Herter Norton, Mary Dawes

Mary Dawes Herter Norton
Datum narození 17. prosince 1892( 1892-12-17 )
Datum úmrtí 16. dubna 1985( 1985-04-16 ) [1] (ve věku 92 let)
Místo smrti
Země
obsazení autor , překladatel , houslista
Otec Christian Archibald Herter [d]
Matka Susan Herter [d]
Manžel William Warder Norton a Daniel Crena de Jong

Mary Daws Herter Norton (vlastním jménem Margaret , eng.  Margaret Dows Herter Norton , rozená Herter , druhé manželství s Mary Crena de Jong , eng.  Mary Crena de longh ; 17. prosince 1892 , New York  - 16. dubna 1985 , New York ) - Americký překladatel, hudebník a muzikolog, postava ve vydavatelském průmyslu. Dcera lékaře Christiana Archibalda Hertera , neteř umělce Alberta Hertera , sestra umělkyně Christiny Herter Kendall (manželka Williama Kendalla ).

V roce 1922 se provdala za mladého podnikatele Williama Wardera Nortona . V roce 1923 manželé ve svém volném čase z hlavní práce svého manžela založili malý vydavatelský projekt: najmutím stenografa si začali dělat poznámky z přednášek pořádaných v takzvaném People's Institute - oddělení  Cooper Union College zamýšlené pro další vzdělávání dospělých , - a vytiskněte si tyto poznámky v samostatných brožurách doma. Nápad byl natolik úspěšný, že přerostl ve známé nakladatelství WW Norton & Company , ve kterém Mary Norton hrála významnou roli (zejména utvářela vydavatelskou politiku v oblasti kvalitních knih o hudbě) [4] . Brzy se mezi autory nového nakladatelství objevily takové klíčové postavy jako Bertrand Russell a Sigmund Freud . Herter Norton se také aktivně podílel (mj. jako autor článků) na vydávání časopisu The Musical Quarterly . Mary Nortonová po smrti W. W. Nortona v roce 1945 rozdělila akcie nakladatelství, které na ni přešly, mezi své zaměstnance, díky čemuž je vydavatelství stále v kolektivním vlastnictví kolektivu [5] .

Nejdůležitějším dílem Hertera Nortona byl překlad děl Rainera Maria Rilkeho do angličtiny . V jejích překladech „ Píseň o lásce a smrti od Corneta Christopha Rilka “ (1932), „ Příběhy o Pánu Bohu “ (1932), „ Dopisy mladému básníkovi “ (1934), vybrané básně (1938), „ Sonety “ Orfeovi “ (1942), „ Zápisky Malte Laurids Brigge “ (1949), stejně jako tři svazky korespondence (1940-1947). Při překládání Rilkeových básní se Herter Norton držel strategie co největšího zachování slovní zásoby a obrazové struktury, odmítal tím předávat rytmus, rým a další prvky básnické formy; přes pečlivost a důkladnost práce s originálem si tyto překlady nemohly nárokovat roli živých básní [6] . Mezi další překlady Hertera Nortona patří Dějiny hudby od Paula Beckera (1927, s Alicí Korczak), Čtyři hudební věky Waltera Viory (1965), Renesanční a barokní hudba Friedricha Bluma (1967) a Klasická a romantická hudba. » (1970). Nortonovi přátelé byli Aaron Copland , Paul Hindemith , Paul Henry Lang [4] .

Herter Norton byl také kvalifikovaný houslista a v polovině 20. dokonce hrála první housle v Herter Women's String Quartet (druhé housle Elfrida Boss-Mestechkin , viola Fern Hobson-Beecher, violoncello Marie Röhmet-Rozanoff ). V roce 1925 vydala učebnici "Hra ve smyčcovém kvartetu" ( angl.  String Quartet Playing: A New Traatise on Chamber Music, itsTechnic and Interpretation ). V roce 1934 provedla spolu s Royem Harrisem úpravu Johanna Sebastiana Bacha Art of Fugue pro smyčcové kvarteto, nahrané Rothovým kvartetem [7] .

Dcera Nortonových Anne ( Eng.  Anne Aston Warder Norton Jones ; 1928-1977) byla provdána za společníka Martina Luthera Kinga Clarence Jonese [8] . Druhým manželem Mary Nortonové (od roku 1947) byl bankéř Daniel Crena de Jong .

Poznámky

  1. ↑ Library of Congress Authority  (anglicky) - Library of Congress .
  2. ↑ LIBRIS - 2012.
  3. ↑ MARY CRENA DE LONG JE MRTVÁ
  4. ↑ 1 2 James Gollin. Pianista: Biografie Eugena Istomina. - Xlibris Corporation, 2010. - S. 29.
  5. ↑ Historie WW Norton // Oficiální stránky WW Norton & Company
  6. ↑ Seidler, Ingo (1980). „Neochota host: Kritické hodnocení anglických verzí Rilke“ . Kanadský přehled srovnávací literatury . Staženo 21. dubna 2022 .
  7. ↑ Beth E. Levy. West of the West: Arthur Farwell, Roy Harris, and the Classicization of California // Lied und populäre Kultur / Song und popular Culture: Musikalische Regionen und Regionalismen in den USA / Hudební regiony a regionalismy v USA. - Waxmann Verlag, 2022. - S. 81.
  8. ↑ Douglas Brinkley . Muž, který zachoval Kingova tajemství // Vanity Fair , duben 2006.
  Přejděte na položku Wikidata  Tematické stránky