Hvalfjord

Hvalfjord
isl.  Hvalfjörur
Charakteristika
zátokový typfjord 
Přitékající řekaBotsau
Umístění
64°18′04″ s. sh. 21°51′41″ západní délky e.
Vody proti prouduFahsaflowie , Dánský průliv , Atlantský oceán
Země
KrajHyuvudborgarsvaidid
společenstvíReykjavikurborg , Kyousarhreppyur , Hvalfjardarsveit
TečkaHvalfjord
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Hvalfjord [1] [2] ( Isl.  Hvalfjörður , [ ˈ kʰ v a l ˌ f j œ r ð ʏ r̥ ] listen ) je fjord na západním Islandu mezi regiony Høvydborgarsvaidid a Västürland [3] [4] [5 ] ] .  

Etymologie

Doslova z islandského Hvalfjord znamená „Velrybí fjord“ [6] . Možná mohl být fjord takto pojmenován kvůli velkému množství velryb , které byly dříve v těchto místech k vidění, nebo kvůli nedaleké sopce tuyi Hvalfell , která má tvar „velryby“. Islandský folklór tento název vysvětluje tím, že ve fjordu žil zuřivý velryba, kterého pak učaroval jistý kněz znalý magie. [5]

Fyzické a zeměpisné vlastnosti

Hvalfjord se nachází v západní části Islandu mezi regiony Hjøydborgarsvaidid a Vesturland , 14 km od města Reykjavík . Je součástí fjordového komplexu Fahsaflowi. Fjord je asi 30 kilometrů dlouhý a 14 kilometrů široký. Hloubky uvnitř fjordu dosahují 84 m, zatímco u ústí fjordu je hloubka jen asi 38 m. [4] [5]

Ústí fjordu je vlevo vyznačeno poloostrovem Kjalarsnes ( Isl.  Kjalarnes ), který odděluje Hvalfjord od zátoky Hovsvik ( Isl.  Hofsvík ), a vpravo Cape Heynes ( Isl.  Heynes ), který odděluje fjord z malé zátoky Krossvik ( ostrov .  Krossvík ). [čtyři]

pohoří Akrafjall ( ostrov Akrafjall )  ; výška do 602 m), Middlesmuli ( Isl. Miðfellsmúli ; do 272 m) a Tuvufjall ( Isl. Þúfufjall ); až 536 m vysoký), stejně jako pohoří Botnsheidi ( Isl. Botnsheiði ); výška až 852 m) omezují fjord ze severu. Na jihu pohoří Esja ( Isl. Esja ; do 914 m), Eyrarfjall ( Isl. Eyrarfjall ; 476 m), Reynivadlahauls ( Isl. Reynivallaháls ; 421 m), Traundarstadafjadl ( Isl. ) a 507ránfy ðdlstam Þlljarána Ostrov Múlafjall ; do 333 m). [čtyři]        

Malé řeky Kulyudalsau ( Isl.  Kúludalsá ), Kalmansau ( Isl.  Kalmansá ), Søyrbajarau ( Isl.  Saurbæjará ), Litlaau ( Isl.  Litlaá ) , Midsandsau ( Isl.  Miðfursandsá ) , Blaggsavylá Isske Isske ), Botsau ( Isl. Bontsá ), Brinjudalsau ( Isl. Brynjudalsá ), Torsau ( Isl. Þorsá ), Lachsau ( Isl. Laxá ), Skorau ( Isl. Skorá ), Fossau ( Isl. Fossá ), Middalsau ( Isl . ) a Aurtunsau ( Isl. Ártúnsá ), které pocházejí z hor obklopujících fjord. [čtyři]          

V hlubinách fjordu se nachází několik malých ostrůvků, včetně Hvammshöfði ( Isl.  Hvammshöfði ), Hvammsey ( Isl.  Hvammsey ), Tiriley ( Isl.  Þyriley ) a Geirshólmi ( Isl.  Geirshólmi ) a poloostrovy ( Isl.  Haul ). ), Hvammsnes ( Isl.  Hvammsnes ), Khvitanes ( Isl.  Hvítanes ) a Tirilsnes ( Isl.  Þyrilnes ). [čtyři]

Ekonomické využití

Ve středověku a na počátku novověku měl fjord velký význam pro jih a západ Islandu jako centrum obchodu a rybolovu.

