Osmanské říše . [2]

Populace v roce 1989 byla převážně Řekové , v roce 2002 - Adjarians. Rodiště hrdiny SSSR Kotanov Foty Evgenievich . [2]

V 90. letech 20. století byla kvůli nárůstu nacionalismu v zemi většina Řeků nucena na přelomu 80. a 90. let dočasně odejít za prací do Ruska a Řecka, ale podařilo se jim udržet si své domovy legálně. V současné době je většina prázdných domů obývána Adžárijci, od 90. let jako dočasnými migranty z oblastí vysokohorské Adžárie postižených sesuvy půdy. V roce 2002 91 % z 303 obyvatel. [3] . Od roku 2010 dochází k postupnému odchodu adžarských uprchlíků do Adžary. Postupně se někteří Řekové z těchto míst vracejí zpět. Kvůli drsnému vysokohorskému zimnímu klimatu většina lidí přijíždí pouze na letní období.

V obci je velký farní kostel sv. Jiří, postavený z darů místního řeckého obyvatelstva v roce 1886 . Jsou zde další menší kostely - sv. Eliáš, sv. Marie a Helena, kostel P. Marie, sv. Konstantin.

Poznámky

  1. 2014. _ _ საქართველოს სტატისტიკის სამსახური სამსახური (ნოემბერი 2014). Získáno 26. ივლისი 2016. Archivováno 1. července 2018 na Wayback Machine
  2. 1 2 Řecké noviny. Naše Tsalka - 174 let Archivováno 19. července 2009 na Wayback Machine
  3. Sčítání lidu Gruzie 2002. Obyvatelstvo venkovských sídel (Census_of_village_population_of_Georgia)  (Gruzínsko) - S. 217-220

Odkazy