Až do 15. století se na jižním břehu fjordu v zátoce Laxárvogur ( Laxárvogur ) nacházel přístav Mariyhöfn , který byl snad nejdůležitějším obchodním přístavem na Islandu. Zdá se, že rozkvět přístavu byl ve 14. století, ale v 15. století Marijuhöfn chátral a přestal existovat a obchod se téměř úplně přesunul do přístavu v Hafnarfjorduru. Možná to bylo způsobeno tím, že v roce 1402 byl mor přivezen na Island lodí přes Marijuhöbn. [7]

Nedaleko, u ústí řeky Lahsau, se ve druhé polovině 17. století nacházel další známý obchodní přístav Hvalfjarðareyri . [osm]

Vnitrozemí Hvalfjordu bylo během druhé světové války domovem amerických a britských vojenských základen . Prvních devět arktických konvojů ( konvoj Dervish a konvoje PQ-1  - PQ-7b ) odjelo do Archangelsku z Hvalfjordu. [5]

Po skončení války byla vojenská základna přeměněna na velrybářskou stanici Hvalstödin a využívala ji velrybářská společnost „Hvalur“ [5] . V polovině 80. let byl komerční lov velryb zakázán a Hvalstödin byl uzavřen. V roce 2008 byl opět povolen omezený lov velryb a Hvalstödin byl obnoven.

V oblasti fjordu je kromě nové vesnice Grundartaungi v továrně na výrobu hliníku a ferosilicia několik malých farem, prázdninových vesnic a jednotlivých usedlostí.

Galerie

Poznámky

  1. ↑ Pokyny pro ruský převod zeměpisných názvů Islandu / Comp. V. S. Širokov ; Ed. V. P. Berkov . - M. , 1971. - 39 s. - 300 výtisků.
  2. ↑ Island. Referenční mapa. 1:1 000 000 . - Ed. Třetí. - M . : Hlavní ředitelství geodézie a kartografie při Radě ministrů SSSR, 1977. - 16 000 výtisků.
  3. ↑ Data získaná pomocí mapové služby  (Island) na webových stránkách National Land Survey of Island (NLSI)  (anglicky) .
  4. ↑ 1 2 3 4 5 6 Hans H. Hansen. Íslandsatlas 1:100 000  (islandština) / Rits. og rám. Örn Sigurðsson. — 5.utg. - Reykjavík: Mál og menning, 2015. - S. 38-39. — 215p. - 1000 výtisků.  - ISBN ISBN 978-9979-3-3494-1 .
  5. ↑ 1 2 3 4 5 Þorsteinn Jósepsson, Steindór Steindórsson. Hvalfjörður // Landið þitt Ísland : HK : í 6 bindum. : bindi. 2: [ Island. ] . — 3.utg. - Reykjavík: Örn og Örlygur, 1981. - S. 151-152. — 288 s. : mynd., kort. — (Sága og sérkenni þúsunda staða, bæja, kauptúna, héraða og landshluta ásamt hundruðum litmynda) . - 5000 výtisků.
  6. ↑ Arni Böðvarsson. Hvalfjörður // Íslensk orðabók  (islandština) / Mörður Árnason. - Reykjavík: Edda, 2002. - T. I. - S. 672. - 1877 s. — ISBN 9979323531 .
  7. ↑ Þorsteinn Jósepsson, Steindór Steindórsson, Páll Líndal. Maríuhöfn // Landið þitt Ísland : LR : í 6 bindum. : bindi. 3: [ Island. ] . — 3.utg. - Reykjavík: Örn og Örlygur, 1982. - S. 77. - 340 s. : mynd., kort. — (Sága og sérkenni þúsunda staða, bæja, kauptúna, héraða og landshluta ásamt hundruðum litmynda) . - 5000 výtisků.
  8. ↑ Þorsteinn Josepsson, Steindór Steindórsson. Hvalfjarðareyri // Landið þitt Ísland : HK : í 6 bindum. : bindi. 2: [ Island. ] . — 3.utg. - Reykjavík: Örn og Örlygur, 1981. - S. 150. - 288 s. : mynd., kort. — (Sága og sérkenni þúsunda staða, bæja, kauptúna, héraða og landshluta ásamt hundruðum litmynda) . - 5000 výtisků.

Odkazy

Viz také